Zbrojovka Brno vstupuje do první ligy s pedálem na plynu, neumím to říct jinak. Ševčík, Zmrhal, Ezeh a hlavně Dan Vašulín – velká jména v rámci české ligy. Ale jeden z hlavních cílů a sen mnoha fanoušků stále nepřichází. Řeč není o nikom jiném než o Lukáši Vorlickém a já bych dnes chtěl přiblížit, proč by jeho nesetrvání v Brně nebylo tragédií, a naopak proč o tohoto hráče nadále bojovat.

Vize, která přesvědčuje

Posily, které jsem zmiňoval, mají jedno společné. Když budu parafrázovat, často slýcháte slova: „Líbila se mi vize, přišel jsem něco vybudovat.“ A skutečně, klub chce nový stadion, novou akademii, hrát o poháry. Na to se dobře láká. Nově má klub zájem o Sebastiana Boháče z Karviné nebo o obránce Hunala a Penxu. Ale Vorlický je jméno, které stále nejvíc rezonuje, a nyní si řekneme proč.

Nejžhavější přestup 

Jednoduše proto, že pokud je zdravý, je to „český Maradona“. Těžko se odstavuje od míče, nehraje alibisticky dozadu, má nejlepší driblink hráčů s českým pasem (za tím si stojím). Pokud by byl zdravý a hrál, byl by jasně v nominaci a i v současném týmu trenéra Koubka by byl tím největším „fotbalistou“ v pravém slova smyslu, co tohle slovo znamená. Na Lukáše se jednoduše řečeno hezky kouká. Nechci se dojímat, ale on je hráčem, kterého na našich hřištích skoro nevidíte. Na takovém jméně se dá budovat marketingová kampaň, třeba na prodej permanentek a v neposlední řadě vybudovat kolem něj tým. Od trenéra Svědíka a sportovního ředitele Jiránka až po fanoušky týmu, kteří po zápasech ”flinty“ chorálem Zůstaň v Brně dávali najevo, co chtějí. Za takového odchovance skutečně stojí bojovat. Je tu ale jedno ale.

Samozřejmě neobjevím Ameriku, když řeknu, že Vorlický je takový Tomáš Rosický, alespoň co se zranění týče. Achilles měl achillovu patu, tento pan fotbalista má „své“ koleno. Naposledy hrál koncem března v přáteláku proti Teplicím (i v tomto zápase dal gól), ale od té doby nenastoupil. A chápu klub, že nechce dát za hráče, u kterého neví, kolik toho vlastně odehraje, částku blížící se jednomu milionu eur. Už podpis Petra Ševčíka je s otazníkem na toto téma, hráč toho za poslední dobu také moc neodehrál. A mít na tribuně případně dva zraněné záložníky není ideální stav pro mužstvo, které chce hrát nahoře.

Závěr

I přesto, co jsem vyjmenoval, bych si přestup přál a stále v něj věřím. Mám totiž zafixováno těch pár startů v dresu Brna, kde na piedestal řadím jeho gól na vyprodané Srbské proti Artisu, tam jednoduše ukázal, proč za takového hráče stojí bojovat. A trochu v tomto ohledu nechápu Slavii. Ona potřebuje zdravé hráče, opět bude hrát tři soutěže najednou a bude potřebovat hráče, kteří jsou připravení. Na začátku minulé sezony se na levé obraně zranil Slovák Javorček a byl z toho problém, který se dlouhé týdny řešil. A hlavně poslední rada na závěr pro samotného hráče: ve Slavii budeš jeden z dvaceti, v Brně budeš hvězda.