Už v šestém kole na sebe narazili dva nesmiřitelní rivalové. Slavia přicestovala na Letnou po dvou ligových ztrátách. Sparta s formou střídavě oblačnou. Derby tak nemělo jasného favorita, byť lepší výchozí pozici měli přeci jen hostující. Zápas v němž každý vyznával jiný styl fotbalu skončil vítězstvím sešívaných, byť herní převaha byla na straně Sparty.

Ta do hry pustila novou akvizici v podobě Mbe Soha. Svou první příležitost v základu navíc dostal i Eneme. Překvapivé tahy ale Brianu Priskemu štěstí nepřinesli. Letenští bojovali primárně se svou produktivitou, kvalitou v zakončení a nedůrazem v obraně. Konečné skóre 0:3 pro Spartu může být velkým zklamáním, ale příčiny je třeba hledat primárně ve vlastních řadách.

Ustrašený start

Slavia v úvodu utkání překvapila svou aktivitou. Na soupeře vlétla a sparťané se měli co otáčet. Vrcholem toho byla první branka v její síti. Po nedůrazném obranném zákroku Guddala se balón dostal před Nowaka a ten se z první nemýlil. V té době byl na hřišti jen jeden tým. Ten v červenobílém.

Sparta byla neuvěřitelně ustrašená. Jakoby nevěděla jak hrát proti soupeři, který nehodlá hrát submisivní roli. Vstřelená branka ráz utkání zcela změnila. Najednou se letenští přestali bát. Začali kombinovat a hrát svůj vlastní styl, kterým se prezentují v aktuální sezóně. Postupně přebírali otěže utkání. Tlačili soupeře, ale své šance pálili jednu za druhou. Co nespálili sami, to vychytal Markovič.

A tak přišel trest. Z brejkové situace se prosadil Šturm a o zápase bylo rozhodnuto. Domácí sice ještě přitopili pod kotlem, ale nebylo jim to nic platné. Přišli jen další zahozené šance. Slavia v tu chvíli nehrála vůbec dobře, ale štěstí stálo na její straně a jen podtrhlo neschopnost letenských dotlačit balón do soupeřovi sítě. Od desáté minuty byla k vidění nejslabší Slavia za poslední roky, přesto to nakonec byla ona, kdo mohl slavit vítězství.

Střet dvou fotbalových kultur

Oba soupeři vyznávají odlišný styl fotbalu. Slavia má svojí hru založenou na tvrdosti, agresivitě a rychlosti. Vedle toho Sparta předvádí kombinační fotbal založený na držení míče. A zatímco letenským dělala problém někdy až přílišná tvrdost soupeře, Slavia se nedokázala popasovat s dobře kombinujícím soupeřem.

Je to derby a je jisté, že fanoušci obou táborů budou tvrdit, že jejich tým byl jasně lepší. Osobně se mi v porovnání obou stylů ten Slavie líbil daleko méně. V některých okamžicích byla sázka na tvrdost dost za hranou. Takový Ouanda během první čtvrthodiny stihl vytvořit takové množství faulů, až je s podivem, že nedostal jedinou kartu. A to stejné můžeme říci i o dalších hráčích v červenobílém dresu. Ne nadarmo měla Slavia dvakrát více faulů než domácí hráči.

Bohužel tohle je trend českého fotbalu, který si Sparta nechce připouštět. Zatímco Slavia přivádí rok co rok soubojové hráče vynikající svou rychlostí, na Letnou míří víc  a víc technických hráčů, kteří ale v porovnání se silnými rivaly pravidelně ztrácí.