Reklama
Reklama

David Joch

Myslí-li si po minulém týdnu některý sparťanský nadšenec, že tým pod trenérem Vrbou získá v právě probíhající sezóně titul a ocenění krále ligy, dominantního dominanta, o kterém budou nadšeně psát všechni sportovní novináři napříč Evropou, ze kterého si na zadek kecne i věčně antisparťanský Míra Bosák, pak ho postihl blackout mysli a slepota zaslepených. Slávie sedí pevně na špici, buduje náskok, drtí soupeře a Plzeň ne a ne polevit.

Nedělní utkání proti Liberci mělo být satisfakcí pro znovu trápené letenské fanoušky. V tomto virálním a marketingovém duchu se nesla odhodlaná prohlášení sparťanských hráčů před utkáním. Nikdy více Slovácko! Nikdy více Rangers! Nikdy více titul – jé, pardon, to sem nepatří….

Když pak odhodlaně nastoupili na plac, fanda si znovu protíral oči a poznával opět tu svou „starou dobrou (s)partu“, která soupeře překvapuje absolutní ztrátou všeho, co jí podle Čupra a Rosického mělo opravňovat k čáce na titul a neskutečnému průlomu v Evropě.

Nudná hra dopředu, nudná dozadu, chybující (opět a znovu) obránci, povadlá křídla se svěšenými krovkami, Hložek bez invence a schopnosti dát gól i z ložené tutovky. To by mohlo stačit, ačkoliv by se jistě našlo více mínusů. Ovšem na druhé straně je nutno sparťanům přiznat jisté malé, významem bezvýznamné, plusy. Tak třeba se opustil onen profesorský styl hry, se kterým měla Sparta „ohromující úspěch“ v Uherském Hradišti.

Slovácko vyučilo letenské hráče v každém aspektu hry. / Zdroj: sparta.cz

V základu nastoupil po dlouhé době Karabec (a byl znát, minimálně první půli), hrál „nekopa“ Sáček (tedy nekopa podle bravurního technika Řepky) a větší časový úspěch dostal bijec a neutuchající motivátor Pulkrab. Ostatně to byl pro mě muž zápasu. Bez jeho „veledíla“ bychom se teď bavili o veskrze trapném bodu s puncem zlata s bývalým ligovým otloukánkem páně Karla. Jen doufám, že se při té vehemenci, se kterou chtěl pro svůj klub tři body, nezranil. Pro Spartu tak typické.

Ano Sparta se o tři body zasloužila, to je bez debat. Ale stát na druhé straně jiné mužstvo než Liberec, zřejmě bychom plakali nad další ztrátou. To by si měli odpovědní na Letné přiznat a ne plkat něco o potřebném vítězství, které Spartu konečně vymaní z šedi nevyrovnaného mužstva. Ti odpovědní by neměli zapomínat, že edeňáci vedou ligu s náskokem pěti bodů na leteňáky. A kdyby jenom s náskokem bodovým, i v tom herním se pomalu ale jistě stále více rozevírají nůžky.

Nemilé pro jednoho Čupra, který tak optimisticky před časem vykřikoval do světa květnaté kecy o sparťanské nadvládě a (skoro) jistém titulu. Již delší dobu není o těchto „čuprech“ vidu slechu. Vítězství nad stále ještě špatným Libercem je fakt jen velmi průhlednou nápastí na raus z EL a špičky té naší.

Po výprasku na Slovácku se chtěli sparťanští ukojit postupem do jarní části EL. Měli k tomu krásný „zlatě“ vytaktizovaný bod z Kodaně. Jen si námahejte hlavinky. Tehdy po kritice „hraní taktického zanďoura“ tvrdil Vrba, že teprve další vývoj ukáže, jak cenný je bod s Bröndby. No, ukázal. Do jara prolezlo Rangers. Ovšem cítí to někdo na Letné jako neúspěch? Nebo jen jako neúprosné matematické hrátky s body.

To je totiž zcela zásadní pro další příští Sparty. Ostatně to už bylo mnohokrát napsáno i vysloveno: Letná si musí přestat lhát do vlastní kapsy. A začít třeba s přiznáním, že titul je (kéž bych mohl napsat zřejmě) s největší pravděpodobností v trapu i pro tento rok. Čili, cíle nesplněny. Ano cíle, protože nepostoupit z takové skupiny EL do jarní části, to je už vážně kumšt. Tedy soudě podle předsezónních vytahovaček.

Je chyba v Tomáši Rosickém a jeho nezkušenosti v managementu? / Zdroj: sparta.cz

V jednom bodě jsou si všichni Spartu komentující vzácně jednotni. A sice, že ta nevládne mistrovským a už vůbec ne evropským kádrem. Že mladí jsou příslibem, ale stále tak trochu v ještě v zavinovačce, že starší hrají už jen za zásluhy (a pro výsluhy). Že Rosa má velké oči, ale za málo peněz orchestr nespustíš. A že TR10 vlastně ani neumí vybudovat konkurence schopný mančaft. Umí sice „zajímavý“ kádr (jak již opatrněji chválil svého šéfa Vrba), ale ne ten mistrovský. Ostatně momentální letenská situace je toho zářným příkladem.

Pro mnoho borců v rudém je třetí flek v lize, a podzim v pohárech, maximum. Opravdu, až tohle někomu na Letné dojde, heuréka, půl bude hotovo. Do té doby se musí sparťanský fanda spoléhat na výhru v domácím poháru. A na své nervy, že to vydrží. Věřit na „letecký most“ Londýn (West Ham) Praha (Letná) by bylo další slepou uličkou.

A takhle to vidím já. No, tolik nepravděpodobný lockdown je již tady, ale my si nenechme vzít naději. Ostatně, podzim v lize už končí, tak nám ani nebude vadit, že nemůžeme na stadion. A kdo by tam taky lez, že?

ČÍST VÍCE

Související články:

Reklama