Zuřivý Sparťan: Co ukázala generálka? Asi tak generála!
Sparta si tradičně prohřála kosti v Marbelle pod španělským sluncem, vrátila se zpět do tradičních českých zimních podmínek a zgenerálkovala se na Letné s Norimberkem. Vítězství za tři pomyslné body v mrazivém počasí zahřálo, na tribunách došlo i na typicky domácí koulovanou, někteří fanoušci se následně zkoulovali u nečekaně velkého množství otevřených stánků. A výkon? Hm, až se jaro zeptá, co jsi dělal v zimě… vždy připraven!
A je to tady! Příprava skončila, zapomeňte. Teď už se musí pomalu přepnout do ligového módu, který možná není tak atraktivní, ale nutný, pokud chce Sparta opět hrát evropské poháry. V přípravě tentokrát sehrála utkání proti vcelku zajímavým soupeřům, což v minulých letech nebylo až takovou samozřejmostí. Bundesligový Stuttgart, účastník Ligy mistrů Salcburk a tradiční německý klub Norimberk. To bylo jistě i z pohledu hráčů daleko více motivující, než třeba utkání proti Čukaričky Niš (a nic proti nim). A to ještě letenští v předpřípravě v pohodě porazili kdysi nejsilnější Žilinu. Pochopitelně nejsilnější na Slovensku, ale právě i Sparta se kdysi o její síle přesvědčila a z jakéhosi evropského poháru s ní vypadla.
Podle výsledků lze letošní přípravu řadit k vydařeným. Účastníka Bundesligy Sparta porazila (ačkoli výkon nebyl podle nového Priskeho asistenta ještě optimální), se Salcburkem padla po dobrém výkonu, no a Norimberk přejela vcelku snadno (přece jen 2. Bundesliga – kdeže loňské sněhy jsou. Ale vlastně i Sparta hledá svou zašlou slávu). Takže lze s optimismem hledět ke světlým zítřkům?
Česká cesta se mění na internacionální
No, to určitě. Hledět můžeme. Ba co víc, musíme. Sparta se jejím fanouškům mění před očima. Kdysi vyhlašovaná „česká“ cesta se nenápadně, a za pochodu, mění zpět na internacionální. A nic proti tomu; sama Sparta se přesvědčila o tom, že dobře namíchaný mix zkušeností, věku a talentu může přinést kýžený výsledek. Konečně, na Letné mají zahraničního trenéra, takže jen těžko lze očekávat, že si sedne na zadek před mladými sparťanskými talenty. Jim podobných viděl Priske v Evropě mnoho. Být talent, neznamená ještě nic. Být talent, co se dokáže prosadit, chce holt fištrón a hodně práce.
Ta zřejmě některým českým talentům moc nevoní, proto se jen těžko prosazují pod zahraničním trenérem (a spousta z nich se o tom přesvědčila i v jiných evropských soutěžích). Ve Spartě o tom může vést obsáhlé přednášky na univerzitě třetího věku třeba Adam Karabec. To je příklad sešupu par excellence! A vypadá to, že ho bude brzy následovat další talent „na pováženou“ Kryštof Daněk. A to si od něj na Letné tolik slibovali. Ovšem, ani Daněk doposud neokusil chlebíčku pod trenérem nezatíženým „českým“ pohledem na věc. A hle! Obrovský talent, o který se Sparta přetahovala i se Slavií, zahřívá lavičku. Dokonce to vypadá, že si s Karabcem budou moci podat ruce a na univerzitě přednášet spolu: oba se v generálce na ligu nedostali na hřiště ani na jedinou minutku. A to už o něčem vypovídá.
Každý „český“ talent to bude mít pod Priskem těžké. Ne proto, že by byl nějak vyhraněný proti českým hráčům, ale přece jen se v Evropě fotbal dělá zřejmě jinak. A trenér je zodpovědný za mužstvo, které mu bylo svěřeno. Vedení očekává výsledky a úspěch. A Priske k němu chce dojít svou cestou. Na to má právo. A jestli mu do té cesty nepasují třeba Sáček, Juliš, nebo Karabec, Daněk a jiní, pak sbohem a šáteček. Samozřejmě, otázkou je, co se Priskemu omlátí o hlavu, když se to nepovede.
