Reklama
Loading...
Reklama

Týden s týdnem se sešel a mnozí ze sparťanských fanoušků nepoznávali své šampióny. Po vcelku brilantním výkonu proti Olomouci se letenští ve Zlíně prezentovali nebavitelnou selankou bez nápadu a rtuti. Proč tomu tak bylo a proč Ševci měli dokonce více šancí vstřelit branku, se však nedozvěděli. Jen nejasné mumlání o terénu, na který se nechce nikdo vymlouvat a poznání, že tenhle výkon by na LM nestačil. A jak to viděl Zuřivec?

Pokud se tu před týdnem autor podivoval na tím, že média a mnozí komentátoři dělají jaksi účet bez hostinského, když bez výjimky favorizují na titul Slávii, tak po uplynulém víkendu se mu růžovky na nose silně opotily. Výkon nehodný šampiónů a neutuchající bojovnost domácích „mazánků“, to bylo fanouškovi servírováno měrou vrchovatou. Nakonec mnoho nechybělo a zrodilo se překvapení kola.

Patnáct minut chvály zmizelo v dáli

Sparta začala ve Zlíně, jenž je i v nové sezóně adeptem na sestup číslo jedna (případně dva), vcelku dobře. Dle mnohých přímo excelentně, jen jí to tam nepadlo. No, pokud jste nebyli opilí, či jinak zaujatí, viděli jste spíše převahu bez efektu. Ano, Sparta měla daleko více ze hry, ale z jalové krávy tele nevymámíte. Žádná šance z tlaku, byť jen patnáctiminutového, se nekonala. Alespoň tedy žádná stoprocentní. A když pominulo patnáctiminutové hájení a domácí si všimli bezradnosti v řadách letenských šampiónů, hra se vyrovnala. Bohužel směrem dolů, spíše až o level níže. A to vyhovovalo lépe Ševcům.

Superlukáš z minulého kola bez nálady

Vyjma světlých výjimek, a tím lze mínit vedle obránců snad jen Birmančeviče a Mejdra, byl výkon ostatních jaksi k nepochopení. Miláček ochozů Laci to odnesl střídáním v poločase (více než zaslouženým), jeho další souputníci pak většinou vydrželi na hřišti zbytečně dlouho. To platí zvláště pro hrdinu minulého kola Haraslína, který nepředvedl skoro vůbec nic. Tentokrát jeho „tanečky smrti“ mezi obránci Zlína jaksi nefungovaly. A nebyla ani vůle to zlomit.

Stejně tak další „propadák“ zápasu Kuchta. Ani on se nedokázal přes podceňované domácí obránce (a právem podceňované – soudě podle výkonu proti Karviné) vůbec prosadit. Na obranu obou hvězdných ofenzívních es budiž řečeno, že přihrávkový repertoár sparťanských záložníků byl opravdu silně omezen. Někteří z nich byli rádi, že jim míč po zpracování zůstal ve viditelné vzdálenosti od nohy. Natož u ní. A pak hrajte tiki – taku.

Zlín měl větší tutovky

Dáte skoro regulérní branku, napálíte tyč, až zvoní lidem v uších po celém Valašsku a přesto neberete ani bod? No ano, i to je prakticky proveditelné. Branka byla dosažena z minimálního, ovšem, přesto postavení mimo hru (ačkoliv -, ale nebrblejme furt), tyč je holt stále tyč, a ne gól, a když máte ruku, nemehlo, pak se proti vám kope penalta a ty holt Krejčí umí. Natrénoval je už v minulé sezóně. Pro letenské by to však nemělo býti útěchou, ale naopak varováním, že si proti tutovému outsiderovi nevypracovala nic ze hry. Ani pořádnou šanci. Kde tedy byla chyba?

Na terén se nechce nikdo vymlouvat

Trenér Priske po zápase po právu popeskoval své svěřence. A jen tak mezi řečí prohodil pár vět o terénu. Zřejmě tím myslel zlínský mlat, který jeho borcům zjevně nesvědčil. No ale už po první půli musel letenský štáb vědět, že Ševci s trávníkem o přestávce nic dělat nebudou. A just ne! Účel světí prostředky. Ovšem, že by se pověstný mlat podepsal i pod bídnou sparťanskou hru? Na to se nechce nikdo vymlouvat, určitě ani Priske ne. Ostatně i samo poznání kapitána Krejčího, že s tímto výkonem by šli v LM k šípku (a v lize jakbysmet) má svou vypovídací hodnotu. Minimálně o tom hráči vědí a jistě fanouškům proti Pardubicím naservírují „chutné menu“. Protože pak je zřejmě čeká Kodaň a tam je trávník ještě v pořádku.

Kde je Ševčík? A sláva Vorlovi?

Ani střídající hráči matnou hru Sparty neoživili. Tedy ne příliš. Ačkoli minimálně Sejk i Sadílek byli drobet lepšími, jak ti, které vystřídali. Ale zásadní zvrat v unylosti hry nepřinesli ani oni. Olatunji se zprvu znatelně hledal, Pešek se hledal až do konce a tah s Wiesnerem byl zřejmě z těch nepochopitelně taktických. Obecně tak náhradníci zapadli do nepřesvědčivého hlavního proudu.

Sparta také stále zjevně ještě řeší i otázku brankářské jedničky. Vorel opět nezklamal (ačkoli na druhou stranu nijak nezářil a chytil pouze to, co musel) a „náhrada“ za Kováře, dánský talent Peter Vindahl Jensen, tomu přihlížel z pozice dvojky z lavičky. Kde je ona magická hranice mezi brankářskou jedničkou a dvojkou na Letné, je pro nezasvěcené trochu záhadou. Kovář přišel, vystoupil z letadla a chytal. Alespoň do té doby, než si usmyslel (on, agent, MU), že je mu Sparta malá.

Daněk na hostování? A Ševčík? Kde je vlastně Ševčík, ryzí fotbalový talent z Brna, jenž vzal štaci na Letné jako další stupeň svého rozvoje, protože druholigová Zbrojovka jeho umu už nestačila? Hraje druhou ligu za B tým Sparty, jenž zatím kráčí soutěží od porážky k porážce. Možná ani on, a ani sparťanský fanda, si nedokáží představit, co to obnáší prosadit se na Letné. Ale pokud bude dobře pracovat v tréninku, bůhví, že svou šanci dostane. Ačkoliv mezitím oběhne pár hostování. Pokud mezi řádky cítíte lehkou ironii, pak jste správně. Ten chlapec z nějakých hlubokých důvodů na Letné ještě nedostal šanci. Ale možná ještě dobře nepracuje v tréninku. Tedy ne tak, aby si ho trenérský štáb všiml.

Ale dost „bolo“ ironie. Samozřejmě se historie ptát nebude, jak se tehdy tři body na zlínské Letné urvaly. Sparta má šest bodů, po dvou kolech, a o to nám jde především. Ale stejně, když to tak skřípe proti outsiderovi, jak to bude vrzat třeba proti Kodani? Terén, vole!

A takhle to viděl Zuřivec! A stejně jako vy, i on bude o víkendu opět čučet na bednu, lít do sebe pivo a těšit se, že Sparta vyhraje. A o to nám jde především.

Reklama