Zuřivý Sparťan: Nemocný muž na Letné? A božínku, zase ty penalty!

Ať se to Vrbovi líbí nebo ne, na Spartu se nekouká dobře. Už delší čas nezáří podle představ a přání fanoušků, a určitě i těch odpovědných. Něco jiného jsou proklamace a něco druhého je skutečnost. Letenští se už několikrát za sebou v poslední době podívali pravdě do očí, ovšem k jejich smůle si to asi neuvědomili. Teoretické sypání popela na hlavu je sice chvályhodné, ale zatím to nikam nevede. A Vrbič se pomalu, zato ovšem jistě, vrací ke svému starému faceliftu arogance a vlastní sebestřednosti. Apropos, vsadíte si po Teplicích na postup do jarní části EL? Zkuste to, třeba to vyjde.

Nemám informace o tom, že by na Letné došlo k propuknutí nějaké nemoci. Kromě stabilně zraněných hráčů (k nimž opět přibývají další) se zdravotní stav nemění. Tedy upřímně, není nic moc. A když si uvědomíte, že do rozhodujcích bojů o jaro v EL, zápasu o špičku ligy na nadrženém Slovácku půjdete (tedy možná) bez Hložka a zcela jistě (kéž bych se mýlil) bez Čeldy, může vám běhat i mráz po zádech.

Pokud tedy straším něčím nemocným na Letné, pak mám na mysli právě onu nemocnou sparťanskou mysl. Nebo chcete-li nemocného ducha, myšlení. Prostě pomýlený názor na skutečnost. Ačkoliv se v Lyonu znovu jasně ruplo, nesly se sparťanským éterem zvěsti o tom, že se s nedostižným favoritem hrálo ve čtvrtek skoro vyrovnaně a jen vlastní dřevatost před bránou, ať už vlastní či tou domácích, Spartu připravila o výsledek, který by jí záviděli snad i v Edenu.

Když pomineme, že profesionální fotbalista není štont trefit skoro prázdnou kisnu z několika kroků, pak musím upozornit na to, že tři góly dal Lyon. A to ještě v suchém triku, s největšími hvězdami na lavičce. Tým z Letné i přes tu nejúpornější snahu nedokázal favoritovi účelně vzdorovat. Přesto byly slyšet hlasy co by….kdyby. Už jsem psal a opakuji to po několikáté, hra kočky s myší není žádná vyrovnaná hra dvou roztomilých zvířátek. Jednomu jde o kejhák a druhý si to znuděně vychutnává.

A až na Letné pochopí, že onou myší jsou v utkáních s giganty a gigantíky právě oni, pak heuréka! možná bude prozřeno. A třeba se na Letné vrátí k běhavému, fyzicky náročnému fotbalu bez kudrlinek. Tedy atletickému stylu alá Slávie. I když ne moc líbivému. A nebyla to právě právě Sparta, která s nenáviděným Hřebíkem na lávce dokázala, že tak lze v Evropě uspět. I Slávie se v tomto stylu zhlédla a vida, i jí to docela vyycházelo (a možná ještě bude). Inu, jak říkal Jirka Drahota, můj trenér v dorostu ( dej mu pánbůh věčnou slávu), jste dřeváci, tak to aspoň uběhejte. Tesat do kamene.

Ovšem v lize Sparta představuje kočku, tedy lépe napsáno, měla by. Ve většině ligových zápasů to i tak, soudě podle výsledků, vypadá. Ovšem herně se tým z Letné pohybuje na sínusoidě. Tak trochu nahoru a dolů. A znovu se vrátím k oněm proklamacím. Hrát aktivně, napadat okamžitě po ztrátě míče, pohyb, dominance na míči. K tomu vlastní odchovanci na place. Hrát vlastní hru bez ohledu na soupeře. Tedy hru, jenž bude charakteristická pro tým. Podle níž si i v Temesváru řeknou, vida! to je přece Sparta. 

A v neposlední řadě i proklamace o usměvavém, vstřícném a vždy dobře naladěném trenérovi, model Vrba 2.0. Má někdo pocit, že přesně to se na Letné děje? Že Sparta hraje v lehké pohodě, slabší drtí kvalitou, se špičkou hraje na vítězství? Že se to na place jen hemží odchovanci (pro rýpaly, těmi hodně mladými, kteří dupou před kabinou áčka). Že třeba takoví  Karabec s Vitíkem jenom vzkvétají pod rukama věhlasného trenérstva na Letné? Jestli máte právě tenhle pocit, pak klobouček dolů. Buď mi tady v dojčlandu pouští jiné přenosy ze zápasů Sparty, a nebo jsem se definitivně zbláznil. A možná obojí je správně.

Právě po všech proklamacích o titulu a předváděné hře je až komické, že borci v rudém nedokáží jasně přehrát Teplice.Tedy efektivně přehrát, vyjádřeno brankostrojem, ne jenom procenty držení míče. A že obrana si nechá od outsidera nasypat dvě branky. A že další příležitosti mu sama nabídne na zlatém podnose díky své dřevatosti (?). O neproměněných penaltách raději ani nemluvit.

Opravdu velký tým má tuhle věc jasně vyřešenou. Kope jim vždy ten, kdo je proměňuje pravidelně, tedy alespoň ji dokázal proměnit v minulých zápasech. Z toho mi jasně vycházel Hancko. Tenhle hrr systém, chytnu míč a jdu bez rozmyslu kopat, páč stojím nejblíže penaltovému puntíku, určitě nebudí profesionální zdání. Znovu, Hancko minule proměnil, tak jde kopat Hancko!

Příště tedy prosím bez falešné solidarity s oblíbenci fanoušků. Myslet na tým, ne na povyražení. V Ostravě nás Dočkalova neproměněná pencle možná stála tři body. A také tam to bylo tak, že ji šel kopat hráč na to možná určený, ale určitě ne hráč v psychické pohodě. Krejčí možná v psychické pohodě byl, ale zase styl hurááá dám si druhý gól asi také nebyl to pravé ořechové.

A takhle to vidím já. Mějte se fanfárově a držte se. Alespoň zdravého rozumu.

ČÍST VÍCE

Související články:

• Stanciu do MLS? Sním o tom ho tam dostat, řekla jeho agentka
• Malý český Leicester? 3+1 důvod, proč může Slovácko opsat fotbalovou pohádku
• Šlágry české nejvyšší soutěže budí velká očekávání. Ta však nebývají naplněna
• NA RADARU: Vzkříšený Minchev. Našla Sparta svého střelce?
• Zuřivý Sparťan: Dočkalforever a Krmelec jako el Sviňo?
• NOVÉ ČÍSLO MAGAZÍNU – Pod pokličkou: Velká Británie