Reklama
Loading...
Reklama

Tato sezóna byla pro liberecký Slovan jako na houpačce a dala by se rozdělit na určitá období. Nejhorším bylo určitě to v první polovině sezóny, ve které získal Liberec jen 27 bodů ve 20 zápasech, což mu stačilo na pouhé 9. místo tabulky. Tento podzimní počin byl alarmující především proto, že náskok na nejlepší tým skupiny o záchranu byl jen 4 body. Na skupinu o titul měl Liberec naopak ztrátu 5 bodů.

Slabší podzimní část byla do jisté míry zapříčiněna, pro Slovan již tradiční, určitou letní obměnou kádru. Z kádru odešli klíčoví hráči jako Libor Kozák, jenž vstřelil v patnácti zápasech sedm branek nebo Jan Sýkora, který se zase podílel na kvalitní přechodové fázi a vytvářel šance pro spoluhráče a pochopitelně chvíli trvalo, než se je podařilo nahradit. Nejen tyto hráče, ale i třeba další odchozí Oršulu s Pázlerem, přišli nahradit ze Slavie Jan Kuchta, Alexandru Băluţă a Matěj Chaluš, ze Šachtaru Doněck byl vykoupen nastálo Taras Kacharaba a na hostování z Dynama Kyjev dorazil Achmed Alibekov. Záložníka Oscara Slavia sice z Liberce koupila, nicméně na podzimní fázi ho nechala pod Ještědem.

Málokdo si mohl myslet, že po herně špatném podzimu bude Liberec promlouvat do jarních bojů ve skupině o titul, jenže vedení týmu udělalo v zimní pauze několik dobrých tahů, které se jim vyplatily natolik, že nakonec po základní části skončil tým na 5. pozici se ziskem 47 bodů a braly se v potaz výkony a forma šestého Baníku, bylo téměř jisté, že bude Slovan hrát o Evropu. Celkový zisk 20 bodů v 10 zápasech je neporovnatelný s bodovou bilancí po podzimní části. V zimní přestávce z týmu sice odešli stálice ze středu pole Oscar a Radim Breite či střelci Petar Musa (8 gólů) s Romanem Potočným (9 gólů), ale k překvapení všech se hra mnohem více zlepšila. Začal se hrát rychlý fotbal s běhavými křídly, na nichž začali dostávat více prostoru Jakub Pešek s Tomášem Malinským, jimž pomáhal na hrotu Jan Kuchta. Na pozici podhrotového hráče se navíc chytil velmi dobře Alexandru Băluţă, jehož nízké těžiště těla přesně sedělo do stylu „nového“ Slovanu Liberec. Vedení klubu navíc přivedlo ze Slavie Jakuba Hromadu, jenž měl být posilou do středu zálohy a Imata Rondiće, který nakonec nastupoval jako náhradník na post hrotového útočníka. Z Příbrami dorazil Martin Zeman, což znamenalo zdvojení krajních ofenzivních hráčů.

Vzhledem k virusové pauze, kvůli níž se hrály zápasy nejen o víkendu, ale i uprostřed týdne a v případě Liberce i účast v MOL Cupu, byla nadstavba nad liberecké síly. Bohužel tým Pavla Hoftycha nebyl dostatečně široký na to, aby mohl Slovan bojovat na vícero frontách a dá se říci, že chytře využil bídné formy Baníku a nadstavbu spíše dohrál z povinnosti. Tedy až na vzájemný zápas s Ostravou, která po prohře ve vzájemném zápase nemohla již Liberec přeskočit. Poslední dvě kola nadstavby byla navíc ovlivněna psychickou újmou z pohárového finále proti Spartě, kdy Sparta otočila zápas ve svůj prospěch, přičemž za vyrovnaného stavu měl být Martin Frýdek jednoznačně vyloučen. Nadstavba nebyla však jen negativní částí sezóny. Díky jistému umístění zajišťující boj o Evropu dostali šanci někteří mladí hráči z mládeže a vedli si velmi dobře. Nejvíce zaujal určitě Michal Beran, který dokázal dokonale nahradit Băluţu a byl v zápasech vidět. V obraně dostali pár minut Michal Fukala s Radimem Černickým a v těžkých zápasech s Plzní a se Slavií určitě nezklamali. Skoro celé zápasy proti těmto dvěma soupeřům odehrál i Kristian Michal. Po pár minutách se dostalo i na Milana Králíčka, který ve své premiéře proti Slavii dokázal rovnou vstřelit branku, Matyáše Kazdu a Jana Šulce. Proti Plzni zase nastoupil k celému utkání stoper Miroslav Dvořák.

Slovan se tedy nakonec spokojil s pozicí na 5. místě s tím, že si zahraje rozhodující zápas o Evropu proti vítěznému celku ze skupiny o Evropu. Jeho soupeřem byla nakonec Mladá Boleslav, kterou dokázal porazit 2:0 a tím pádem se probojoval do pohárové Evropy. To je při pohledu na podzimní část až neuvěřitelný úspěch.

Již teď se ale začíná spekulovat o tom, co bude s aktuálním kádrem. Hlavním zájemcem o některé hráče je opět Slavia Praha, která v minulosti již několik hráčů z Liberce přivedla nebo naopak do něj poslala. Prakticky jistý je příchod Ondřeje Karafiáta, který do Edenu dorazí jako volný hráč. To samé platí o Janu Kuchtovi, který zamíří zpět do Slavie, kde už dříve působil. Mimo těchto hráčů se v souvislosti se Slavií mluví i o Tomáši Malinském či výše zmíněném talentu Michalu Beranovi. Mladý záložník by však mohl zůstat v Liberci formou hostování, aby sbíral zkušenosti a hlavně hrál co nejvíce minut. Naopak po stejné trase by mohl druhým směrem mířit mimo jiné i Jusúf Hilál, který se ve Slavii zatím moc nechytil a v Liberci by dostal herní praxi. Ve hře by mohli být ale i další hráči jako Michal Frydrych, Jaroslav Zelený nebo Patrik Hellebrand či Mick van Buren.

Jak ale Liberec známe, ten si vždy nějak poradí. Pokud dokáže vedení přivést vhodné typy hráčů a trenér Hoftych aplikovat stejný herní styl jako ve druhé polovině sezóny, může být Liberec i příští rok velmi nepříjemným soupeřem. Posilovat však bude muset, jelikož ho čeká po vítězství nad Mladou Boleslaví pohárová Evropa a pokud se mu podaří postoupit, bude ho čekat ještě více zápasů než letos.

Související články:

Reklama