Reklama
Loading...
Reklama

Posledního českého zástupce v pohárové Evropě čeká ve čtvrtfinálovém dvojutkání loňský finalista z italské Florencie. Místní klub ACF Fiorentina je na rozdíl od dosavadních pohárových soupeřů Plzně českému fanouškovi více známý, a to nejen díky navrátilci do naší reprezentace a skvělému exekutorovi přímých kopů Antonínu Barákovi. Pojďme se nyní společně podívat na další zajímavosti spjaté s tradičním účastníkem Serie A, které jste ještě třeba nevěděli.

Obecně

Známým faktem je, že italská Serie A se řadí mezi Top 5 lig světa. Národní koeficient UEFA se nyní nachází na stabilní třetí pozici a šlape na paty španělské La lize. Fiorentina patří mezi tradiční celky nejvyšší italské ligy. Má na kontě dva tituly mistra své země (poslední 1968/69), šest prvenství v domácím poháru (poslední 2000/01) a jeden tamní superpohár (1996). Na evropské scéně se může pyšnit vítězstvím v historicky prvním ročníku soutěže tehdejšího Poháru vítězů pohárů v sezóně 1960/61, který už dnes neexistuje. Ze zmíněného vyplývá, že se zde na další trofej čeká skoro 24 let.

Kdyby se někdy udělovala cena za nasbíraná druhá místa, byla by Fiorentina horkým kandidátem. Poslední stříbro má jistě většina z nás ještě v živé paměti. Bylo to vloni při finále Konferenční ligy v pražském Edenu, kdy pomyslné vavříny získal nakonec anglický West Ham se Součkem a Coufalem v sestavě.

Stručný přehled druhých míst:

  • Serie A – 5x
  • Italský pohár – 5x
  • Italský Superpohár – 1x
  • Liga mistrů (PMEZ) – 1x
  • Pohár vítězů pohárů – 1x
  • Evropská liga (Pohár UEFA) – 1x
  • Evropská konferenční liga – 1x

Domácím stadionem je tu Stadio Artemio Franchi s přesnou kapacitou 43.147 diváků. Odehrálo se zde několik zápasů mistrovství světa 1934 a 1990. Přitom posledním zde odehrála dvě utkání i československá reprezentace. Ta oba duely ovládla, když si po Spojených státech vyšlápla i na Rakousko, a právě díky těmto výsledkům postoupila ze skupiny. Jednu branku zde vsítil i současný trenér našeho nároďáku Ivan Hašek.

V roce 2010 se právě na tomto stánku konalo kvalifikační utkání domácí Squadry azzurry proti Faerským ostrovům, ve kterém místní fanoušci neoslavovali střelce čtvrté branky Fabia Quagliarellu, nýbrž ho hlasitě vypískali. V té době byl totiž hráčem úhlavního rivala Juventusu Turín, což je zdejšími fans netolerovatelné.

Z historie

Fiorentina vznikla sloučením dvou týmů v roce 1926. Hlavním cílem této fúze bylo vytvoření silného klubu, který bude konkurovat dominantnějším týmům ze severozápadu země. Po rozpačitých začátcích se Fiorentina roku 1931 probojovala do Serie A, aby hned po necelých 10 letech na to získala svoji první trofej v domácím italském poháru zvaném jako Coppa Italia. První ligový titul je datován do sezóny 1955/56, jenž fialkám zajistil účast v Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů), ve kterém došli až do finále, kde nakonec podlehli Realu Madrid.

Druhý a poslední titul mistra Itálie přišel v ročníku 1968/69. Od tohoto data skočíme rovnou do roku 1990, kdy se odehrál další významný klubový milník. Tím bylo pro Fiorentinu finále poháru UEFA (předchůdce dnešní Evropské ligy), které se tehdy hrálo ještě na dva zápasy. Boj o trofej byl o to pikantnější, protože byl soupeřem nenáviděný Juventus. První duel hraný v Turíně vyšel vítězně pro Starou dámu. Odveta ve Florencii vyústila v bezbrankovou remízu, jenž znamenala opět jenom stříbrné medaile pro fialové dresy.

Zlomový moment nastal v roce 2001. Zjistilo se totiž, že klubový rozpočet je na mizině. To se podepsalo i na výsledcích mančaftu, který v tehdejší sezóně sestoupil. Celku z Florencie nepomohly ani masivní prodeje hráčů a rok na to ohlásil bankrot.

Na podzim roku 2002 byl díky místní radnici založen nový klub s názvem Fiorentina 1926 Florentia s registrací do místní čtvrté nejvyšší soutěže Serie C2. Avšak po dvou letech byl novopečený mančaft opět účastníkem Serie A, kdy vlivem kauzy Catania ve druhé lize a možná i trochu za zásluhy jednu soutěž prakticky administrativně přeskočil.

V roce 2006 měl fialový celek další problém. Vlivem rozsáhlého korupčního skandálu v italské lize byl totiž málem potrestán ligovou příslušností. Po odvolání utrpěl jenom odečtem bodů pro nadcházející ročník.

Jak už bylo řečeno druhá místa jsou pro Fiorentinu skoro prokletím. V minulé sezóně si pro stříbrné medaile šli hráči Violy hned dvakrát. První případ byl ve finále Coppa Italia, kde nestačili na milánský Inter. Druhý zase o dva týdny později při finále Konferenční ligy v Praze, když je o pohár obral West Ham United.

Mezi hráče z nedávné historie můžete znát jména jako Gabriel Bautistuta, Roberto Baggio, Alberto Gilardino, Adrian Mutu, Adriano, Franck Ribéry či Luca Toni.

Česká stopa

Přes sto startů nasbírali ve Florencii reprezentanti Tomášové Ujfaluši a Řepka. Známý ranař byl i také přímým účastníkem zisku poslední trofeje klubu z roku 2001 v italském poháru. V mužstvu také působili, byť se do A-týmu nikdy nedostali Martin Graiciar s Janem Hablem. Druhý jmenovaný ve své době tvořil i český tandem s Ondřejem Mazuchem.

Na počátku devadesátých let zde působil i český záložník Luboš Kubík, jenž se stal v budoucnu asistentem trenéra reprezentace Spojených států na mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. Známým faktem je, že aktuálně fialový dres obléká znovu objevená opora naší reprezentace Antonín Barák.

Aktuální forma

Současné herní i výsledkové rozpoložení není bůh ví jaké. V Serii A Fiorentina okupuje přímý střed tabulky. Dokáže porazit silné Lazio, ale neporadí si se sestupem ohroženou Empoli. Naproti tomu v Coppa Italia se schyluje k velkému finále, když totiž fialky zvládnou i druhý zápas s Atalantou, může dojít k třaskavému souboji o celkové prvenství s rivalem z Juventusu.

Trenér týmu Vincenzo Italiano zde koučuje už třetí sezónu v řadě. Tomu se teď do nebývalé formy rozehrál střeďák Rolando Mandragora, který svým posledním gólem ze střední vzdálenosti přiblížil Fiorentinu k branám finále již zmíněného italského poháru. Ohrožením pro Plzeňskou svatyni budou jistě útoční hráči z Argentiny Nicolas Gonzalez a Luca Beltran. Nedobrou vzpomínku na Česko má útočník Andrea Belotti, jenž ještě v dresu AS Řím musel na podzim skousnout porážku od Slavie ve skupině Evropské ligy. Herní pohodou oplývá i Antonín Barák, jemuž by slušela akorát větší minutáž. Dočká se ji v dvojutkání s Plzní?

Reklama