
Šlágry české nejvyšší soutěže budí velká očekávání. Ta však nebývají naplněna
Nejčtenější

Menu z Edenu: Důvody titulové sezony Slavie? Trpišovský se uskromnil, chce splnit svůj poslední velký cíl

Komentář: Jak zničit fotbalovou kariéru a stát se celebritou: Příručka Tomáše Řepky

Zuřivý Sparťan: Pecky uplynulého týdne – Reprezentace slavně vyhrává, dejte to Součkovi a soumrak progresívních trenérů
Největší ligové šlágry v posledních letech představují především tradiční derby pražských “S” a jejich souboje s Viktorií Plzeň, přičemž první housle hráli v posledních třech letech “sešívaní”. Tyto zápasy sledují minimálně jedním okem i fanoušci jiných klubů. Jedná se o zápasy, které mají dokázat, že i v české nejvyšší soutěži se mohou odehrát zápasy vymikající se z šedi fotbalového průměru a potěšit oči fotbalového labužníka. V poslední době se však tyto scénáře nenaplňují.
V této sezoně se jako první se odehrál střet mezi Viktorií Plzeň a pražskou Spartou. Pro nezávislého diváka byl patrně nejatraktivnější, neboť v něm bylo vidět pět gólů. Naplnila se převaha západočeského klubu z posledních let. V posledních deseti vzájemných zápasech najdeme pouze dvě sparťanské vítězství, přičemž poslední výhra Sparty na půdě Viktorie se datuje do roku 2011. Během těchto deseti let slavili Letenští pouze jeden mistrovský titul, zatímco ve městě piva se fotbalisté a realizační tým mazlili hned pětkrát a její fanoušci narozdíl od těch sparťanských mohli navštívit zápasy Ligy mistrů a byli svědky zápasů s týmy jako Barcelona či Bayern Mnichov. V posledním vzájemném střetnutí mohli sice fanoušci vidět pět vstřelených gólů, ale rozhodčí Berka udělil šest žlutých karet a u Sparty jsme mohli vidět jen snahu dotáhnout ztrátu, která vznikla již v 18. minutě po gólu Jeana – Davida Beauguela. Vítězství Plzně bylo obecně bráno jako zasloužené, ale na zápas se příliš intenzivně nevzpomíná.
Oko fotbalového diváka příliš neplesalo ani během tradičního pražského derby. To bylo atraktivní především díky tomu, že se jednalo o jubilejní vzájemné střetnutí nesoucí číslo 300. Sparta šla do vzájemného střetnutí s vědomím dlouhého čekání na vítězství v tradičním derby. Trvalo déle než pět let. I tento zápas dostal na starost sudí Berka a tentokrát udělil žlutých karet hned dvanáct. Slávista Aiham Ousou byl od něj takto oceněn hned dvakrát a ještě před koncem prvního poločasu pro něj zápas předčasně skončil. Kromě gólu Lukáše Haraslína viděli diváci během celého zápasu pouze dalších pět střel mezi tři tyče, přičemž ze strany obhájce titulu jsme neviděli jasnou gólovou šanci s potenciálem zajistit Slavii bodový zisk. Sparta s vědomím jednobrankového náskoku a převahy jednoho muže v poli pragmatickým způsobem dokráčela pro tři body.
Nejčerstvější vzpomínky se datují na poslední říjnový tohoto roku a odehrál se mezi Slavií Praha a Viktorií Plzeň. Tento střet sice zajistil tři body pro Slavii a dramatičtější průběh tohoto ligového ročníku. V myslích fanoušků však zůstane především chování slávistického útočníka Michaela Krmenčíka jevící se většině fanoušků jako nevhodné a tři červené karty udělené hráčům Plzně. Tu první udělil rozhodčí Pavel Franěk už v 11. minutě Radimu Řezníkovi a stanovil tím celkem jasný průběh zbytku zápasu. Diváci mohli vidět především zoufalé dobývání plzeňské branky fotbalisty Slavie a cíl se jim podařilo splnit až v 65. minutě díky brance Ondřeje Lingra. Plzeň na ní nedokázala odpovědět a další dvě červené karty a pojišťující gól Michaela Krmenčíka v nastaveném čase až příliš symbolizovaly průběh celého zápasu.
Ve vzájemných zápasech tři hlavních adeptů na mistrovský titul jsme se prostě žádné ódy na fotbalovou radost nedočkali. Pro všechny tři týmy je to výzva pro jarní část. S přibývajícími odehranými zápasy však může postupně mizet potenciál pro atraktivní zápasy mezi týmy, která mají udávat český fotbalový trend.
Související články: