Rozhovor se „Žloutkem“

Brankář FK Vrátno nebo trenér FK Slavoj Vyšehrad Michal Žloutek, dvě filmové role, které zřejmě nejvíc zajímají fotbalového fanouška. O těchto rolí, ale i o působení v Realu Top Praha s hercem Jiřím Ployharem.

Ve filmu Kožené slunce jste ztvárnil brankáře Lojzu Švece jak vzpomínáte na toto natáčení, protože v mých očích to je nejautentičtější film o fotbale na vesnici.

J.P: Je milý, že to říkáte, protože ve srovnání s Okresním přeborem jde o naprosto zapomenutý film. Režisérem byl pan Karel Kachyňa, legenda československé kinematografie. I obsazení bylo skvostné a plné herců fotbalistů. Zažili jsme krásná hřiště okolo Prahy. Někdy i ve středních a jižních Čechách. Všechny ty vesnický nádherný plácky, kde to fotbalem žije.

Takže ve vesnici Vrátno jako takové nebylo natáčeno? Protože ona opravdu existuje.

J.P:No…tam asi ne, ale na 100 % to říct nemůžu (úsměv), je to už dlouho.

Musel jste hodně přehrávat, protože ve filmu snad na vás nejde jediný míč, který byste nevypustil z ruky?

J.P:  Ano, a pak si stejně pozvali Kamila Halbicha, aby jim zachránil účast v přeboru, aby nespadli do pralesní ligy, takže mě tenkrát vyřadili na rozhodující zápas, ale pak to stejně nedopadlo dobře. Vím, že mého filmového dědečka hrál Jan Skopeček. Byli jsme uražení a na ten poslední zápas jsme se nejeli ani dívat.

Pak jste se ale vrátil do té pralesní ligy, že?

J.P: Ano, tam už byl nový sponzor, takže jsme byli SK Vrátno pohřební ústav. Ještě mám krásnou příhodu. Točil se obraz, jak na mě jde útok a v detailu jsem měl zahrát, že se bojím toho útočníka. Takže na mě mířila kamera a já jsem dělal takový hu ha hu. No, to úplně nebude vidět na tom papíru (smích). No, a pak se režisér zvedl a před celým štábem řekl: Pan Ployhar přestane hrát na city a ubere. Jako experta jsme dokonce měli nynějšího televizního experta Pavla Karocha, jeho otec byl producentem toho filmu.

Vy jste zmínil Okresní přebor. Když vezmeme ty herce, kteří hráli v Koženém slunci, vytvořili pro ten seriál řekněme takovou základní páteř. Nemrzí Vás, že jste nebyl obsazen do toho seriálu a následně i filmu?

J.P: Mrzí, mrzí, mrzí, strašně dlouho jsem se s tím nemohl vyrovnat. Myslel jsem si, že patřím mezi ty herce, kteří umí aspoň nahrát balon, a nakonec jsem byl “opomenut“.

Dobře, tak já přejdu k vaší možná nejvýraznější roli poslední let, a to je postava Michala Žloutka v seriálu Vyšehrad. Když jste si přečetl scénář, věděl jste, že do toho půjdete?

J.P: Věděl jsem, že do toho půjdu, protože to dělali kamarádi. Šlo o internetový seriál a já jsem v této oblasti sto let za opicemi. Takže jsem si říkal, že to asi stejně nikdo neuvidí. Vůbec jsem netušil, jaký boom z toho bude, a začal jsem vnímat internetové seriály jako velké fenomény dneška.

Asi si nemusíme nic nalhávat, že hrajete tak trošku bývalého trenéra reprezentace Michala Bílka. Musel jste si ho pro roli nějak nastudovat

J.P: Pravidelně jezdíme s týmem Real Top Praha na spanilé charitativní jízdy. A v Real Top občas potkávám hráče, ke kterým jsem jako malý vzhlížel a lepil si nad postel jejich plakáty. Takže se v autě bavíme, jak to bylo s jejich kariérami, a oni se třeba ptají, jak to chodí v divadle. A když jsem se zeptal na jakého trenéra vzpomínají nejraději, tak nejčastější odpověď byla Michal Bilek. Naprosto rovnej, férovej chlap. Já jsme tu roli probíral s jeho bráchou Jirkou, který byl sportovní ředitel Vyšehradu, protože s Michalem jsem se nikdy osobně nepotkal. Říkal, že o tom ví a že se mu to líbí. Mimochodem, oni jsou si velice podobní. Já jsem jednou stál před kavárnou, kde zastavilo auto a z něho vystoupil Michal Bílek a šel rovnou ke mně. Já dostal hrozný strach, že dostanu přes hubu. A když byl tak metr ode mě, tak jsem si uvědomil, že je to jeho brácha.