Nové tváře na Letné
Generálka měla ukázat i nové tváře na Letné. Přesně ty, které zaberou místo „českým“ talentům, pokud budou lepší. A podle herního projevu minimálně u tří z nich to vypadá, že Karabec i Daněk mohou pomalu přemýšlet, jak bolí fotbal ve druhé lize. Kairinen, Laci i Mabil jsou posily pro základní sestavu. Bez nějaké potřeby aklimatizace, o které třeba mluvil Rosický. Jsou to hotoví hráči, kteří nepotřebují nějaký čas na uvyknutí české lize. Kairinen byl u všeho, stále chtěl míč a má perfektní standardky. Mabil umí zamotat hlavu i věhlasnějším soupeřům než je Norimberk a Laci má přehled o hře. Ostatně tito borci už si lecčíms prošli, takže by vlastně bylo smutné, kdyby nic neukázali. Nebo málo a svádělo se to na aklimatizaci a soubojovou českou ligu.
Sobota na Letné ovšem ukázala mnohem více, než jen nové posily. Například skvělou formu Haraslína, klidnou sílu Zeleného, stabilního Sörensena, nebo třeba Čvančarův skvělý výběr místa. Ale také trápícího se Kuchtu (jemuž zoufale chybí balóny za obranu), skoro tragického Krejčího (jenž nemá v současné formě v základu co dělat – námět k zamyšlení), nezměněného Wiesnera (kluk je to čiperná, rychlá, ale s balónem si moc netyká) a další, kteří zatím jen přihlížejí a možná přemýšlejí o tom, kde nechal tesař díru, jako například Mejdr. Ani obrana se nevyvarovala celkem tradičních menších „minel“, Panákovy bohorovnosti i Vitíkovy občasné nejistoty. A mladíci Goljan s Vydrou jsou v kádru zatím za odměnu. Nic světoborného to, doufejme že zatím, není. A také nesmíme zapomenout na nejzbytečnějšího hráče letenských, trenérova oblíbence Minčeva. Právě Minčev dokazuje, že stačí být trpělivý a trenéra něčím očarovat. Ten pak přehlédne i to, že mužstvu už několik let vůbec nic nedáváte. A přesto hrajete. Vskutku zajímavé, že to na Letné ještě nerozpoznali.
Střed pole se musí zlepšit!
V sobotu sice padlo dost branek na to, abyste si domů odnášeli pocit dobře odvedené zábavy (plus nějakou tu sněhovou kouli za límcem). Ale abyste jásali nad výkonem, to byste museli být hodně opilí. Jistě, bylo to místy dobré, až dobré s podtržením, ale to se můžeme bavit o výkonech některých hráčů (viz Haraslín, nebo třeba Kairinen). I v obraně si borci své odehráli a represink (bože to je výraz!) místy skutečně fungoval. Co však zcela nefungovalo, byl střed zálohy. Přesně tam, kde sídlí mozek hry. Kairinen byl zoufale osamocen ve výstavbě hry, protože Krejčí zachránce je momentálně totálně mimo (a pozor, možná se ukazuje, že to není tvořivý záložník – konečně!?). A nikdo jiný ve středu nebyl. Jak řekl Priske po zápase, možná za to mohlo rozestaveni. Teprve s příchodem dalších posil Laciho (ne Laviho!) a Mabila, získala Sparta převahu i ve středu pole. A bylo to znát i na hře. Námět k zamyšlení, protože proti druholigovému soupeři si Sparta mnoho brankových příležitostí nevytvořila. Na druhou stranu, ty které měla, proměnila. Taky dobře. Takže v řadách letenských fanoušků je povolen mírný optimismus, ovšem s přihlédnutím k zápasu v Olomouci. Pak se uvidí.
Na závěr poznámka pro reportéry O2TV. Trenér Norimberka se jmenuje Weinzierl (vysloveno Wajnzírl), ne Wienzierl (Wýnzírl). Ale to je jen malý detail, co? Ach jo, zlaté Bosákovy časy.
Mějte se fanfárově a užívejte zimu. Podle mnohých už příští rok nebude. A hurá na Holomóc!
