Milovaný, nenáviděný a stále ve svém světě
Nejčtenější
Světlé zítřky pro Duklu? Nový investor by chtěl klub z Julisky dovést až do Evropy
Plánička září ve Strašnickém divadle. Byli jsme na premiéře inscenace s Jaroslavem Tvrdíkem či potomky slavného brankáře
Ze Slavie odchází kanonýr posledních dvou ročníků. Na ligový titul si však nesáhl
Viktoria Plzeň prožila v posledních deseti letech nejúspěšnější období své historie, kdy slavia pět mistrovských titulů. Nyní však poznává, že žádný strom neroste do nebe a její soupisku opouští poslední hráč, který prožil ve Viktorii celé období těchto zlatých časů. Davidu Limberskému končí 30. června smlouva, nebyla prodloužena a tečku tak udělá i za profesionální kariérou.
Ve Štruncových sadech ukazoval své umění od sedmi let a na začátku roku 2003 se poprvé podíval do šatny A- týmu. Mluvilo se o něm jako velkém fotbalovém talentu a dříči. Našli se lidé označující ho za nového Nedvěda. Dostal se do povědomí skautů klubů z celé Evropy a jako dvacetiletý vyrazil na zkoušku do italské Modeny. Odehrál v ní pouze čtyři zápasy, ale na jaře 2005 si ho vzal na testy slavný Tottenham Hotspur vedený nizozemským trenérem Martinem Jolem. Anglická výzva se však nepovedla, za A- tým klubu ze severního Londýna v žádném soutěžním zápase nenastoupil a konal se první návrat do Plzně.
Na podzim 2005 tak začal opět boj o místo na slunci na české fotbalové scéně v době, kdy Plzeň stále balancovala na hraně mezi první a druhou ligou. Z individuálního hlediska se mu velice dařilo a v létě 2007 ho získala pražská Sparta. Podepsal zde tříletou smlouvu, fanoušci ho sledovali s velkou nadějí a jejich přízeň získal díky vyjádřením odporu ke konkurenční Slavii. Po nadějném začátku se však postupně vytrácel ze hřiště a na jaře 2008 jen z lavičky sledoval, jak Sparta hloupě přišla o mistrovský titul a ten zvedli nad hlavu fotbalisté Slavie v nově otevřeném Edenu.
V létě 2008 se stěhoval zpět do Plzně a jistě to bral jako jistou osobní porážku. Kdyby mu tenkrát někdo řekl, že se jedná o jeho poslední přestup jeho kariéry, patrně by si jen ťukal na čelo. Dres Viktorie však už nikdy nesundal. Byl jedním z fotbalistů, které prezentovala Sparta jako nepotřebné, ale ze západočeské metropole dostala důrazný vzkaz o tom, jak moc se spletla.
Jeho kariéra začala definitivně připomínat jistou sinusoidu a do jisté míry rozděloval fotbalovou společnost. V jisté době byl brán jako jasná jednička na postu levého beka v české nejvyšší soutěži a stal se důležitým článkem reprezentace. Všichni si však také budou pamatovat jeho nafilmovanou penaltu v zápase se Spartou a následná necitlivá vyjádření vůči klubu, v němž prožil jednu neúspěšnou fotbalovou kapitolu. Odpůrci mu jistě budou také připomínat záhadné zmizení z týmového srazu v nočních hodinách nebo jeho řízení v opilosti.
V podstatě celou kariéru ukazoval, že má svůj svět, do něhož skoro nikoho nepustí. Jeho točení imaginárním volantem jako oslava gólu několik dní poté, co způsobil v opilosti dopravní nehodu řeklo více než tisíc slov. Podobné gesto pak provedl i při oslavách mistrovského titulu. Možná tím prokázal jistou psychickou odolnost, ale také se to dalo brát jako pohrdavé gesto.
Nikdo mu dnes nevezme pozici patrně největší legendy plzeňského fotbalu. Naskýtá se však otázka, proč v jiných působištích tak tvrdě narazil. Odpovědi se patrně nikdy nedočkáme. Končí kariéra hráče, který motal hlavy soupeřům, ale také dokázal být sám sobě protivníkem.