Reklama
Loading...
Reklama

Stadion v Uherském Hradišti byl v sobotu svědkem jednoho z tradičně nejvyhecovanějších zápasů pro 1. FC Slovácko. Modrobílí fotbalisté zde přivítali Zlín ve vyhlášeném moravském derby. Zatímco Slovácko si vylepšilo bilanci z domácích zápasů a herně zápas ovládlo, Zlín opět propadl. Výsledek 1:0 byl na góly sice chudý, ale podívaná pro fanoušky byla skvělá. A stadion ji náležitě ocenil krásnou atmosférou.

Slovácko trápí marodka. Na lavičce dorost

Po dvou slabých domácích zápasech bylo sobotní očekávání velké. Nejen, že fanoušci doma výhru neviděli od úplně prvního kola ligy proti Českým Budějovicím, ale navíc se hrálo derby. Zápas, který provází každoročně velké emoce, velká návštěvnost a velký randál. Počasí bylo krásné, pivo studené a šály domácích i hostí nabroušené. Bitva o korunu vládce kraje mohla vypuknout. A již první minuty dávaly najevo, že bude na co koukat.

Těsně před začátkem zápasu se diváci dozvěděli, že nebude chytat Milan Heča, jednička Slovácka mezi třemi tyčemi. Dle vyjádření klubu se mělo jednat o zdravotní problémy a dokonce se začalo šuškat, že by se měl zranit při rozcvičce. Až v pozápasové tiskové konferenci uvedl Martin Svědík věci na pravou míru. Milan měl zažívací potíže a tedy na vlastní žádost asi hodinu před výkopem do zápasu nenastoupil. Důstojně jej však zastoupil Tomáš Fryšták, spolehlivá opora a zástupce v bráně. Záda mu pak na lavičce kryl mladý Martin Mezihorák z dorostu, jehož musel trenér shánět doslova na poslední chvilku.

Zdravotní problémy však nepotrápily jen brankáře Heču. Své si musí odmarodit i Pavel Juroška, Michal Kohůt, Tomáš Břečka a další hráči. Rigino Cicilia si stále odpykává čtyřzápasovou stopku za faul na Antonína Křapku ze zápasu s Bohemians. Vysoký útočník se však před zápasem vedle fanshopu podepisoval lidem. Když tedy nemohl potěšit fanoušky na hřišti, rozdával radost mimo něj. Poskládat sestavu tedy nebylo pro trenéra Svědíka nic jednoduchého.

Derby začalo, Slovácko tlačilo a Zlín sotva stíhal

Začátek zápasu byl zcela v režii Slovácka. Hrálo se na polovině soupeře a Zlín se sotva dostal k něčemu kloudnějšímu, než odkopu na polovinu hřiště. Bohužel Slovácko stále trápí koncovka a byť je Filip Vecheta šikovný útočník a lepší se každým zápasem, potřebuje Slovácko vepředu spolehlivého střelce branek. To je však pohádka, která se táhne už celou minulou sezónu, vlastně už od odchodu Václava Jurečky do Slavie Praha. Tým z Uherského Hradiště sice na hřišti panoval, krom několika nepřesných střel však branku Zlína neohrozil.

Karta se trochu obrátila v druhé polovině prvního poločasu. Zlínští začali zlobit a hra se přelila spíše na polovinu Slovácka. Štěstí si však nejspíš ustlalo právě na straně domácích a gól v první polovině nepadl. Obě mužstva však za sebou zanechala dobrý dojem a diváci se mohli těšit na druhý poločas. Oba kotle byly nabuzené, návštěvnost zlínských fanoušků vysoká (na poměry jejich fanoušků) a druhá polovina zápasu slibovala velkou zábavu na hřišti i tribunách.

Tradičně divoké derby tentokrát bez excesu. Slovácko – tým s nejvyšší návštěvností v lize?

