Slovácku se výlet do Turecka nevydařil. Blíží se konec jedné kapitoly?

Zatímco Slavia díky domácímu vítězství nad řeckým Panathinaikosem položila solidní základ k postupu do dalších bojů v Evropské konferenční lize, v případě Slovácka nechal fotbalový osud minimálně dočasně zapomenout na jarní vítězství v domácí pohárové soutěži a se “sešívanými” bude podle všeho velmi brzy hrát stejnou evropskou soutěž. Potvrzení čtvrtečního nezmaru však není tím hlavním signálem pro další fotbalové dění ve Starém městě.

V horkém tureckém večeru odehrál tým Martina Svědíka zápas v němž “bylo všechno špatně”. Relativně brzký inkasovaný gól, první poločas ukončený “gólem do šatny” a po návratu z kabin se pak na hřišti dlouho nezdržel obránce Stanislav Hofmann, když ho druhá žlutá karta ho poslala předčasně do šatny. Historie se nebude ptát na to, že se jednalo o vyloučení z kategorie velmi přísných. Deset minut před koncem pak obdržel tým Martina Svědíka ránu z milosti v podobě třetího gólu. Roli favorita turecký tým stoprocentně splnil a mezi fanoušky Slovácka patrně nenajdeme mnoho optimistů věřících v nečekaný zvrat událostí. Tým naopak dostane včas důvod k zamyšlení.

Skončí nejúspěšnější období v historii Slovácka?

Vyřazením ve 3. předkole Evropské ligy se Slovácku rozhodně nezboří svět. Jistou nápravu může tým provést v rámci Evropské konferenční ligy, což mu může například pražská Sparta jen tiše závidět. Zde se moravský tým navíc střetne s hratelnějším soupeřem a Svědíkův tým může během podzimní části zažít jistou evropskou fotbalovou radost, které měl v poslední době možná až nečekaně moc. Co ale bude dál?

V listopadu uplynou čtyři roky od chvíle, co Martin Svědík zahájil svou dosud nejúspěšnější trenérskou štaci. Pod jeho taktovkou se zrodil nový moravský fotbalový král a samotný trenér patrně zažíval jistou satisfakci za dobu, co nebyl brán svými kolegy příliš vážně. Hráče získal podle všeho velmi rychle na svou stranu a stal se jistým lákadlem pro nové následné posily. Klub pod jeho taktovkou zažíval patrně nejúspěšnější období své historie, ale i ta nejkrásnější pohádka jednou skončí a Slovácko si musí možný konec této kapitoly umět představit. Práce Martina Svědíka měla jistě velký vliv například na to, že smlouvy prodloužili zkušení mazáci Milan Petržela, Michal Kadlec a Jan Kalabiška. Ti však mají svůj fotbalový vrchol dávno za sebou a do značné míry se jedná o taktické gesto klubového vedení. To konstatuji při vším respektu k zmíněným hráčům. Řešit by se měla i osoba samotného Martina Svědíka. Především po minulé sezoně přicházely na přetřes atraktivní nabídky. Trenér známé prostředí neopustil, ale nyní musí předejít možnému poklesu nepříjemnou setrvačností.