Liberec na jaře opět nedoručil. Bod v utkání s Teplicemi zachraňoval až pozdním gólem z penalty. Na severu Čech se už těší na reprezentační přestávku, protože jaro Liberci zatím krutě nevychází.

Jablonec vybouchl na Dukle, Sigma horkotěžko zachraňovala bod s Karvinou a Slovan měl tak ideální možnost na vylepšení své pozice v boji o čtvrtou příčku. Stačilo jen porazit Teplice. Z posledních osmi vzájemných zápasů se to ovšem povedlo jen jednou a dnešek hrozivou statistiku Slovanu nijak nevylepšil.

Liberec na jaře není ve formě. To je už tvrzení, které nabralo na velké síle. Prohra s Hradcem, bezgólová remíza s Bohemians, ale při pohledu na podobně nemastné neslané Teplice si člověk říká, že dnes to už nemá kam uhnout. No vždy to má kam uhnout, zvláště když vám ve hře nic nefunguje a doslova se nemáte od čeho odpíchnout.

Lakonicky řečeno, na konci dne může být Slovan rád, že si nechal Krollis zlomit nos. Po faulu na něj totiž Slovan zahrával v závěru penaltu, po které mladý Rus srovnal na 1:1 a Liberec mohl rád, že si připsal alespoň bod.

Volek rozjel karetní mariáš

Utkání plné soubojů a nedovolených zákroků. Tak by se dalo ve zkratce asi nejlépe klání mezi Libercem a Teplicemi shrnout. Výjimečný byl v tomto ohledu především první poločas, kdy hlavní rozhodčí Stanislav Volek rozdal celkem 8 žlutých karet. Další dvě si pak rozdělily navíc členové obou realizačních týmů. Nedalo by se ale říci, že by některá z nich byla nezasloužená. Volek zkrátka na hřišti nechtěl vidět žádné prvky nesportovního chování a jakýkoliv výbuch emocí trestal. 

Přístup, který je za mě naprosto v pořádku. Hráči si uvědomili, že jim neprojde žádné seřvání ležícího protihráče či posunky na rozhodčího. V druhém poločase padla už jen jedna další žlutá karta. Bohužel pro Fullyho se ale jednalo již o jeho druhou v zápase a následovala pak cesta do sprch. Naštěstí pro Teplice to bylo ale až v 89. minutě.

Rezignace na konstruktivní hru

Slovan působil podstatnou část zápasu neškodně. V prvním poločase byla aktivita směrem dopředu nulová. Tvorba akcí spočívala v bezduchém nakopávání míčů dopředu. Vzhledem k tomu, že jediným libereckým hráčem, který byl na útočné polovině schopný podržet balón byl Raimonds Krollis, to byla poměrně bláhová taktika. Stavba hry přízemními přihrávkami neexistovala. Vypadalo to jakoby se hráči báli chybovat. Získat balón a bum rána dopředu. To je přeci bezpečnější.

I v druhém poločase, který byl ze strany Liberce výrazně povedenější, hrozil Slovan především ze vzduchu. Mahmič, Stránský i N´Guessan rozhodně dokážou konstruktivně rozehrát, ale včera se o to v podstatě ani nepokoušeli. Ano, velkou roli v tom má určitě i stav hrací plochy. Ale když jsem viděl, jak po hřišti brilantně tancoval teplický Auta, říkám si, že i na takovémhle pažitu se dá hrát konstruktivní fotbal.

Špatenka hozen do vody. O místo v sestavě si neřekl

Pro mě velkým překvapením bylo nasazení Filipa Špatenky přímo do základní sestavy. Předsezónní posila z Dukly nastoupila k ligovému utkání naposledy na konci října. Ve zbytku podzimu ho vyřadilo zranění a na jaře se do sestavy Radoslava Kováče přes Hodouše, Dulaye či Afolabiho nedostal ani na minutu. Proti Teplicím mu ale cestu do sestavy otevřela zbytečné červená karta Afolabiho.

Na výkonu Špatenky byla zápasová nerozehranost více než znát. Na křídle nebyl takřka vůbec vidět a utopil se do herní šedi po boku všech svých spoluhráčů. Nejvýraznější moment předvedl v 23. minutě, kdy se prošel po lýtku Emmanuela Fullyho a po zásluze obdržel žlutou kartu. Kováč Špatenku vystřídal už v poločase a nutno říci, že mu svým výkonem moc hlavu nezamotal. Abych byl ale férový, tak je třeba uznat, že byl opravdu ve složité pozici. Špatenka si nepřipisuje herní minutky ani z lavičky a opravdu se nedalo čekat, že by ofenzivu Slovanu nesl na svých bedrech.

Zajímavý příspěvek Ruse

Lepší výkon předvedl Daniel Rus. Radoslav Kováč poslal na hřiště Ruse až v 68. minutě, i tak se ale výrazným písmem stačil zapsat do dějin utkání. Mladý host ze Sparty vstoupil na trávník bez ostychu a hany, a nebudu přehánět, když řeknu, že i za tak krátkou dobu si vysloužil ocenění nejlepší hráče Liberce. Rus se nebál hrát, byl velmi aktivní a mít o trochu více štěstí, mohl si připsat i dvě asistence po hezkých přihrávkách na Maška či Diakitého.

I tak si ale dokázal připsat důležitý kanadský bod. Po faulu na Krollise si vzal sebejistě balón a šel směrem k penaltovému puntíku. Osobně bych tam čekal spíše Maška či Letenaye, ale Rus ukázal, že mu sebevědomí rozhodně nechybí a s penaltou si poradil. Dá se očekávat, že v dalších zápasech ho uvidíme možná i v základu. Jeho ofenzivní kolegové jsou z formy a šanci by určitě dostat měl.