Ta role herci třeba ze Slunce seno… Říkali, že ta jména jim zůstala už nadosmrti. Říkají Vám trenére Žloutku a podobně?

J.P:  Když ten seriál byl čerstvě v éteru, tak se občas stávalo, že na mě někdo zakřicel to známé pičus   Žloutek“. Jednou to na mě z druhého chodníku křičeli asi patnáctiletí kluci. Zrovna jsem měl dobrou náladu, tak jsem na ně houknul,  ať mi to přijdou říct do očí. A trnul jsem, co budu dělat, až fakt přijdou. Byli slušní. Jen se zdálky omluvili a já jim pokynul, že tedy v pořádku.

Není tajemstvím, že se připravuje film Vyšehrad. Já o vás vím, že už jste četl scénář.  Takže aspoň symbolicky: Máme se na co těšit?

J.P: Já si troufám říct, že strašně moc. Scénář je naprosto skvělý.

Vy jste členem Realu Top Praha. Jak berete tuto nominaci?

J.P: Beru to tak, že se mi propojily dvě životní lásky. Fotbal a herectví. A na hřišti potkávám největší legendy nejen z fotbalového prostředí, které jsem si kdysi vystřihoval z časopisu Stadion. A dokonce jim můžu i přihrát balon. Teda když se mi to zrovna povede.

A nechytáte taky v zápasech jako v Koženém slunci?

J.P: Ne, to ne. Já se snažím být tam, kde toho nejméně zkazím.

A to je jaký post?

J.P: Něco mezi obranou a zálohou.

Takže takový Tomáš Souček?

J.P: Myslím, že tohle je velmi přesné srovnání. Akorát je blbý, že já na rozdíl od něj dám jeden sprint. Teda mysím si, že je to sprint. Zdálky to může vypadat jako kinklající se chůze. Takže po tomto “sprintu” se musím jít na lavičku tak na 15 minut vydýchat.

 Vy jste fanoušek Bohemians. Jak zápasy prožíváte? Jaký jste fanoušek?

J.P: Záleží, v jakém stavu se zrovna Bohemka nachází. Zažil jsem tak za posledních 15 let hodně nervů a sem tam i nějaký smutek, ale  teď to vypadá, že to půjde nahoru.

Jak jste prožíval, když se rozhodovalo, že klub zanikne možná úplně?

J.P: Strašný, strašný… Pamatuju ty začátky ve třetí lize, kdy třeba lanařili ještě Jiřího Němce, bývalého kapitána reprezentace. Zkusil pár přátelských zápasů, ale pak ukončil kariéru. Byl tam i bratr Rosického Jirka. Nakonec se založilo Družstvo fanoušků a po tisíci korunách se položil základ k záchraně Bohemky.

Myslíte si, že se někdy dočkáte evropských pohárů?

J.P: Jo, dočkám, 100 %! A nevím proč se tak blbě tlemíte (smích). Myslím, že to nebude dlouho trvat. Před pár lety jsem si přečetl rozhovor s Danielem Landou, že duchovním tréninkem dokáže zařídit, že Sigma Olomouc vyhraje Ligu mistrů…

Pardon, on řekl finále ligy mistrů.

J.P: (smích) Tak to se omlouvám. To je velký rozdíl. Tak tedy, když Sigma bude pouze ve finále. Troufám si říct, že Bohemka bude o milion let dříve v pohárech než Sigma ve finále Ligy mistrů.

Asi je problém pro fanouška Bohemky, že když jakýkoliv hráč trochu vyletí, tak se hned prodává.

J.P: Bohužel. Já si vždy myslel, že je to o penězích a Bohemka je bitá na tom, že tam ty peníze prostě  nejsou. Ale malinko poupravuju názor díky Spartě, kde se rozhodně nedá říct, že by peníze chyběly a přesto…

.  Ale samozřejmě bych byl rád, kdyby přišel nějaký velký mecenáš, který by to mužstvo zajistil na mnoho let. Aby když nějaký hráč vyletí nahoru, aby se nemusel hned prodávat. A naopak ho třeba doplnil nějakým vhodným nákupem.