„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.“ Slavný citát z Cimrmanovy hry skutečně vystihuje kouzlo jihočeské metropole. Město má co nabídnout: krásné centrum, bohatou historii, na vojně tu sloužili Václav Havel nebo Jaroslav Hašek, nedávno se znovu otevřelo letiště. A pak tu máme také fotbalové Dynamo České Budějovice.
Nekonečná krize
Osobně je mi to moc líto – jedná se o tradiční klub na naší fotbalové mapě, ale neuplyne snad jediný měsíc, aby se kolem klubu „něco“ nestalo. Po odchodu neoblíbeného majitele pana Koubka se ani nové majitelce zrovna nedaří v doméně zvané „krizový management“. Situace už zašla tak daleko, že vedení města otevřeně diskutuje o možném vypovězení nájemní smlouvy ze stadionu na Střeleckém ostrově – a to je opravdu už vážné. Z města zaznívají hlasy o neplnění administrativních povinností ze strany klubu.
Podle náměstka primátorky Petra Maroše se jedná o dlouhodobý problém s vyúčtováním financí. „Mělo dojít k vyúčtování do konce února. To se nestalo. Dynamo bylo vyzváno do konce března, aby zjednalo nápravu, nestalo se ani to. My nemůžeme prosit někoho, aby nám vyúčtoval naše peníze,“ uvedl Maroš. Je takové nepsané pravidlo, že regionální kluby by se o město vždy měly opřít, jenže v Budějovicích mezi městem a klubem panuje – kultivovaně řečeno – napjatá situace od pana Koubka až po současnou majitelku.
Utrpení fanouška
Fandit Dynamu posledních let… já nevím, ale takhle snad netrpěl ani Ježíš. Ať je to odliv sponzorů nebo lidí, kteří si do klubu nechodili jen pro výplatu jako pánové Táborský nebo Vozábal. „Rekord“, kdy Dynamo sestoupilo z ligy jen s pěti body na vyhraný zápas, museli fanoušci a hráči čekat rok a čtvrt – vyšlo to až na 43. pokus. Neustálá nejistota, v zimě nucený odchod hráčů, protože neměli platné výza, nedávný odchod oblíbeného trenéra a aktuálně možný odsun ze Střeleckého ostrova. Jen malý výčet „benefitů“ fandit Dynamu.
Moc bych přál Dynamu a všem lidem, co mají s klubem něco společného, majitele, který dá věci aspoň trochu do „normálu“. Majitelka Ede se nějak netají tím, že hlavní filosofie je prodej afrických hráčů, kteří do klubu přicházejí. A ve finále na tom by nebylo nic špatného, ale neplnit si ani ty nejmenší povinnosti, když vám poslední „velký“ sponzor v podobě města, o který by se klub měl opřít, hrozí, že opustíte domovský stadion – to už je celkem na povážlivou. To dehonestuje veškerou práci lidí, co od roku 1900, kdy byl klub založen, se snaží o jeho slávu. Vím, že to zní trochu pateticky, ale tak to jednoduše je.
Celá situace je už opravdu tragikomická – klub včera večer vydal prohlášení na Facebooku, ve kterém Dynamo jednoznačně odmítá, že by neplnilo závazky, a tvrdí, že ke svým povinnostem přistupuje zodpovědně. A přesně pod tímto příspěvkem, který má ujistit fanoušky, že vše je v pořádku, situaci komentuje sám Petr Maroš:: „Znovu potvrzujem, že klub dosud, tedy do 1.4., městu neodeslal vyúčtování obstaravatelské smlouvy za rok 2025, jak mu sama smlouva ukládá. Tím klub smlouvu hrubě porušil. Jedná o 5,4 milionu z veřejných peněz, které má používat výhradně na údržbu stadionu na Střeleckém ostrově. Dne 26. 2. byla na městu odeslána odpověď na dotaz ohledně údržby trávníků, nikoli žádné vyúčtování městem poskytnutých peněz.“ Tohle je tvrdá realita fotbalu v „Budějicích“.
Kam dál…
Asi nemá cenu rozebírat, proč musel odejít portugalský trenér Pedro Resende. Ten měl přes všechny těžké podmínky, které jsem vyjmenoval, silnou podporu kabiny i fanoušků. I díky němu snad Dynamo nesestoupí dva roky po sobě. Osm bodů náskok na poslední Spartu B a současně desáté místo snad dávají týmu dostatečný polštář na to, aby se aspoň druhá liga zachránila a klub získal čas na případný prodej. Protože z ČFL by to šlo bezesporu zase o něco hůř. Myslím, že tvrzení, že největší klub jižních Čech je dnes Táborsko, už bohužel pro klub z krajského města nikdo zpochybnit nemůže a na to si dám „pikador“.
