Poměrně nahlas se v posledních dnech začíná mluvit i o fungování VAR. Mnohé situace v Chance Lize přitom nahrávají spíše jeho odpůrcům, protože se prostě v Česku nemůžeme bavit o tom, že je jeho používání nastaveno správně.
Nepomůže samozřejmě ani aktuální kauza okolo rozhovorů šéfa Komise rozhodčích s primátorem Karviné, ale to už je jiná debata. I bez nich totiž je VAR sice dobrým nástrojem, ale v Česku se prostě musíme bavit o tom, že je jeho používání nastaveno poměrně zvláštně. Především potom se na něj rozhodčí až příliš spoléhají.
Rozhodčí se na VAR až moc spoléhají
Vidíme to téměř v každém kole. Nastane poměrně jasná situace, rozhodčí na ni kouká, přesto ji nepískne. Teoreticky totiž nemusí. Stačí si počkat, až ho opraví pánové od videa. V některých utkáních je to přitom až příliš očividné. Jakoby se hlavní rozhodčí na hřišti báli sami rozhodovat. V posledním zápase Sigmy Olomouc se Slováckem se takto rozhodčí v pozápasovém rozhovoru omlouval, že VAR opravil čtyři jeho chyby.
Samozřejmě to pomáhá i těm, kteří tuto technologii obhajují. Bez VAR by zápasy byly podle nich zcela nespravedlivé. Osobně rozhodně nejsem vyloženě proti této technologii. Zároveň ovšem říkám, že by měla být jen jako doplňková. Ústřední roli by měli mít hlavní sudí na hřišti. A v posledních zápasech tomu tak jednoznačně není.
Bude se zkoumat všechny úniky slin? A co ta nekonzistentnost?
Objevují se situace, které jsou minimálně diskutabilní. Pojďme se vrátit třeba k onomu údajnému plivnutí Tomáše Chorého, které bylo právě videorozhodčím odhaleno. Kdy se takto videem zkoumaly podobné situace, v nichž hráč stojí nad jiným ležícím a křičí na něj? A že se to poměrně “běžně“ stává. Troufnu si tvrdit, že bychom určitě někdy našly podobné momenty, kdy prostě během řvaní nějakému hráčovi slina odkápla.
Právě nekonzistentnost je jeden z velkých problémů. Za vše mluví i situace, která se hodně řeší v posledních dnech. V utkání MOL Cupu mezi Karvinou a Baníkem Ostrava došlo k ruce karvinských, které ovšem předcházel ofsajd Jurečky. Podobná situace se přitom odehrála i v utkání Sparty, kdy dokonce letenští dali gól.
V jednom případě hráč situaci prý neovlivnil, v druhém ano. Posouzení nechám na vás, ale jednoznačně to je hodně diskutabilní a stěžují si na to i fanoušci na sociálních sítích. Bez videorozhodčího by to bylo velice těžké posoudit. Ale nebylo by to vlastně lepší?
Musí přijít změny v jeho používání
Samozřejmě argumenty, že VAR bere emoce, jsou sice pravdivé, ale nejsou úplně směrodatné pro regulérnost zápasů. Otázka, zda fungovat s videorozhodčími nebo bez nich se jednoznačně bude v dalších letech ještě řešit. Této technologie se spíše „nezbavíme“, ale jednoznačně musí dojít k přehodnocení jejího využívání. Daleko silnější roli musí mít hlavní rozhodčí a VAR být jen doplňkem. A především se musí výrazně změnit konzistentnost a za mě i zjednodušit a sjednotit pravidla. Čeká nás v tomto ohledu hodně práce.
