Reklama
Loading...
Reklama

Koronavirus podle všeho ještě stále neřekl poslední slovo a život lidí bude ještě nějakou dobu jistým způsobem narušovat. Záludným virem byl nakažen i člen kádru mistrovské Slavie a ta se musela vrátit ze zahraničního soustředění a těsně před začátkem nového ligového ročníku byla narušena její příprava.  Dle dosavadních časových zásad by se minimálně pro Slavii a České Budějovice začátek nového ročníku posunul. Ale také může být vše jinak…

 

Mimořádná situace ve Slavii patří mezi spouštěče mimořádného jednání vlády o úpravě parametrů karantény, díky nimž by liga mohla začít v řádném termínu i ve slávistickém případě. Nucená karanténa by se samozřejmě podepsala na průběhu slávistické přípravy, ale zvládnutí tohoto kritického případu by pro znamenalo složení další fotbalové zkoušky. Může se navíc jednat o zajímavou zkoušku pro šéfa Jaroslava Tvrdíka.

Ten na jaře oznámil, že bude usilovat o získání místa ve vedení FAČR, přičemž má jako jeden z trumfů podporu protřelého fotbalového šíbra Miroslava Pelty. Ta mu však vzhledem k současné situaci ve svazovém vedení stačit nemůže. Řadu lidí stále odpuzuje od jeho podpory pochybná mimofotbalová minulost. Stále nijak netají svými úzkými vazbami na Pražský hrad a to mu u některých osob také na podpoře nepřidá. Slavia již napsala co se týče šéfů několik zajímavých příběhů a tento nový může mít zajímavé hrdiny.

Dříve narození si jistě vzpomenou na česko- amerického mecenáše Borise Korbela, jenž chtěl udělat ze Slavie subjekt schopný fungovat na principu tržní ekonomiky, ale tento majitel brzy pochopil, že pouze háže peníze do černé díry. Popularitu u fanoušků nikdy nezískal ani Vladimír Leška. Za jeho působení se sice po takřka padesáti letech vrátil do rukou Slavie mistrovský titul, ale fanoušci se dočkali nového stadionu pouze v podobě malého modelu na kancelářském stole. 

Dále proslula u “sešívaných” dvojice Tomáš Rosen- Petr Doležal. Během jejich vlády se sice Slavia vrátila do Edenu z nenáviděného Strahova a konečně si zahrála Ligu mistrů. Posléze však vyplavala na povrch nejasná vlastnická struktura a kolem Slavie v jisotu dobu kroužila fotbalová smrtka. Posledním v řadě před nástupem Jaroslava Tvrdíka a čínských mecenášů byl někdejší ministr dopravy Aleš Řebíček. Jeho finance sice zachránily Slavii od krachu, ale neměl potenciál k většímu rozvoji. Nezapomenutelným zůstalo pouze angažování trenéra Františka Straky s výraznou sparťanskou minulostí, jež znamenalo otevřenou válku fanoušků s vedením.

Jaroslav Tvrdík přišel do fotbalového prostředí se silnou ekonomickou podporou z Číny, ale nastalo v souvislosti s ní několik zajímavých spekulací. Na druhou stranu Slavii Praha musí brát čínští investoři jako jediný projekt, jenž po jejich příchodu skutečně ekonomicky funguje a podle slov klubového vedení se jako jeden z mála sportovních subjektů v České republice nenachází v červených číslech. Tento fakt může umocnit případná další účast v hlavní soutěži Ligy mistrů. 

Zvládnutí nynější zvláštní situace může hodně zahýbat s Tvrdíkovým fotbalovým kreditem. Pokud Slavia s noblesou projde k začátku nového ligového ročníku, budou ho muset manažerští rivalové skutečně začít brát vážně. Když však předvede nějaké zaváhání, dočká se vzpomínek na své působení na ministerstvu obrany a v ČSA, která budí u veřejnosti jen hořký úsměv. 

Ve výkonném výboru FAČR najdeme jména budící u fanoušků averzi a nový svěží manažerský vítr by se jim nepříčil. Teď si však musí někdejší významný představitel sociální demokracie položit otázku, zda skutečně vhodnou osobou pro zavedení nových a lepších struktur na strahovské hůrce.    

Související články:

  • Že by Součkovy výborné výkony otevřely dveře do Anglie dalším Slávistům?
  • “Slavii jsem viděl jednou nebo dvakrát,” svěřil se nám Tolu v rozhovoru
  • Reklama