Slovácko překvapivě remizovalo se Slavií. K vidění zajištěná obrana a nevydařené útoky
V prvním ligovém kole čekala Slovácko těžká zkouška. Tým, jehož kádr prošel v přestávce na poměry klubu hodně razantní obměnou a kterému se absolutně nevydařil závěr minulé sezóny, přivítal na svém stadionu jednoho z největších favoritů na titul. Oba týmy hrály ze zajištěných obran a oba se nedokázaly prosadit dopředu. Hlavně hra Slavie by určitě měla být výraznější. Slovácko však bere bod všemi deseti.
První poločas – betonové obrany, spousta soubojů a nula v útoku
V Uherském Hradišti panovalo poměrně velké horko, což není pro fotbal nikdy dobře. Na hráčích byla už v polovině prvního poločasu vidět únava a není se čemu divit. Hrálo se nahoru dolů a obě mužstva spoléhala hlavně na svou zajištěnou obranu. Zejména Slavii však nevycházela hra ve středu hřiště a počty soubojů narůstaly takřka exponenciální řadou.
Největší šanci prvního dějství měl hostující Jurásek, jehož střelu z otočky musel Heča zlikvidovat. Hlavně v závěru prvního poločasu narůstal tlak Slavie, ovšem obrana Slovácka s Hečou v bráně nenechala sešívané skórovat.
Slovácko značný tlak ustálo, přičemž nemalou měrou se na tom podílel nováček týmu Filip Vaško, který do týmu zapadl skvěle a jeho schopnosti ve vzduchu byly hodně na očích. Do šaten se tedy šlo za nulového stavu.
Druhý poločas – brejky, skvělý Heča a hra o nervy
Ve druhé půli byla vidět už únava od obou týmů. Hlavně musím jmenovat dva hráče Slovácka – Patrika Blahúta a Vlase Sinyavskiyho. Oba dva neskutečně brousili obě lajny a absolvovali velký počet soubojů. U Blahúta byl kolikrát vidět sprint přes tři čtvrtiny hřiště a pak opět zpět do obrany. Klobouk dolů před jejich nasazením a výdrží.
Druhé dějství se opět neslo ve větší převaze Slavie. Jak co do držení míče, tak do šancí. Minimálně dvě gólovky vytáhl skvělý Heča a právem si zasloužil ovace diváků s děkovačkou. Výkon Slavie se sice mohl zdát srdnatější a s větším nasazením, ale ve výsledku byl mdlý. Když pak Trpišovský poslal na hřiště Chorého a Schranze, dost fanoušků Slovácka polklo slinu. Ale ani s nimi na hřišti se sešívaní nedokázali prosadit. Naopak Slovácko mělo taky několik slušných šancí, ale na celém týmu už byla vidět únava a střídající Vecheta v závěru vyloženě zahodil šanci, kterou pro něj vytvořil Synyavskiy – místo náběhu do vápna celou akci odklusal a vyloženě zahodil.
Závěrečné zhodnocení, hyghlighty a průšvihy
Co se mi líbilo? Na hře Slovácka je vidět ještě vliv a styl Martina Svědíka. Hlavně bojovnost a zajištěná obrana zdobily hru domácích. Nejvíce bych chtěl ještě zmínit Blahúta, Sinyavskiyho a Heču, kteří nad ostatními svým výkonem vyčnívali. Za Slavii bych pak chtěl zmínit hlavně Ogbua, proti kterému byl Cicilia i pak Vecheta prakticky neviditelní.
Nelíbilo se mi pak občas zbytečné napadání a tvrdá hra na obou stranách. Opravdu trapné bylo několikeré přehazování žluté karty mezi Kohútem a Trávníkem a snad desetiminutové zkoumání téhož zákroku VARem.
Výkon Rozhodčího Roučka bych pak hodnotil jako ve škole známkou 3-. Jeho výkon nebyl vyloženě špatný, dokázal si celkem sjednat respekt, ale zcela viditelné zákroky neviděl. Při jedné z akcí Slavie se míč ocitl už v zámezí. Následně padla ruka Slavie a nic z toho nebylo písknuto. Takových sporných situací bylo více.
Výsledek 0:0 a bod pro oba týmy jsou jistou výhrou zejména pro Slovácko. Jako jasný outsider zápasu mohlo Slovácko jen překvapit a popravdě klidně mohlo i vyhrát. Pro Slavii je ztráta bodů hned na úvod sezóny trpká a to hlavně ve srovnání se svými největšími soupeři – Sparta i Plzeň braly plný počet bodů.