Reklama
Reklama

Když se podíváme do profesionálních soutěží v ČR najdeme 31 klubů. Vyjma hl. města Prahy, v nich nemá žádný kraj tolik zástupců jako ten Moravskoslezský. Druhou ligu hrají v Opavě a Třinci, na ligovou smetánku můžete zajít na stadiony v Ostravě a Karviné. Dnes se zdá, že zde fotbalovému úspěchu pšenka zrovna nekvete. Co konkrétně nejpalčivěji trápí jednotlivé kluby a co je naopak jejich největší nadějí? Ve druhé části se zaměříme na zástupce Fortuna:ligy.

MS region je kraj industriální se silnou hornickou minulostí. Přímo se nabízí podobnost se Severovýchodní částí jiné země – Anglie. V této části Albionu najdeme premierligové Straky z Newcastlu nebo Černé kočky ze Sunderlandu. Kluby s dlouholetou tradicí a obrovskou fanouškovskou základnou. Pro ilustraci co zde znamená fotbal, doporučujeme zhlédnutí dokumentárního pořadu Dycky Sunderland (v orig. Sunderland ‚Til I Die). Nad řekou Tyne stejně jako nad Ostravicí jako by existovala jen těžká práce a o víkendu fotbal. Vše ostatní je postradatelné. Tady se nežije fotbalem pouze v den zápasu. Na začátku pracovního týdne se na pracovištích, v čekárnách nebo hromadné dopravě řeší jak klub hrál, proč nehrál v základu ten ale onen, který tým měl v zápase víc štěstí. To ke konci týdne ustavá jenom proto, aby se začal rozebírat další víkendový zápas.

FC Baník Ostrava – statný rek bez tváře

Nuda. Aktuální postavení v tabulce? 5. místo. Solidní, žádná tragédie. Vládne tedy v Ostravě spokojenost? Ani náhodou. Že to nejde dohromady? Trenérský štáb kolem Ondřeje Smetany jakoby zapomněl, že fotbal je především zábava. Mohlo by se zdát, že si tým vybírá pouze slabší období. Na podzim přece sbíral body pravidelně a v jeho zápasech padalo hodně branek. Chyba lávky. Baník ani v letošní sezoně nemá tvář. Na podzim měli ostravští nej trojku SKS, FCVP i ACS doma. Tři remízy. Venku sbíral Baník body i proto, že hrál proti papírově slabším celkům. Baník ve většině zápasů čekal, s čím přijde soupeř. Když soupeř chtěl hrát, dokázal se také prosazovat. Stejně tak venku si mohli ostravští dovolit vyčkat s čím přijde soupeř.

Co měli společné jarní domácí zápasy zápasy s Teplicemi, Olomoucí, Libercem, Karvinou a naposledy s Votroky z Hradce? Nepřijeli hrát na Městský stadion ve Vítkovicích otevřený fotbal. Stačilo jim pokrýt kanonýra Baníku Ladislav Almásiho, zahustit křídelní prostory a ofenziva FCB se proměnila rázem proměnila z predátora v neškodné batole se stříkací pistolkou. FCB snad krom začátku zápasu s libereckým Slovanem pokaždé tahal za kratší konec. I ve vítězném duelu se Sigmou, která se z pohledu baníkovců mohl jevit jako fotbalová adaptace pohádky Z pekla štestí. Tři chycené gólovky Laštůvkou a spektakulární gól nůžkami deset minut před koncem z nohy zaskakujícího stopera Pokorného.

Další důležitý faktor je chybějící Sor. Zatímco nigérijského rychlonožku v dresu sešívaných začíná poznávat fotbalová Evropa, Baník jeho X faktor nedokázal ani částečně nahradit. Dalším bodem, který dnes už extrenérovi Baníku vedení i široká veřejnost vyčítají je to, že nedokázal do kádru zapracovávat mladé odchovance. Přitom brát je kde. Petr Jaroň s Danielem Smékalem střílejí v MSFL mraky gólů, přesto se nezdá, že by měli v týmu větší roli než na začátku sezóny. Jaroň dostal větší porci minut až v posledním zápase s HK. Což ovšem vypadalo trochu jako alibistický tah trenérů, protože Baníku v tu chvíli nefungovalo vůbec nic a nezkušený hráč to měl nesmírně složité. Přesto na pravém křídle zaujal víc než etablovanější křídla Koncevoj, Buchta nebo Falta.

Baník působí rovněž velmi odevzdaně. Rezignovaně. Velkou devízou trenéra Smetany při počátku jeho angažmá byla schopnost hráče nabudit, namotivovat na zápas. Tato schopnost jako by byla na jaře ta tam. Regionální derby s Karvinou. Po necelé půlhodině svítí na světelné tabulky skóre 0:3. Trenéři reagují a pošlou se rozcvičovat několik hráčů najednou. Je větrno a na tartan se hráčům položí zhruba 10 metrů dlouhá podložka na rozběhání. Po chvilce se vítr zvedne a obrátí podložku naruby zhruba v polovině délky. Reakce rozcvičujících se hráčů Ekpaie, Falty a dalších? Používají pouze polovinu pásu. Na několika metrech se stěží stačí rozeběhnout…Totožná situace ve druhém poločase. Tentokrát jsou vysláni se rozcvičovat mladí Šín s Jaroněm. Zafouká a pás se na konci přetočí. Mladíci promptně podložku narovnají a jdou „šlapat bomby“. Tato historka možná dokládá, kudy by pro Baník mohla vést cesta.

