Reklama
Loading...
Reklama

Pražská Slavia má za sebou opět dlouhou a zajímavou pohárovou sezonu, v níž se jí sice nesplnil hlavní cíl, ale v Edenu na ní nikdy nezapomenou. Úřadující mistr se potkal s velmi zajímavými soupeři a s nimi absolvoval důstojné bitvy. Všichni teď myslí především na smutný konec konající se na domácím stadionu bez diváků a mezi kapkami deště. Když se však podíváme zpět najdeme řadu veselých útržků, na něž by se rozhodně nemělo zapomenout. 

Evropské pohárové putování touto sezonou začalo 22. září v domácím zápase s dánským Midtjyllandem. Diváci v něm marně čekali na gól a mnohem zajímavější byla v tomto ohledu dánská odveta. Slavia v ní totiž zažila jeden ze zvláštních pohárových momentů tohoto ročníku. Ten přišel v 81. minutě, kdy domácí tým kopal penaltu po ruce Tomáše Holeše. Dělo se tak za stavu 1:1, za něhož Slavia postupovala a Ondřej Kolář naději umocnil chycenou penaltou. Poté však zasáhl VAR a penalta se opakovala kvůli tomu, že brankář Slavie příliš brzy opustil brankovou čáru. Fotbalové liteře zde bylo podle všeho učiněno za dost, ale fanouškům přicházelo na mysl, kolik penalt by se v sezoně mělo opakovat, pokud by se tento výklad pravidel skutečně striktně dodržoval. Slavia se tak musel spokojit s Evropskou ligou a v té prožila velmi zajímavé putování.

To začalo velmi nešťastně porážkou na půdě izraelského Hapoelu Beer Sheva v poměru 1:3. Ta způsobila velké rozpaky a úvahy o možném brzkém konci Slavie v pohárové Evropě. Ty však rozehnala v následujícím zápase výhra nad německým Bayerem Leverkusen a v dalším díle evropské pohádky “Sešívaní” porazili francouzské Nice, díky čemuž se pohárová zápletka stávala velmi příjemnou. Slavia zvládla i odvetu ve městě na Azurovém pobřeží a splnění snu o postupu do jarních bojů se blížilo svižným krokem. Oficiální razítko mu dala úspěšná domácí odveta proti Hapoelu Beer Sheva a čtyřbranková porážka na půdě Leverkusenu již nikoho příliš netrápila. Všichni se totiž již těšili na jarní vyřazovací fázi, na kterou slávistický národ možná nikdy nezapomene a dnešní fanoušci ji budou autenticky líčit svým potomkům. 

Boje s ostravním fotbalem zahájil domácí zápas s Leicesterem. Ten skončil bezbrankovou remízou a mnoho fotbalové krásy skutečně nenabídl. Ta se naopak ukázala v odvetě na hřišti soupeře. Především její druhý poločas se stal jasně slávistickou záležitostí a tým Leicesteru se v následujících dnech dostal pod výraznou mediální masáž. Tu způsobili především dva střelci Lukáš Provod a Abdallah Sima. To ještě nikdo netušil, jak výraznou stopu Slavia na v “kolébce fotbalu” zanechá.

V osmifinále se tým Jindřicha Trpišovského utkal se slavným skotským klubem Rangers FC. Po domácí remíze 1:1 většina Evropy favorizovala družinu Stevena Gerrarda. Ta však poznala něco, o čemž si hráči a trenéři mohli jen povídat. Doma prohrála 0:2 a zápas navíc v dresu skotského týmu dohrála jen devět hráčů. Góly Olayinky a Stanciua si za několik let patrně již nikdo nevybaví. To, jak se však Kemar Roofe zvěčnil na Kolářově a hlavě či údajné rasistické výroky Ondřeje Kúdely na adresu domácího záložníka Glena Kamary, zůstanou s tímto zápasem navždy spojené. To, co se dělo po závěrečném hvizdu v útrobách stadionu, zůstalo jen smutnou dohrou.

Čtvrtfinále s londýnským Arsenalem mělo představovat jeden z vrcholů sezony, ale až příliš se na něm podepsalo dění v zápase v Glasgow. Slavia se stala na britských ostrovech nenáviděnou a nad Ondřejem Kúdelou se stále ještě vznáší hrozba trestního stíhání. To, že se rasistické urážky slávistického obránce nikdy neprokázaly, nic nemění na špatném obrazu Slavie v britských fotbalových očích.

Výsledky obou zápasů čtvrtfinále se až příliš ztrácí v celkovém dění kolem Slavie, jejíž image je nyní na druhé straně kanálu La Manchce takřka nenapravitelná. Na Slavii však bylo vidět, že pouze jistou setrvačností směřuje k vytouženému konci sezony a těší se na mistrovský titul, který bude opět ve správných rukou. 

Od začátku zápasu se ukazovala možnost velkého slávistického průšvihu a konečný výsledek to jen smutně symbolizuje. I Slavia se dostala do pozice, na níž není v poslední době zvyklá a sen o semifinále Evropské ligy se rozplynul. Její sezona v evropských pohárech je orámována momenty s jistou pachutí, ale není radno na tento ročník zapomenout. V podání Slavie jsme mohli vidět tým, který prostě ví co chce. 

ČÍST VÍCE

Související články:

  • Možnost pátého anglického skalpu
  • Trpké vzpomínky stranou. Slavia je dnes v jiné pozici
  • NOVÉ ČÍSLO MAGAZÍNU – Strážci svatyně
  • Reklama