Ani ne rok poté, co sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický kritizoval Slavii za nasazování hráčů z áčka do béčka a prohlásil, že „ve Spartě nikdy nebudeme zachraňovat rezervu hráči z áčka„, se situace obrátila. Rezerva rudých je poslední a ve dvacátém kole tak přivítala na Žižkově hráče Vlašimi i s dvěma hráči z áčka.

Milionové posily nestačí

Trenér Luboš Loučka přivítal Jakuba Martince, který přišel z Jablonce za jeden milion eur, a Garanga Kuola, kterým se klub v létě posílil z Newcastlu United. Ani tato pomoc Spartě nepomohla, Vlašim si odvezla všechny body a tým je tak zase o něco blíž sestupu do ČFL. Pro rudé barvy nehraje do karet ani los v dalších zápasech – do Prahy přijede nevyzpytatelné Dynamo České Budějovice a poté se střetnou s elitními týmy druhé ligy Táborskem a Artisem Brno.

Je tedy možné, že se dočkáme dalšího porušení slov typu: „V béčku jsme nikdy nepřistoupili k tomu, že bychom tam najednou začali posílat hráče z áčka, abychom druhou ligu zachránili. Pak tam naopak u jiných béček máte absurdity toho typu, že jde za něj hrát Zafeiris.“ A samozřejmě poslední jmenovaný hráč patřil k nejlepším hráčům celé ligy a nedávno odešel za částku přes deset milionů eur do PAOKU Soluň. Ale ani Martinec nehrál v Jablonci zrovna „druhé housle“ – naopak hrál výborně vedle hráčů jako je Tekijaški nebo Cedidla výborně. Ale i kdyby byl bůhvíjak špatný, bavíme se pořád o hráči z áčka, stejně jako u Kuola, který patří k jedním z největších talentů Austrálie.

Dvojí porážka

Takže ať se na mě klubová legenda nezlobí, ale tyto výroky z minulosti nyní působí jako prázdná slova. Situace se otočila a nyní sám posílá do béčka hráče trenéra Priskeho. Bohužel pro Spartu ani áčko nehraje ve formě, a je tedy otázkou, jestli se jako Slavii před rokem tyto kroky vyplatí. Jak jsem napsal výše, los není jednoduchý – zvláště Táborsko a Artis potřebují body jako sůl. Jedno však napsat s lehkým srdcem můžu – Sparta proti Vlašimi prohrála vlastně dvakrát, a to jak hráči na hřišti, tak v kancelářích nejvyššího vedení klubu. Jak by řekl klasik: Důvěryhodnost se buduje roky, ale ztratit se může během okamžiku