Nejen domácí diváci si jistě pamatují minulé derby odehrané v Uherském Hradišti. Zlínští fanoušci tehdy jen těžce nesli prohru jejich týmu a snad z frustrace tehdy na hřišti skončily i dveře od WC hostů. Žádný takový exces se tentokrát neodehrál, byť se všeobecně něco podobného očekávalo. Určitě se musí nechat fanouškům Zlína jedna věc – vzhledem k průměrně docela chudé návštěvnosti i na domácí Letné jich do Uherského Hradiště přijelo docela dost a vytvořili pro svůj tým i ostatní diváky skvělou atmosféru. I přes prohraný zápas pak proběhla na jejich straně děkovačka týmu, za což smekám. Domácímu kotli však ani fanoušci Zlína nestačili. Ten byl na derby tradičně narvaný k prasknutí a vytvořil skvělou kulisu a atmosféru pro domácí fanošky. Bez nadsázky se při některých chorálech třásla celá tribuna – sedím hned vedle kotle a hladina mého piva občas vypadala jak sklenice vody v Jurském Parku před příchoem T-Rexe.

Návštěvnost na Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty je celkově jednou z těch vyšších v českém fotbale. Byť na derby nebylo vyprodáno, navštívilo zápas více než 6 300 návštěvníků. A s jistou nadsázkou se dá říci, že minimálně v minulé sezóně jsme v Uherském Hradišti viděli nevyšší návštěvnost v rámci celé soutěže.

Podívejme se na to pohledem velikosti města. Uherské Hradiště je se svými 25 500 obyvateli nejmenším městem, které se účastní naší vrcholové fotbalové soutěže. Průměrná návštěvnost v minulé sezóně pak činila 4 904 diváků na každý zápas. To možná není velké číslo, ale z hlediska velikosti města? Kdo jiný může říct, že na jeho zápasy chodí pětina obyvatel? Samozřejmě, nejsou to jen návštěvníci přímo z Uherského Hradiště, ale svou aglomeraci a sousední města či vesnice mají všichni. A takové návštěvnosti nedosahují. S ohledem na to pak můžeme říct, že 1. FC Slovácko je tým s největší podporou lokálních fanoušků a nejvyšším procentem návštěvnosti v porovnání s počtem obyvatel.

Druhý poločas pod taktovkou domácích. Na gól se však čekalo.

Druhý poločas začal v podstatě dost podobně, jako ten první. Domácí fotbalisté své soupeře přehrávali, skvěle sbírali odražené balony a Zlín se zmáhal jen velmi těžko. Na rozdíl od prvního poločasu však hra Slovácka neustala a hosté se moc k míči nedostali. Slovácko si vybojovalo několik šancí, které však skončily buďto mimo bránu nebo v rukavicích zlínského Dostála.

Jak je u Slovácka už trochu zvykem, změnila se hra po střídání. Jakmile na hřiště nastoupil šikovný Kim, neúnavný Siniavsky a zachránce předešlých dvou zápasů Kalabiška spolu s dalšími hráči, pomyslné misky vah byly zcela na straně Slovácka. Fanoušci sice čekali na gól dlouho, ale v 74. minutě se trefil na 1:0 Marek Havlík. Po faulu na Mihálika a ponechané výhodě umístil svou technickou střelu k levé tyči a zajistil svému celku tři body. Po tomto gólu jsem čekal tlak Zlína a snahu o vyrovnání, avšak opak byl pravdou. Spíše to vypadalo, že hráči Slovácka dostali teprve ten správný hlad a chtějí si urvat ještě více. Zápas klidně mohl skončit i 4:0, kdyby se místo nastřelené tyče a nešťastného podklouznutí zadařilo Kalabiškovi. A skvělé Kimovo sólo, které jen těsně hostující Dostál konečky prstů vytlačil na roh, bylo jen třešničkou na dortu.

Zlín se propadá na dno tabulky. Slovácko stoupá vzhůru

Je samozřejmě ještě brzo soudit, kde se ocitnou kluby na konci sezóny. Zatímco však je Slovácko na průběžné čtvrté příčce, Zlín se propadl na samé dno tabulky. Pouhé čtyři body ze sedmi zápasů pak nevěstí nic dobrého. Již v závěru minulé sezóny musel Zlín svádět boj o udržení s Brnem, které nakonec padlo do druhé ligy. Je však již odehraná čtvrtina sezóny a nezdá se, že by na tom mohl Zlín být lépe. Aby se scénář neopakoval, budou opravdu muset zabrat. I mezi fanoušky už to bouří a mnozí z nich si myslí, že tým jednoduše v aktuálním složení na vrcholovou soutěž nemá.

Reklama