Zuřivý Sparťan: Co ve scénáři nebylo, trenér s gulema a pozdrav fýrerovi

Sparta se řítí do bohapustého průšvihu a nikdo se nemá k tomu, aby zatáhl za záchrannou brzdu. Tým stále hledá své dno, od kterého by mohl odpíchnout, ale zdá se, že ho ještě nenašel. Trenér v kolečku „hanby“ mluví o (bez) naději na titul, o výzvách, odpovědní zarytě mlčí a fanoušek, aby se zvencnul. 

Sparta sedla na sáně a řítí se z kopce rychlostí blesku do nikam. Jinými slovy, naplňují se slova některých škarohlídů, věčných pesimistů, kteří předpovídali, že se může stát a letenští odepíší titul už po podzimu. Tehdy, před sezónou, se však všeobecně růžová nálada rozdávala po hrstech a i Vízkové, Mádlové a Bosákové psali optimistické komentáře o budoucnosti Sparty.

Jenže chyba lávky. Po pár podzimních zápasech to vypadá na slušný neúspěch. Ovšem to není nic, na co by nebyl fanoušek Sparty z posledních x sezón zvyklý. Velké oči, hlava plná plánů a po sezóně kocovina. Ačkoliv to tentokrát vypadalo na obrovitánskou změnu a posun. Dosavadní výsledky spíše napovídají letitému scénáři.

Ano, podle toho nového se mělo odehrát něco bombastického. Nový trenér, co přinese evropský švunk do zatuchlého letenského rybníčku, noví hráči, co pozvednou Spartu na piedestal nejlepšího z nejlepších. Do sportovního vedení přibyl bývalý stoper Sivok, aby na Letné rozdával po litrech své bafuňářské zkušenosti z Budějic a odlehčil tak Rosovi v jeho nelehké práci sportovního ředitele. Vše se zalilo sluncem a PR tým plnil facebook rozvernými fotkami z rakouského soustředění.

Z trenéra Priskeho se na chvilku možná roztřásla kolena i odpovědným v Edenu, ale nejpozději po přípravě, mohutně oslavované zejména trenérovým asistentem jako nepřekonatelně úspěšné a vypadnutí s podprůměrným Stavangerem, bylo jasné, že na Letné mají stále problémů více než dost. Že se nepodařilo odčarovat ani s trenérem Priskem.

Což o to. Nikdo asi nečekal, že se všechny problémy vyřeší mávnutím kouzelného hůlky Harryho Pottera. Jeho „levijousa“ na Letné jaksi nefunguje. Rozumějte na Letné! V podobné situaci, v jaké se Sparta nachází každou sezónu už řadu let, byla loni Plzeň. A předtím kdysi i Slávie. Ale tam musí jakési čarovné hůlky fungovat, protože se ze srabu dokázali vyhrabat vcelku rychle. Dnes hraje odepisovaná Viktorka LM s giganty jako Barcelona nebo Bayern a Slávie je už delší čas brána jako jedinečný český fotbalový export. A Sparta? Stále to zkouší, stále to zkouší…

S příchodem trenéra Priskeho na Letnou měla nastat nová doba letenských. Dán byl oslavován napříč fotbalovým spektrem jako opravdový odborník. Sice měl hmatatelné úspěchy zatím s „jen“ Mitdtjyllandem a z dalšího známějšího angažmá v Royal Antwerpy se oficiálně poroučel po neshodách s vedením. I když jeho jeden bývalý svěřenec se nechal slyšet, že takového chaota jako trenére ještě nezažil. Ovšem to mohla být jen frustrace z vysedávání na lavičce.

Buď, jak buď, na Letné věřili (a stále věří), že získali v osobě trenéra Priskeho něco jako druhého Trpišovského. Jeho mediální sebeprezentace opravdu nasvědčovala (a nasvědčuje), že jde o odborníka na slovo vzatého. Tím se ovšem na Letné, po působení italského „zmrzlináře“ Stramaccioniho, může zdát už asi každý.

• 

I Brian Priske. Ovšem ať se na mě někdo zlobí, nebo ne, zatím tomu výsledky jeho práce nasvědčují. Viking, Liberec, nově Zlín, předtím oslabený Jablonec nebo Bohemians. Ti všichni připravily jím vedený tým o body, vyřadily ho, porazily či zostudily. A ti všichni byly ve vzájemných zápasech i lepší. Měly více fotbalovosti, více šancí a remízy měly dotáhnout do vítězného konce. Že se tak nestalo, mohou na Letné děkovat jen dřevnatosti soupeřových hráčů.

Ve výše jmenovaných zápasech Sparty přitom nešlo o srážky s nepřekonatelnými obry. Všechno to byly a jsou víceméně průměrné týmy, které by sparťané měli porážet. A když ne porážet, tak přehrávat (protože i v zápase s průměrným se může zrodit remíza). Jenže, a to je kámen úrazu, tým z Letné nikoho z těchto týmů nepřehrál. Ani náhodou.

