A znovu na ligu. V sobotu v 15 hodin středoevropského času to vypuklo. Cože to? No fotbal přece! Po dlouhých měsících nezáživných příprav a čutání do medicinbalu se šlo opět naostro. Tedy ne pod kalhotami, ale do ostrého fotbalového mače. A Sparta do jara vykročila tou správnou nohou, tedy pravou.
I dočkal se fanda fotbalový. Česká fotbalová liga je opět tu a bude tu s námi minimálně až do konce května, kdy skončí nadstavbou. Takže skoro čtyři měsíce čiré fotbalové radosti (tedy doufejme). Sparta hodlá obhájit titul a dělá pro to všechno. Po přípravě sbírá body i v ostrých zápasech. Třeba v sobotu v Karviné. Inu, každý bodík se počítá.
Úspěšná příprava – úspěchu půl? Pravidlo to není
Jako každý tým z ligového pelotonu, se i Sparta připravovala na jarní část ligy. Tradičně, po domácí úvodní jednohubce s Kodaní, zamířila za teplem do Španělska. Zde si to opět rozdala po mistrovsku: s mistry a pokaždé vítězně. Trenér potěšen, fanoušek natěšen. Snad jen někoho překvapilo, že zápasů v přípravě nebylo tak moc a byla mezi nimi delší prodleva. Ale nechme to koňovi, pardon, trenéru Priskemu. Už mnohokrát prokázal, že ví co dělá. Pro představu, loni Sparta v zimní přípravě odehrála celkem pět utkání.
Posily? Posily!
Sparta se v zimní přestávce při posilování nijak zvláště nerozšoupla. Spíše si pustila žilou, ačkoliv kromě Goméze (přestup) šlo o hostování nadějných borců v jiných klubech. Do kádru A týmu přišel vysněný norský reprezentant Solbakken a „utajený“ Albánec Tuci, do B týmu Slovák Uhrinčať. Kádr doplnili někteří vlastní odchovanci, kteří tak dostali šanci zabojovat o setrvání na Letné místo tradičního hostování.
Jestli je to málo nebo hodně ukáže až sezóna. Nesmíme zapomínat na jakousi úmluvu mezi majitelem klubu Danielem Křetínským a Tomášem Rosickým o nastavení určitých finančních mantinelů při přestupech. A také, že hned dva nositelé letenského výkonu, brankář Vindahl a záložník Birmančevič, jsou ve Spartě stále jen na hostování. Takže pokud je bude chtít trenér Priske udržet, musí Rosa sáhnout hluboko do Křetínského kapsy.
Tak co ta Karviná?
Předně, Karviná nemůže v současnosti Spartu prověřit. Při vší úctě k ligovému nováčkovi. A mělo by být jedno, zda se hraje v černouhelném revíru, či na Letné. Sparta si nastavuje měřítka podle jiných soupeřů a dobře to vědí i na severu Moravy. Karviná mohla překvapit jen sama sebe a Sparta zklamat zase jenom vlastní zásluhou. Šlo spíše o to, aby se v soubojích s přemotivovanými hráči Karviné (protože tvrdost jako prostředek eliminace kvality u nás stále platí) nezranil před utkáním v Istambulu v EL některý z klíčových borců trenéra Priskeho. Vždyť se třeba stále čeká na návrat Haraslína, kterého si v přípravě „podal“ jeho přemotivovaný kolega ze slovenské reprezentace. Ale údajně Haraslín neabsentuje jeho vinou. Tak čí, chtělo by se mi ptát. Kdo zákrok viděl možná zalitoval, že jsme u nás zrušili trest smrti.
Výkon v Karviné? Ale jo, šlo to
Sparta v Karviné určitě neodehrála noblesní partii, ze které by srdce jenom plesalo. Ale víte jak, začátek jara a v hlavě dost možná už Galasataray. Ale ne, nešlo o nějakou echt nekoukatelnou partii. Jen mi přišlo, že letenští měli ospalejší začátek. Zato karvinští byli opravdu nabuzeni a chvílemi zlobili. A kdyby Memič před prázdnou brankou nezakopl (či nepředvedl divnou baletní kreaci), šla by Karviná v sobotu pravděpodobně do vedení. Ale to by bylo asi tak všechno, protože Sparta, přes ospalky v očích, držela opratě zápasu v rukách. Ačkoliv ve druhém poločase daleko pevněji než v tom prvním.
Někteří hráči Sparty mají na víc, než předvedli v sobotu
V sobotu překvapivě v prvním poločase „nezahrála“ záloha. Zase, nešlo o nějaké fatální selhání. Jen prostě třeba od hráčů jako jsou Laci nebo Birmančevič čekáte mnohem více. Birmančevič byl sice u všech branek Sparty, ale dost často mu míč odskakoval, volil špatná řešení a určitě se proti hráčům Karviné (kteří jsou přece jen kvalitativně někde jinde) neprosazoval nijak rozdílově. To platilo i o Lacim. I on umí zahrát daleko lépe.
A tak zavelel kapitán. V sobotu byl Ladislav Krejčí zřejmě nejlepším hráčem zápasu, a když to nešlo do štrykovaného po pohledných technických finesách záložní řady (vzpomeňme, v prvním poločase záloha nic moc), naběhl si do vápna (to on umí) a zavěsil. Ale pozor! Ne hlavou, jak jsme u něj zvyklí, ale nůžkami! Rázem tedy Krejčí aspiruje na střelce branky roku a opět se o kousek přiblížil zahraničnímu angažmá.
Ve druhém poločase pak došlo na zlepšený výkon nejen záložní řady, ale i k nakouknutí na posily. Obě „hlavní“ byly v průběhu zápasu nasazeny, a zatímco Solbakken ukázal, že ano (bude přínosem a měl by hrát v základu), o Tucim o tom zatím přesvědčen nejsem. Kuchta byl v sobotu útočníkem číslo jedna, dal i pěknou branku (po hříchu však na ni spotřebuje tři zahozené šance) a Olatunji zatím pevně drží post jeho adekvátní náhrady. Tuci bude tedy potřebovat zřejmě čas, ačkoliv nadšení mu nechybí. Tak snad nejde o nového Minčeva. Toho také všichni před přestupem na Letnou chválili. Pohříchu jen novináři v jeho rodné zemi.
A takhle jsem to viděl já! Teď hurá na Galasataray. To bude jiná jízda než v černouhelném revíru, ale fanda se nemusí třást strachy. Sparta je už jiná, nebo? Mimochodem, co ten Ševčík? Mně se líbil…
