Zuřivý Sparťan: Pecky uplynulého týdne – postup Sparty do LM, přestup Kuchty a Haškova víra
Fotbal je hra dynamická a nemá logiku. Ať už na trávníku nebo v kabině, v bafuňářském doupěti či na ochozech stadiónu, vždy nás něčím překvapí. A jaké pecky minulý týden oslovily Zuřivce?
Pecka číslo 1: Postup Sparty do LM po devatenácti letech.
Nebyl bych žádný Zuřivec, kdybych na první místo pecek uplynulého týdne nedal vpravdě historický postup Sparty do základní části LM. Ta se teď hraje novým systémem (který ne každý chápe – zdravím Jardu Zeleného) a zaručuje Spartě kopu zápasů s tím nejlepším, co může v Evropě potkat. No vezměte si to sami: Manchester City se „Shrekem“ Haalandem (Haaland proti obraně Sparty, uff), Leverkusen – loni v Bundeslize neporažený, Stuttgart na vzestupu, Atlético Madrid! Je potřeba něco dodávat? Kromě té kopy peněz (kterou jsme mnozí neviděli ani ve snu) si Sparta šplhla i u evropské fotbalové veřejnosti, která ji zase může brát o kousek víc vážně.
A kdy jindy, když ne teď. Sparta má dva tituly z posledních dvou sezón, jeden double, změnila mentalitu, strategii i filozofii. V EL dokázala odehrát vynikající zápasy (viz Galasataray) a o hráče jejího kádru je zájem. Neublížil ji ani odchod Briana Priskeho a lídra týmu, kapitána Ladislava Krejčího. Dalším logickým krokem je tedy LM. Opravdu? Nestačila by třeba EL? Tedy kroky postupné? Pamatujeme přece ještě na Liverpool. To věru žádná sláva nebyla, začátečnická lekce jako vyšitá. Někteří sparťanští hráči se ještě dlouho poté vzpamatovávali z faktu, že „když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž“. Ale abych nekveruloval. Od Liverpoolu se na Letné udělalo opět kus práce, takže bych až tak pesimistický nebyl a spíše se těšil na lahůdkové zápasy.
Pecka č. 2: Přestup Jana Kuchty do FC Midtjyllandu.
Není to úplně pecka z těch nejpeckovatějších. Jan Kuchta odešel do dánské ligy, protože chtěl. A Sparta mu v tom (pochopitelně za příslušný obnos) nehodlala bránit. Výhodné to bylo pro obé strany: Kuchtič má novou motivaci (a posunul se, jak chtěl) a Letná skoro „elegantně“ vyřešila třaskavý problém, jak Kuchtovi oznámit, že jeho čas v základu je minulostí. Všichni si dokážeme živě představit, že zhrzený Jan (slepic chovatel) umí v týmu nadělat paseku.
Přesto bude chybět. Poslední zápasy ho sice nezastihly v nepostradatelné formě, ale Jan Kuchta byl vždy nositelem výkonu. Ať už z pozice kápa týmu (tedy v základu), nebo jako žolík. Pro tým odevzdal vše. Sparťanské časy se však mění a noví „chrti“ také chtějí mít hlavní slovo. Zápasy v LM už nejsou o osobních ambicích a pocitech domnělých či skutečných křivd. Honzo díky a ať to kope!
Pecka č. 3: Víra páně Haškova.
Ligu teď čeká reprezentační přestávka, aby se odehrála zahajovací utkání Ligy národů (jako by hráči už tak neměli v sezóně hafo zápasů). Nominace trenéra Haška možná překvapila, na obvyklý stav až nápadně dost neslávistů. Ale víte jak, ME nebyl zrovna nějaký extra succes, takže něco se dít musí. Potud dělá trenér Hašek smysluplnou práci.
Sparta dodává také několik hráčů (skoro už tradičních reprezentačních stavěčů kuželů), o jejichž oprávněné nominaci (chcete sarkasmus? nominaci k předzápasovým tréninkům) nemůže být pochyb. Stále však chybí ten asi nejblyštivější – Filip Panák. V lize možná není lepšího středního obránce, který brání tak elegantně, umí číst hru a skvěle vyváží balón směrem k záložníkům. Přesto chybí.
Tentokrát to však není opomenutí ze strany reprezentačního realizačního ansámblu. Minimálně trenér Hašek o něj zřejmě stojí (o panu Köstlovi si nejsem jistý). Ale má to jeden háček. Bobek na reprezentaci hodil i sám hráč. Jeho důvody se skrývají za trochu vágním „reprezentace mi teď nedává smysl“. Kromě skoro „tradičních“ Panákových zdravotních problémů se za prohlášením může ukrývat i hráčova ješitnost. Ale ano, nekřižujte se. Může být a je to pochopitelně lidské.
Podobně ukončil repre kariéru jiný Sparťan Pavel Kadeřábek. Za trenéra Šilhavého se necítil být plnohodnotným členem kádru (odvážně tvrdím, oprávněně) a s národní jedenáctkou sekl. Samozřejmě, šlo o zdravotní důvody, jak jinak.
V kontextu těchto skutečností pak jako pecku vidím (a čtu) odvážná Haškova slova o tom, že věří Panákovu návratu do lůna reprezentace svaté. No, nebyl bych si tak jistý v kramflecích. Filip není žádný fotbalový benjamínek, natěšený na stavění kuželů na trénincích národního týmu. Má něco za sebou a je uznávaným kapitánem mistrovského týmu. Ale možná se to trenérovi Haškovi podaří, Panáka zlomit. Vlídné slovo dělá divy.
Takhle jsem minulý týden viděl já. A jaké byly vaše pecky?