Byla by chyba všechno zlé klást za vinu realizačnímu týmu nebo konkrétně Smetanovi. Klub navenek nepůsobí, jako by jeho management táhl za jeden provaz. Velkou kaňkou vedení je fakt, že nedokáže určit směr, kterým se má klub ubírat. Po jednoduché, účelné hře trenéra Pánika vsadí na Luboše Kozla, který je známý důrazem na kombinační fotbal. Všechno po zemi a pokud možno konstruktivně. Neúspěšného Kozla střídá Smetana, jehož krédo by mohlo znít: nakopnout a udržet nahoře. Že Vám v tom chybí jakákoliv kontinuita? Nejste v tom sami. V kancelářích na Bazalech by si měli první uvědomit, co vlastně chtějí produkovat a až podle toho se rozhodnout s kým do toho půjdou.

Zázemí. Majitel Václav Brabec. To, že fanoušci žehrají na majitele svého klubu a dávají mu kdejaký sportovní neúspěch za vinu je ve světě i u nás poměrně běžný jev. Že ho obdivují, sympatizují si s ním a takřka bezmezně mu důvěřují? To je dost možná unikát. Baník v uplynulých desítkách let vystřídal několik majitelů. Už od dob prodeje tréninkového areálu Jeremenko za Aloise Hadamczika, mj. býválého trenéra hokejové reprezentace. S každým dalším vlastníkem se zdálo, jako by se vytratil kousek Baníku. Když před sedmi lety Baník koupil jako jakési orvané torzo. A kopec dluhů.

Uplynulo několik let a už se v Ostravě řeší pouze sportovní stránka. Fanoušci mohou nyní žehrat na 5. místo, na herní styl. Tréninkové kapacity bobtnají. Rekonstruovaná hřiště na Bazalech, na ZŠ J.Šoupala v Porubě a v neposlední řadě i treninkový areál Vista. To jsou luxusní podmínky pro všechny týmy i mládež. Zázemím je dnes Baník v Česku TOP klub. Jediné co se majiteli FCB stále nedaří, je pozvednout chloubu klubu, A-tým, na nejvyšší metu. Dostat Baník do Evropských pohárů. S prostředky a usilím, které p. Brabec do klubu vkládá, se to jeví tak, že je pouze otázkou času, kdy dosáhne i toho. Ale pozor. Poslední krok bývá nejtěžší.

MFK Karviná – na štíru s dechem

Odolnost. Typický letošní zápas Karviné? Nadějný výkon i průběžný stav, herní útlum a ztráta bodů v závěrečných minutách. 26 bodů. Tolik bodů už letos Karvinští poztráceli, když v zápase vedli. Neuvěřitelné číslo. Pro srovnání, vedoucí Slávia v případě, že vedla, nechala soupeři pouze šest bodíků (a neprohrála ani jednou). Kdyby Karvinštví dokázali dotáhnout polovinu z poztrácený bodů do vítězství, byli by na příjemné 12. příčce, několik příček nad sestupem. Takto tlí na posledním, sestupovém místě. Nejbližší Pardubice jsou poměrně daleko, sedm bodů. Záchrana v tuto chvíli vypadá jako sci-fi.

Co stojí za tak častými výpadky? Jednou z příčin může být špatná fyzická kondice. Jak rozebereme v další části, Karviná má ve svém středu několik reprezentantů. Cizinci, na kterých je hra Karviné postavena během reprezentačních pauz, hodně cestují. To může vést k tomu, že nejsou dobře natrénovaní a v závěrech zápasů jim scházejí síly.

Vliv má ovšem i mentální stránka. V kabině krom čechů se slováky najdeme dalších devět národností. To s sebou přináší nevýhodu. Mančaft pak nemusí působit soudržně. Když jde v zápase do tuhého, tým se nechová jako jeden muž. V klubu se budou muset před příští (pravděpodobně druholigovou) sezonou rozhodnout, kudy se budou ubírat. To, že model se zahraničními hráči funguje i ve skromnějších podmínkách ukazují letos například ve Vyškově nebo v Ústí n. L. Smysl by dávalo i větší propojení s Baníkem, přeci jenom mezi těmito kluby nepanuje taková řevnivost, jako je tomu v případě Baníku a Opavy, tudíž by nic nemuselo překážet oboustranné prospěšné spolupráci. Uvidíme, jako cestu vedení MFK zvolí.

Nadstandartní hráči. O reprezentantech už šla řeč. Estonec Sinavskij pravidelně hraje v národním dresu proti nejlepším týmům z Evropy. Kristi Qose, muž s parádní kopací technikou, pro Karvinou skrytý albánský poklad. Nigérijec Rafiu Durosinmi vletěl do Fortuna:ligy jako velká voda. Stále pouze 19letý útočník vyniká svou výškou a silou, díky nimž si skvěle kryje balón. Je velmi rychlý a dokáže dát gól. Zatím občas působí neohrabaně a díky problémům s koordinací i dost často fauluje, ale je velký předpoklad, že ho Karvinští dokáží v budoucnu zpeněžit. Stoper Eduardo Santos během podzimu často působil demotivovaně, kupil chyby a nebyl tak silný v soubojích jako dříve. Na hostování v Plzni ovšem nyní začíná naplno projevovat svůj talent a je velmi pravděpodobné, že zůstane v kádru Viktorky už natrvalo.

Pokud v létě opravdu MFK Karviná opravdu zamíří o patro níže (a všechno k tomu dnes nasvědčuje) bude potřebovat své hráče zpeněžit. Zajímavé bude sledovat, jestli některý z hráčů o něž bude zájem, má ve smlouvě klauzuli, že v případě sestupu bude k dispozici zdarma.

Reklama