Reklama
Loading...
Reklama

Fanoušky klubového fotbalu neoblíbená reprezentační pauza je tady. Česká republika se ve dvou zápasech Ligy národů utká s Portugalskem a Švýcarskem. Kluby Fortuna ligy mají mezitím prostor, který můžou využít podle svého. Kterým celkům může volný čas prospět nejvíce?

Slovácko

Jestli nějaký tým opravdu potřebuje reprezentační pauzu, tak je to právě Slovácko. Premiérová účast v pohárech přináší do klubové kasy peníze a do regionu fotbalovou horečku. Působení v Evropské konferenční lize si ovšem vybírá na užším kádru trenéra Martina Svědíka daň.

Zkušenostmi překypující kádr se statečně pere s věhlasnějšími celky každý čtvrteční večer, je ovšem zřetelné, že tyto síly mu pak chybí v nedělních ligových utkáních. Svědík má osu týmu, kterou nerad nabourává. Ta bohužel převážně obsahuje hráče starší 30 let, kteří objektivně už nemají tak rychlou regeneraci jako jejich mladší kolegové.

Reprezentační pauza přinese týmu potřebné nabrání sil do dalších bojů, trenérovi čas na ukování plánu na následující týdny a především na to, jakým způsobem může se sestavou rotovat tak, aby hráli hráči na hřišti byli s „plně nabitými baterkami“ a zároveň nešla kvalita dolů.

Sparta Praha

Remízový král začátku sezóny potřebuje čas. Na Letné se v létě téměř vše obrátilo vzhůru nohama a teprve si to sedá. A ještě sedat dlouho bude. Změna z českého na zahraničního trenéra, který navíc ještě k tomu hojně využívá ke své práci datovou analytiku, je obrovský zásah do dosavadní struktury klubu. Pro klub, ale především pro samotné hráče.

Kádr navíc doznal velkých změn, když se rozloučil s oporami posledních let (Adam Hložek, Dávid Hancko, Bořek Dočkal), které nahradily velmi kvalitní příchody (Kryštof Daněk, Jaroslav Zelený, Jan Kuchta, Jakub Jankto…). I takto výrazní hráči ale potřebují čas na aklimatizaci a přizpůsobení se úplně novému stylu fotbalu.

Trenér Brian Priske nadále staví svou hru na formaci 4-4-2, která přináší svá úskalí a je častým tématem diskuzí mezi sparťanskými fanoušky i fotbalovými experty. Je však vhodné zmínit, že s každým zápasem se hra v tomto složení zlepšuje a například v zápase proti Baníku už tomu chyběla jen efektivita v proměňování šancí. Pauza buď pomůže hráčům se ještě více ztotožnit s novým herním systémem, a nebo nabídne dánskému kouči čas zažitou formaci přehodnotit a hráčům představit formaci jinou.

Baník Ostrava

Na Bazalech je nutností, aby si představitelé klubu, realizační tým s Pavlem Vrbou a i samotní hráči sedli, a ujasnili si, co aktuálně dělají, proč a čeho chtějí vlastně dosáhnout. Opěvovaný příchod vysněného trenéra ani zdaleka neplní předsezónní představy. Z nejvýraznějšího českého kouče poslední dekády vyzařuje zahořklost a pachuť neúspěchu, kterou si s sebou po vyhazovu ze Sparty pravděpodobně stále nese.

Negativita se bezpochyby přenáší z něj na kabinu a na samotné hráče, kteří jsou na hřišti nervózní, nejistí a kupí nevynucené chyby. Vrba si bezpochyby představoval, že dostane v letním přestupovém okně větší manévrovací prostor pro přivedení hráčů jeho chuti. Tuhle možnost však nedostal a musí se spokojit s tím, co má. Na druhou stranu se nedá hovořit o tom, že by v ostravském kádru nebyla kvalita, to rozhodně je. Tým bohužel ale doposud neukázal žádnou tvář a herně působí jakoby hrál tak nějak bez plánu.

Sezóna je teprve na samotném začátku, takže je příliš brzké dělat závěry. Pokud se ale v Baníku přes reprezentační pauzu nic nezmění, o šanci na návrat do Evropy si můžou v Ostravě zase další rok nechat jen zdát.

Sigma Olomouc

Není to tak, že by se Sigmě snad nedařilo a pauza by pro ni tak byla vysvobozením. Do nového ročníku ovšem vletěla tak přesvědčivým výkonem proti Baníku, že všem zamotala hlavu a sobě možná taky, jelikož následovala nečekaná série ztrát. Teď už je ale situace jiná a olomoucký tým se znovu nadechuje. Hlavně v posledních zápasech si vede velmi dobře a dokázal nepříjemně provětrat i dosavadního lídra tabulky, Viktorii Plzeň. Jde ovšem poznat, že kádr Václava Jílka ještě nesahá na své možnosti.

Tým překypující talentovanými mladými fotbalisty pomalu roste, působí ale dojmem, že spoustu potenciálu stále skrývá. Právě to by mělo být hlavním Jílkovým úkolem přes reprezentační pauzu – vytáhnout z hráčů ještě víc, nakopnout „týmovou vrtuli“ a katapultovat Hanáky do vyšších pater, kam určitě patří.

Teplice

Každý fanoušek fotbalu musí Teplic určitým způsobem litovat. V klasickém českém fotbalovém scénáři se tým potápějící se v sestupových vodách zaměří na efektivitu a fotbal rázu, který se nikomu nelíbí, ale přináší nutné výsledky. Jiří Jarošík ovšem sympaticky tuhle premisu odmítá a prosazuje dále svůj ofenzivní kombinační styl.

Nebude to mít ale snadné. I přes to, že je radost sledovat hráče jako Abdallah Gning či Daniel Trubač a zajímavý bude například i vývoj Daniela Fily, teplickému týmu by prospělo víc kvality, více hráčů, které by trenér mohl ihned postavit do základu a budou přínosem. S ničím takovým, samozřejmě, ale nemůže po konci letního přestupového už nadějný kouč počítat a musí si vystačit s tím, co má.

Jarošík ovšem s pauzou dostal čas na zhodnocení toho, co funguje, kde naopak tým propadá a jak to napravit. Pokud jej využije správně, může hráče nakopnout k výkonům, které jej posunou do klidnějšího středu tabulky. Teplický program obsahuje domácí zápas s Pardubicemi, výjezd do Hradce a poté doma České Budějovice, což je pro rozjezd rozhodně hratelný los.

Podobné články

Reklama