Už dva hráči oznámili po nepodařeném Mistrovství světa konec své reprezentační kariéry a další mohou následovat. V průběhu blízké budoucnosti se tak dočkáme určité obměny kádru. Ani ta ovšem nepomůže, jestliže nezměníme i myšlení.

Holeš méně překvapivě, přicházíme ovšem o top střelce

Článek rozdělíme na dvě části. Nejdříve k samotnému konci hráčů. U Tomáše Holeše to není zase takové překvapení. Přeci jen už mu je 33 let, o konci v repre měl přemýšlet už nějakou dobu, a prostě se rozhodl uzavřít tuto kapitolu po vrcholu (alespoň tedy co se týče velikosti šampionátu) na Mistrovství světa. U Patrika Schicka je situace trochu jiná, i když se mu vlastně nikdo moc nediví.

Patrik Schick je momentálně (alespoň co se týče klubové kariéry) na vrcholu. V jedné z nejkvalitnějších lig Evropy střílí jeden gól za druhým a jednoznačně je to tedy momentálně náš top střelec. V reprezentaci ovšem situace tak pohádková není, ačkoliv se vedení FAČR v zastoupení Davida Trundy a manažera reprezentací Pavla Nedvěda snaží podat celou situaci trochu jinak.

I v reprezentaci sice má poměrně velký počet gólů, někdy ovšem vstřelil více branek v jednom zápase. Najdeme u něj ovšem i taková utkání, kdy se vůbec nedostal do hry. Zářným příkladem je samozřejmě pro nás právě skončené Mistrovství světa.

Nemůžeme tvrdit, že je prostě špatný útočník. Pravdou ovšem je, že v Německu má výrazně lepší servis a v národním týmu je tak pro něj těžké se někdy prosadit. Očividně v reprezentačním dresu není v takové pohodě a necítí se v něm tak dobře, jako v tom klubovém. I toto byl zřejmě jeden z důvodů jeho konce a velké ztráty pro Českou reprezentaci. Protože kdo teď bude místo něj ofenzivní jednička?

Skončí i Souček?

Navíc se klidně může stát, že se nebude jednat o jediné dva končící hráče. Najdeme tu několik dalších po třicítce, kteří klidně mohou s reprezentací seknout také. V podcastu Kudy Běží Zajíc se v tomto směru mluvilo i o Tomášovi Součkovi, který (nebudeme si nic nalhávat) také nezažívá nejlepší reprezentační éru své kariéry. Přeměna tak bude rozhodně poměrně velká a může bolet.

Musíme změnit myšlení. Rozhovor s Trundou a Nedvědem moc lidí nepotěšil

Je ovšem jasné, že je potřeba. Druhou věcí je ovšem skutečnost, že potřebujeme změnit i samotné myšlení celé reprezentace a lidí v pozadí. O tom vypovídá i pro mnohé takřka skandální rozhovor s Davidem Trundou a Pavlem Nedvědem, který přinesla Česká televize jako hodnocení MS. A fanouškům ani fotbalovým expertům se moc nelíbil.

Jedna z hlavních myšlenek, které v něm zazněly, bylo i zhodnocení, že vlastně samotná účast byl pro tento kádr maximem. Čehokoliv navíc už nebyli fotbalisté schopni. To je trochu urážející a samotní reprezentanti taková slova určitě neslyšeli rádi. Z celkového podtónu rozhovoru vlastně vyznívá, že vedení sice není s výsledkem našeho účinkování na MS vyloženě spokojeno, ale nějak rozhořčeno z něj také není. A to je další problém. Musíme chtít prostě víc.

Trenér Koubek ovšem zase po příletu mluvil o tom, že kádr nedosáhl svého výkonnostního maxima. I na tom je vidět, jak jsou lidé v reprezentaci nepříliš sladění, a že to prostě celé moc nefunguje.

Trenér má důvěru, fanoušků a veřejnosti ovšem spíše ne

A to nejen od hráčů, ale samozřejmě i trenéra. V něj stále panuje důvěra a vlastně je Fotbalovou asociací podporován a omlouvám. Na Mistrovství světa se přitom (kromě nepříliš dobrých výkonů týmu) dopustil i několika nepříliš dobrých hodnocení či výmluv během rozhovorů. Nešikovně odháněl fotografa. A v neposlední řadě za mě tak dlouho hledal ideální sestavu, až ji nenašel a nezkusil přitom ještě více zariskovat či přijít alespoň s gestem nasazení Huga Sochůrka.

Pohledem na trenéra prostě musí být jeho účinkování na MS fiasko. Bohužel tomu tak očividně není. Respektive se zřejmě rozhodl ho svaz podržet z důvodu, že jiné řešení než jeho nemá a stálo by ho to hodně peněž. Éterem se přitom šíří divoce zprávy, že s atmosférou v týmu nejsou spokojeni ani samotní reprezentanti.

Proslov Krejčího na letišti působil upřímně. Jaká nás čeká budoucnost?

Se zajímavým vyjádřením přišel ještě na letišti kapitán Ladislav Krejčí. Mluvil o tom, že musí přijít proměna a zlepšení trénování. A že po případných změnách budou turnaje stmelovací událostí a ne tím, co se děje teď. Nejzajímavější věta ovšem byla: „Nemyslím si, že by někdo z nás nedělal nic na maximum. Je jen otázka, jestli je naše maximum ta správná cesta.“

Uvidíme tedy, jaká nás v tomto směru čeká budoucnost. Doufám, že momentálně jsme na tom potenciálním dně a z něj se už odrazíme jen výše. Bude to zřejmě ještě bolet, ale snad nás čekají lepší zítřky a doba, kdy budeme zase na naši reprezentaci hrdí.