Slavia sama sebe postavila před další zkoušku

Kdyby Slavii někdo před rokem řekl, že odehraje další play- off Ligy mistrů bez diváků, asi by si hráči a trenéři ťukali na čelo, ale společenské dění tomu tak chtělo a při domácím souboji s dánským Midtjyllandem jsme tak mohli slyšet pouze věrné fanoušky před stadionem, k nimž se zprostředkovaně dostávalo zápasové dění. Nikdo asi nečekal strhující fotbal, ale před dánskou odvetou se neukázalo takřka nic a otázka postupujícího zůstává otevřená.

Fanoušci museli oplakat osobní návštěvu prvního pohárového souboje v této sezoně, ale pokud se podíváme na zápas očima nezaujatého diváka, o zas tak velkou ztrátu se nejednalo. Na hřišti skutečně nebyla vidět óda na fotbalovou radost s množstvím šancí. Jednalo se o taktický souboj o střed pole, který tak nějak odpovídal atmosféře v hledišti. Na obou týmech jsme viděli kombinaci nervozity a fotbalového pragmatismu a bezbranková remíza byla logickým důsledkem tohoto faktu.

Po celý zápas diváci u televize marně čekali na to, kdy se začne hrát óda na fotbalovou radost a vlastně na úplném konci jen díky skvělému zákroku Ondřeje Koláře nezazněla Beethovenova Osudová. Gól inkasovaný v domácím prostředí by totiž představoval velkou komplikaci. Vzhledem k tomu, co jsme včera na vršovickém hřišti viděli, může skutečně celý dvojzápas rozhodnout jedna povedená akce a dánská odveta se tak patrně nebude od pražského zápasu vzhledově příliš lišit. Slavii stavěli odborníci do role favorita a připravili tak pro ni další zkoušku fotbalové dospělosti v dánské odvetě.  

Slavia v minulém ročníku Ligy mistrů uchvátila fotbalovou Evropu vyrovnanými zápasy s fotbalovými giganty, ale na ty už teď vzpomínat nesmí. Odborníci často zdůrazňují její bohatší zkušenosti oproti dánskému soupeři. Zatím však nebyly zcela viditelné a vzhledem k celkové situaci pro ně nemusí nastat přílišný prostor. Z hlediska individuálního jsme včera neviděli hráče převyšujícího ostatní, což výrazně přispělo k šedivosti celého zápasu. Na Slavii nebylo vidět vyšší sebevědomí plynoucí z bohatších zkušeností v elitní evropské klubové soutěži. 

Přílišnou změnu v herním projevu v odvetném zápase očekávat očekávat nemůžeme. Na druhé straně už nebude k dispozici mnoho prostoru pro taktizování. Mydtjlland se snaží celý dvojzápas stavět do pozice, že on může a Slavia musí. Při současné slávistické pozici to dává do značné míry logiku. Možná i to Slavii v pražském zápase trochu svazovalo ruce. Hodně slyšíme také tu frázi, že tento dvojzápas bude o hlavě. V tomto ohledu by Slavia skutečně měla mít navrch, neboť její sebevědomí muselo v minulém ročníku velice vzrůst. Teď to musí ještě dokázat. Jedná se o úkol o to těžší, že Plzeň už dala v létě Lize mistrů sbohem a český fotbalový koeficient dostal těžkou ránu. 

Verze sestavy vpředu se Stanislavem Teclem se jeví jako chybně zvolená. Jihlavský odchovanec vypadal jako odříznutý od zbytku týmu a nadstandardní výkon nedokázali předvést ani krajní obránci či rumunský špílmachr Nicolae Stanciu. Když se podíváme na základní sestavu Slavie tak její velká část si před rokem vyzkoušela konfrontaci s Barcelonou či Interem Milán. Především tyto hráči si musí uvědomit, jak důležitou zkoušku nyní Slavia podstupuje.

Víra ve vlastní schopnosti a síly může Slavii pomoci hned při vstřebávání bezbrankové remízy, protože česká fotbalová veřejnost dle svých vyjádření takřka jistě počítala se slávistickým vítězstvím. Bezbranková remíza tudíž vzbudila jisté rozčarování a dostavila se jistá kritika. Pokud Slavia zvládne dánskou odvetu bude pochopitelně zapomenuta. Musí si však uvědomit, že její první vystoupení vzbudilo minimálně určité rozčarování.