Reklama
Loading...
Reklama

Dva týdny po římské lekci a čtyři dny po nepříjemné ligové porážce s plzeňskou Viktorií se Slavia v domácím prostředí postavila v rámci pražské odvety proti italskému týmu s vědomím, že skutečně má co napravovat. Čtyři změny v sestavě v porovnání s posledním ligovým zápasem jasně vypovídaly o nespokojenosti trenéra Jindřicha Trpišovského s posledním ligovým zápasem, který může mít velký vliv na boj o titul.

Hlavně neopakovat římský scénář

Každý slávista, jež si zpětně vzpomene na zápas ve “Věčném městě”, si jako první patrně vybaví otřesný vstup Slavie do zápasu, který zajistil “Giallorossi” dvoubrankový náskok po sedmnácti minutách, který fakticky rozhodl o výsledku celého utkání. Tento scénář se v pražské odvetě nekonal a naopak jsme viděli Slavii tahat za delší konec fotbalového provazu. Nepřesnosti v rozehrávce však naznačovaly, že do úplné pohody “sešívaným” ještě něco schází.

Římané svým přístupem naznačovali, že nehodlají nikam příliš spěchat a především Slavia měla na starost tvorbu hry. To se jí celkem dařilo, přičemž největší šanci si vytvořil v prvním poločase patrně Mojmír Chytil. Domácí postupně získávali pevnou půdu pod nohama. Její výkon dával zapomenout na nepříjemnou ligovou ztrátu. V případě některých hostujících hráčů se zdálo, že se myšlenkami nachází ve víkendovém římském derby. Do kabin se však šlo za bezbrankového stavu.

Skvělý vstup do druhého poločasu

Za svou aktivitu byla Slavia odměněna v 50. minutě, kdy dokázal míč do branky dotlačit Václav Jurečka a dostavila se tak z její strany hozená rukavice. Teprve po této brance se dostavil první střelecký pokus ze strany hostujícího týmu. Na straně Slavie bylo patrné rostoucí sebevědomí. Nepřesnosti z prvního poločasu se z její hry najednou vytratily. Herní iniciativa se poté dostavila celkem pochopitelně také ze strany Italů, ale slávisté podle celkového herního projevu věděli, co mají hrát. Předchozí pohárové zkušenosti jsou k nezaplacení.

Hosty měl nakonec spasit Paulo Dybala, který původně vůbec neměl do Prahy přicestovat. Krátce po jeho příchodu však správně srovnal mířidla Lukáš Masopust a dostavila se naděje na dokonalý revanš po římské porážce. Slavia dokázala správně pojmout i závěrečné minuty. Žádný souvislý tlak ze strany italského soupeře se nedostavil. Ve vršovickém Edenu se zrodil stejný výsledek jako na Strahově na jaře 1996. Slávisté prožili krásný večer a možná myslí na možnost další zajímavé pohárové jízdy.

Reklama