Doutníky Praha
Doutníky Praha Reklama
Loading...
Doutníky Praha
Reklama
FOTO: sparta.cz
Český fotbal, Zuřivý Sparťan

Zuřivý Sparťan: Letenská zimní škatulata. Musí se posilovat?

Těžko na cvičišti, lehce v boji. A nebo také, jak si, kdo ustele, tak i vstane. Ale abychom se tady netrénovali ze znalostí pořekadel. Nastal čas a týmy zbrojí na nezvykle brzký začátek jarní části ligy. Shánějí posily (páč to musí být), ladí formu a pevně věří, že jaro bude jejich. I na Letné tentokrát nechtějí zaspat vlaštovky a po vydařeném konci podzimu se připravují na stíhací jízdu o titul. I proto posilují, protože asi neexistuje jiná varianta.

Nejprve bych se kverulantsky zeptal, kde se vzala ta touha každou půlsezónu utrácet peníze za nové hráče a neustále doplňovat již jednou doplněný kádr. To není česká specialita, to je obecně celosvětově obvyklý jev, že ředitelé klubů pravidelně v zimě a v létě pumpnou majitelovu kapsu, aby už konečně splnili šéfova očekávání o výhodné investici a obhájili si svůj post sportovního ředitele. Krátce řečeno, aby ukázali, že si svou horentní výplatu zaslouží. Ale k tomu potřebují právě majitelovi penízky.

Všechny tři kluby v čele ligy, tedy Plzeň, Slávia i Sparta, nadále sní o titulu (většinou oprávněně), ale také tuší, že pokud se soupeř posílí, nezbude jim nic jiného než se také poohlédnout po posilách. Neboť i v naší české lize platí: čím více a kvalitněji, tím lépe, ne-li jistě. Tedy srozumitelným jazykem vyjádřeno: čím širší a kvalitnější kádr, tím větší (ne-li největší) šance na titul (pohár atd.). Potažmo tedy pohárové umístění, které opravňuje k účasti v některé evropské soutěži (ačkoli EKL, ale ani ta není momentálně pro české týmy hodna opovržení). A to se, měřeno českými úzkoprsými poměry, bohatě vyplatí.

Sparta v posledních sezónách, zejména po výbuchu stramaccionovsko-kotalíkovské „koncepce“, nakupovala velmi střídmě. „Vinu“ na tom měl i nový sportovní ředitel, bývalá ikona klubu (jenž si tak ověřila, že nestačí být jenom výborný fotbalista, chci-li být i úspěšný bafuňář) Tomáš Rosický. Střídmé, nebo žádné nákupy totiž byly součástí jeho nové „obrozenecké“ vize, ve které bylo hlavním krédem upřednostňování vlastních odchovanců. Na rozdíl třeba od Slávie, jenž nakupovala, s nadsázkou řečeno, vše, co mělo nohy a umělo kopnout do balónu. A i Plzeň, která stála na pokraji bankrotu a návratu mezi provinční týmy, nakupovala posily (ty, které Slávie „přehlédla“, a o které nestála Sparta), aby si později zajistila titul a pohádkové příjmy z LM.

Od roku 2018, tedy od začátku platnosti Rosovy vize vlastních odchovanců, získala Slávia třikrát pohár pro vítěze ligy, dvakrát si došla pro pohár FAČR. Plzeň získala jednou titul a jednou byla ve finále národního poháru. A Sparta? Titul žádný, jednou pohár FAČR (ale se suchým hajzlem v zádech) a jedno pohárové finále. Řečeno slovy laika, celkem nic moc. A budeme-li to porovnávat s evropskými soutěžemi, pak stačí pouze zmínit Viking Stavanger (Sparta), LM (Plzeň) a LM, dvě čtvrtfinále EL (Slávia). A musí být jasno, která koncepce slaví větší úspěch. Střídmé, nebo nulové nákupy to asi nebudou. Rosa se (snad) už přesvědčil o tom, že pouze s odchovanci to nepůjde. Zvláště, je-li jejich kvalita pravidelně nadhodnocována (měřeno jejich úspěchy v dospělém fotbale – viz B tým ve NFL).

Na druhé straně, nákupy nejsou samospasitelné. Je třeba vytvořit jakousi chemii z mixu koupených posil a vlastních talentů, která by “neotravovala” atmosféru v klubu a byla mu ku prospěchu. To je holt umění, které v apatyce nekoupíš. Umění sportovních ředitelů! Sparta to momentálně opět (zatím tak nenápadně) zkouší se zahraničními hráči. Inu, však má také zahraničního trenéra. A tak tedy hodně zestručněno, Češi (odchovanci) ven, cizinci dovnitř. Jasně, toto je velice jednoduchá zkratka hodná politiky SPD. Ale v podstatě vystihuje současný hráčský pohyb na Letné.

Zimní příchody se rekrutují pouze ze zahraničí: Laci je Albánec, Kairinen Fin, Kamenovič Srb a nejnověji Australan Mabil. Už předtím přišel třeba Sörensen (Dán). Vesměs hráči pro základní sestavu (no ještě, aby ne), a tudíž jim musí uvolnit místo odchovanci (a nebo Slováci). Odchází Fortelný, Holec, mluví se o Sáčkovi, Julišovi, z béčka Pudhorocký (podle mnohých Letnou nedoceněný talent), Suchomel. A zřejmě budou následovat další hráči, o nichž se mluvilo jako o talentech a odchovancích. Budou potřeba jejich místa a platy pro nové zahraniční posily. I Sparta musí brát ohled na ekonomickou stránku věci.

Samozřejmě, pokud přinesou Spartě úspěch, nikdo se nebude ptát. Podle některých novinářů jsou však zatím velkou neznámou, která může vynést Rosu (a Priskeho) k nebesům, ale také se může opakovat historie s Vindheimem či Minčevem a jinými zahraničními “posilami” ve sparťanském dresu. Za mě si přeji variantu první.

A takhle to vidím já. Přeji všem fanouškům fotbalu klidný a pohodový rok s hektolitry šampaňského a oslavami všeho druhu. A Spartě už konečně úspěch. Bez pachuti.

Reklama