Slavia ukázala svůj evropský rozměr
Klub z české ligy vyřadil třetí tým Premier league.. Ne to není scénář béčkového amerického filmu. Toto se reálně odehrálo 25. února 2021 na hřišti anglického Leicesteru. Tamní tým, za nímž se v tabulce pravděpodobně nejlepší světové soutěže krčí slavné kluby jako Chelsea či Liverpool má pro tento ročník s evropskými poháry utrum a jeho členy čeká řešení řady nepříjemných otázek z řad britských novinářů. Tým bojující ve své domácí soutěži o přímý postup do Ligy mistrů dostal ránu do vazu. Tento úder překvapil nejen fotbalovou Anglii.
Zápas na anglické půdě měl v úvodu mnoho společného s duelem ve vršovickém Edenu. Skutečně se nejednalo o ódu na fotbalovou radost a srdce fanoušků nebylo z tohoto hlediska plné radosti. Všichni hráči se jevili jako hodně svázaní taktikou. Postupně přicházely myšlenky na nejdelší možné čekání na zápasové rozuzlení, ale slávisté nakonec odmítli možnost prodloužení a případný penaltový rozstřel. Důležité je však si pamatovat, jakým způsobem k postupu Slavia nakonec dokráčela. V Leicesteru jsme viděli tým schopný důstojné konkurence na evropském poli.
Leicester vstoupil do zápasu jako aktivnější tým a ukazoval výjimečnost anglické fotbalové půdy, byť se zápas odehrával bez diváků a jediné, co jsme v televizi mohli slyšet, byly pokyny trenérů. Postupně se však stala patrnou víra slávistů ve vlastní schopnosti a získávali pevnou půdu pod nohama. Na hřišti nebyl tým bránící před vlastním vápnem ani hráči s rozklepanýma nohama, jak jsme to viděli například při posledním anglickém vystoupení Slavie na londýnském Stamford bridge. Slavia včera dokazala více než postup do dalšího kola Evropské ligy. Na hřišti jsme viděli tým výrazně převyšující domácí soutěž, jenž získává stále větší respekt ve fotbalové Evropě.
Po vedoucím gólu se na hřišti nenacházel tým v dílčí euforii s cílem “ubetonovat” jednobrankový náskok. Slavia stále hrála s “liškami” otevřenou partii. Na lavičce domácích jsme viděli bezradného trenéra Rodgerse kroutícího hlavou nad výkony některých hráčů. Jeho svěřenci působili stále více podrážděně, jelikož tušili fotbalový průšvih a následujících dnech slušnou mediální masáž.
Slavia herně ve dvojzápase s anglickým soupeřem skutečně nepředvedla vyloženou ódu na fotbalovou radost a v některých pasážích jí Leicester přehrával. Nikdy jsme však nemohli vidět přílišnou nervozitu a i díky tomu český fanoušek v duchu neslyšel po závěrečném hvizdu rozhodčího Gözübüyüka Beethovenovu Osudovou. Hráči dokázali v pravou chvíli provádět spíše jisté taktizování, jímž se blížili zdárnému konci. Opět je tak na místě otázka, kam až může Slavia v tomto ročníku Evropské ligy dokráčet.
Fanoušci ji už mají v paměti jako tým schopný vyřadit španělskou Sevillu, jež v následujícím ročníku sehrál vyrovnané zápasy se slavnými týmy jako Barcelona či Inter MIlán. Slavia dostává možnost ještě lépe ukázat, jak pěkně zraje. Pozápasová přítomnost Tomáše Součka jako záložníka West Hamu také představuje důkaz správného slávistického směřování.
Související články:
