Karviná se topí v problémech. V letošním roce získala v Chance Lize pouze jeden jediný bod.  Více než o výkonech, se mluví o korupčním skandálu, který hýbe městem i regionem. Přesto její hráči nepřijeli na Letnou odevzdaní a se sklopenými hlavami. Naopak. Sebevědomí, rychlost, nebojácnost, to byly atributy, které hráči vložili do zápasu se Spartou. I proto byli více než zdatným soupeřem pro celek, který se mohl přiblížit konečnému druhému místu, zajišťujícímu účast v předkole Ligy mistrů.

V sobotu totiž Plzeň v bláznivém závěru ztratila body s Teplicemi a letenští se tak mohli trhnout na rozdíl osmi bodů. Dlouho se ale proti houževnatému soupeři nemohli prosadit. Karviná byla navíc extrémně nebezpečná z rychlých kontrů. Až těsně před koncem první půle otevřel skóre Sonne. To ale soupeře pro druhý poločas notně nabudilo a oba celky si role vyměnili. Karviná hrála fotbal a Sparta se snažila o brejky. Až nečekaně otevřený zápas zvládli lépe domácí, kteří tak stáhli díky dvěma brankám po standardních situacích vedoucí Slavii opět na rozdíl deseti bodů .

Nefunguje nám obrana, koupíme útočníka

Sparta opět nastoupila se čtyřkou vzadu. Do hry se vrátil po zranění Sørensen a všem fanouškům zatrnulo, když se dostal do prvního sprintového souboje. Kačor rozkmital své rychlé nohy nehledě na to, že měl sparťanský stoper několika metrový náskok. A světe div se, on ho na pár metrech přesprintoval jako by běžel Usain Bolt kolem Pavla Horvátha. Nabízí se tak otázka, zda Sørensen má ještě letenským co nabídnout. Pozičně dobře hrající bek s dobrou výškou a kvalitní hlavičkou, který ale rychlostně ztrácí rok, co rok. Pro moderní fotbal velké mínus.

Vedle něj hrající Martinec také neoplýval zrovna vysokou mírou sebevědomí, i když po Sørensenovi zrovna situaci úspěšně hasil. Jeho výkony však jsou dlouhodobě spíše podprůměrné. V Jablonci byl za hvězdu, ale když přicházel do Sparty, říkal jsem, že se jedná o přestup z nouze. Sparta nutně potřebovala stopera a nikoho jiného dostupného neměla v hledáčku. Jakub Martinec to bohužel dokazuje zápas co zápas. Hra je plná chyb, které vystavují jeho spoluhráče do obtížných situací a celkově se nemůžu dočkat až plně zotaví Uchenna a s Ševínský.

Stále více tak ve mně sílí myšlenky toho, že na Letné totálně promarnili několik šancí vyztužit obranu na úkor pořizování posil do útoku. Přivedou Grimalda, Cháveze, Kuola, Vojtu, ale obrana, která už za Friise působila dosti komicky, zůstala pohromadě. Poučit se z vlastních chyb se nedá, když si je nikdo není schopný přiznat.  

Mládí vpřed, ale ohlídat si ho

Velmi zajímavý zápas opět předvedl teenager Hugo Sochůrek. Na to, že starty za A tým se dají spočítat na prstech jedné ruky a s ohledem na jeho věk, se tenhle hráč povedl. Menší výška, která mu poskytuje nižší těžiště, spolu s poměrně svalnatou postavou, mu neubrala na technických dovednostech. Je pěkné koukat na to, že na Spartě možná roste další budoucnost. Jen ať neudělá stejnou chybu jako Adam Hložek, který odešel do světa až příliš mladý a ve světě se ztratil dřív než stihl rozbalit svůj uzlíček s buchtami od maminky.

Sparta kádr omladila i na hrotu. Čím dál více šancí dostává Matyáš Vojta. Jeho entusiasmus ale jakoby se vytrácel. V prvních zápasech působil velmi pozitivně. Snažil se seč mohl, šel do každého souboje, nabíhal do volných prostorů a vypomáhal s defenzivní prací. Tyhle atributy se ale pomalu z jeho hry vytrácejí a vidět ho, jak v zápase rozhazuje rukama, protože nedostal přihrávku od spoluhráče, to už se mi skutečně nelíbí. Ten hráč je v týmu pár týdnů i s cestou a už chytá manýry Rrahmaniho nebo Kuchty. Tady by měl zasáhnout Priske nebo Haraslín.

Ještěže máme ty standardky

Letenští si především v první půli vytvářeli hodně šancí. Ve druhé půli pak jejich počet ještě narostl díky faktu, že Karviná vrhla síly do ofenzívy. Přes všechny snahy se ale Spartě nedařilo a nedařilo protlačit balón do sítě ze hry. Haraslín, Vojta, Mercado, Kairinen, ani jeden z hráčů se nedokázal prosadit. To jasně ukazuje, že i v útoku má Sparta velký problém. A to problém s velký P.

Naštěstí pro letenské si dokáží pomáhat standardními situacemi. Oliver Sonne se prosadil po rohovém kopu stejně jako John Mercado. V této disciplíně je Sparta nejlepší v Chance Lize a řadí se mezi nejúspěšnější týmy na celém kontinentu. Ano, standardní situace přinášejí body, ale přeci jen jde trochu i o štěstí. Osobně bych raději viděl gól ze hry, než upachtěnou branku z rohového kopu. A to nechci snižovat nádhernou ránu Mercada.

Pravdou ale zůstává, že ze standardní situace můžete skórovat, pokud si ji vytvoříte. Dokud si sparťané budou standardky vytvářet, dává jim to možnost skórovat z nich. Historie se neptá jak ta branka padla, ale neschopnost vstřelit branku ze hry by měla být vztyčeným ukazováčkem pro celý trenérský tým.