Ano, mluvilo se o nějakých prospaných prvních poločasech, o lepších druhých. Mluvilo a psalo se o statistikách držení míče. Ale koho to zajímá, že? Když si budu devadesát minut přihrávat s brankářem, jakou asi budu mít statistiku držení míče? Myslím, že stoprocentní. Držení míče ještě nikoho neporazilo. A bojovnost či odhodlání? Tak to by se mělo rozumět jaksi samo sebou. To nemůže být bráno jako posun.

Už ve chvíli prvních Dánových neúspěchů na Letné se jako unisono začalo fotbalovým éterem nést, že trenér potřebuje čas. Že přestavba a změna stylu potřebuje čas. Že, že že…Jistě, to je pravda. Ale znovu si zakveruluji: v Plzni i v Edenu to zmákli jaksi rychleji. Konkrétně Bílek a Trpišovský, podporováni Šádkem a Tvrdíkem. A na Letné se o to samé pokoušejí už několik let. A kde nic, tu nic. A spasitel Priske v kolečku mluví o tom, že titul asi ani náhodou. K tomu vylétl s mužstvem z Evropy. Ale chce to trpělivost…

Ono se totiž ukazuje, že ve Spartě se tak dlouho opájeli svou neomylností, až jim totálně uteklo všechno. Tak dlouho nepotřebovali například doplňovat kádr až ani sedm (!) zcela nových tváří, plus návrat odchovanců a podepsání Haraslína, nezacelí kvalitativní mezery v letenském kádru. Přitom posily nebyly z ranku nadějí pro béčko či vysloužilých odchovanců. Byly to bez výjimky přestupové bomby. Vždyť třeba Kuchta je reprezentant, Jankto a Zelený taktéž a Daňka chtěla mermomocí i Slávie. Ani u Sadílka, Mejdra a Sorensena nemohl sparťanský fanda říci ani popel. Ale ani s tímto materiálem zatím Priske žádnou díru do české ligy (natož do světa) nedělá. A po Zlínu mluví tak, jako by bylo vše ztraceno. I s takovým kádrem!

Kolečka po zápase, výzvy a hezké krasomluvení se totiž pomalu, ale jistě omrzují. Už nefungují jako zaklínadlo, že se něco děje a situace je pod kontrolou. I trpělivý fanoušek po zápase se Zlínem nespokojeně píská a vyzývá hráče (vida, zase ty výzvy), aby bojovali za Spartu. V médiích se do nekonečna probírá, proč se týmu nedaří vůbec, ale vůbec nic. Vedení záhadně mlčí (nebo chytře, vyberte si) a trenér dělá stále čitelnější kroky, které tým předhazují jednoduché taktice soupeřů: zalez, ubraň a pak překopni na útočníka do rychlého protiútoku. A vida, taktice na Letné a proti Letné úspěšné.

• 

Jak však běží čas, a letenským fakt běží přímo bleskurychle, ukazuje se, že toho na Letné hodně neštymuje. Výkony Sparty nemají stoupající vůbec nic, na hřišti je tak trochu nuda: obehrávání soupeřova vápna bez myšlenky, bez něčeho překvapivého, přihrávky dozadu či do šířky, špatně zahrávané standardky, nepovedené centry a bác, pak chyba vzadu a míč ve sparťanském střikovaném. To mi něco připomíná, mám jakési dejá-vu. Ano, trenér Vrba. I pod ním to zhusta nebylo pro soupeře nic překvapivého a konec jeho působení u týmu byl jedna velká nuda. Ale alespoň Sparta dávala góly.

Ale ještě je čas. To jistě. Liga nekončí zítra, a když se tu nerozjede hysterie covidu, bude se hrát i nadstavba. Takže možností ke zlepšení fanouškovy pachuti v ústech stále dost. No a když ani to nevyjde, pak je tu pohár. Když ho tedy nebude chtít i Slovácko. Ne, vážně. Ačkoliv si myslím, že trenér Priske je odborník, mělo by se to už ukazovat i na hře Sparty. A záměrně nemluvím o výsledcích. Jinak se může stát, že…,ale ne, nechme toho. Chce to přece čas.

Ještě že existují i jiné „průsery“ v lize. Třeba Vlkanova, který panu Železnému z České televize nadzvednul mandle svým číslem 88. Pan moderátor se nechal slyšet, že toto je u našich západních sousedů bráno jako skrytá oslava nacistického režimu (protože 88 = HH = tedy Heil Hit.) a že mu to na Bayernu vysvětlí. 

No, nevím, jakou má pan moderátor zkušenost s Němci a Německem, ale mohu ho ujistit, že oni by nejraději vysvětlovali všem a všechno. Ale věřím, že Vlkanovovo číslo je nechá klidnými. Apropos pane Železný, mně také vadí, že zde v Německu staví sochy Marxovi. Vám, ne?

A takhle to vidím já. Buďte nad věcí a věřte, že bude lépe. Alespoň na Letné.