Reklama
Loading...
Reklama

Není tomu tak dávno, co oznámil nečekaně brzký konec fotbalové kariéry někdejší velký talent Václav Kadlec. Nyní se s profesionálním fotbalem loučí i jeden z jeho vrstevníků. Maximálně z hlediště bude profesionální fotbal jeden z členů silného sparťanského ročníku 1992 a bývalý kapitán sparťanské “devatenáctky” Roman Polom. Kromě Sparty působil také v Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Olomouci či Dukle Praha, ale prakticky všude se k němu fotbalová štěstěna v jistou chvíli otočila zády. Nejsmutnější na tom je, že se nejedná o jediný příklad rozpačitého osudu tohoto silného fotbalového ročníku.

 

Roman Polom se poprvé objevil v A- týmu Sparty už jako čerstvě plnoletý v roce 2010. Velké pole působnosti v něm však nikdy nezískal. Dělo se tak kvůli velké konkurenci i kvůli jeho chatrnému zdraví. To se ho bohužel drželo i v době, kdy milovanou Letnou opustil. Kvůli tomu si připsal pouze jednotky startů v Mladé Boleslavi či Hradci Králové. Zpětně to zní krutě, ale postupně upadl v zapomnění a jeho fotbalový standard sad až příliš rychle klesal. Teď když ví, že mu zůstanou na dospělý fotbal jen zvláštní vzpomínky, zkusme rozebrat i zvláštní příběhy jeho kolegů, kteří svou fotbalovou pohádku stále ještě píší. 

Svému potenciálu jako jediný skutečně dostál Pavel Kadeřábek. Jeden z pamětníků posledního sparťanského titulu dnes působí v německém Hoffenheimu a hraje jednu z elitních evropských fotbalových soutěží. Velmi rozpačitě musíme vnímat jeho kolegu Ladislava Krejčího. Ten se v mladém věku stal jedním ze sparťanských tahounů a odměnou mu byl přestup do italské Série A. V tamní Bologni strávil takřka čtyři roky a také může říct, že si zahrál jednu z elitních evropských soutěží. Pevné místo v sestavé však nikdy nezískal a jeho angažmá skončilo ve velkém rozčarování. Návrat do Sparty musí brát jako jistou prohru, byť si to v danou chvíli možná nepřizná.

Dalším ze symbolů tohoto silného sparťanského ročníku je i Martin Frýdek. Syn vícemistra Evropy z roku 1996 se postupně rovněž stával důležitým článkem letenské sestavy a přetáhl přes ruku i kapitánskou pásku, což se stalo pod jeho druhým osudovým trenérem Václavem Jílkem. V létě 2020 mu ve Spartě končila smlouva a čekalo se, jakým směrem se jeho kariéra dále vydá. Pracovalo se i s verzí jeho setrvání na Letné, ale jeho vztahy s tamním vedením postupně ochladly a představy o podobě nové smlouvy se výrazně rozcházely. Martin Frýdek se tak stal součástí hromadného sparťanského odcházení, protože společně s ním Letnou opustilo několik drahých cizinců.

Musíme připomenout, že tak činil v nejistě době, kdy neměl jistě žádné další angažmá a na tom se do dnešních dnů nic nezměnilo. Možné angažmá v Turecku zatím zůstává v rovině spekulací a v dnešní nejisté době může zůstat jen u nich. Nechybělo mu snad trochu pokory? Je to smutné, ale fotbalový osud Romana Poloma působí na fotbalovou veřejnost v podstatě symbolicky. Mluvilo se o něm jako o možné velké opoře Sparty, ale nejvíce zápasů odehrál v tamním “béčku”, na čemž se již nic nezmění. Vlastní chyby i vyšší moc výrazně poznamenaly tento kdysi velmi silný sparťanský ročník. 

Roman Poloma musíme bohužel brát v tomto ohledu jako jistý extrém. Za svou profesionální kariéru odehrál pouze šedesát ligových zápasů. Musíme však zde také vzpomenout jeho nezdravě dlouhý pobyt ve sparťanském béčku a až příliš složitý přechod do dospělého fotbalu. Možná se jedná o další varování, že příprava na ligu v B- týmu skutečně nemusí být tou nejlepší strategií v boji o pobyt mezi skutečnými fotbalovými profesionály. Důvod k zamyšlení zde dostává i některými milovaný a jinými nenáviděný trenér Jaroslav Hřebík. Neměl tento jeho silný ročník být této době někde úplně jinde?   

Související články:

  • Sparta a Krejčí se mohou vzájemně nakopnout
  • Atrakce Kanga mizí z české ligy
  • Reklama