Karty byly v posledním kole základní části rozdané jasně. Sparta na půdě Bohemians, kteří se chtěli vyhnout sestupové skupině. Slavia proti Sigmě, která bojovala o účast v mistrovské skupině. Sparta potřebovala nutně zvítězit, aby udržela maximálně pětibodový náskok vedoucí Slavie. Ideálně doufat ve ztrátu konkurenta. Vše ale pohřbila situace z dvacáté minuty, kdy se nechal vyloučit John Mercado.
V té době Sigma vedla nad Slavií 1:0. Pro Spartu by byl i bod za tohoto stavu výborným výsledkem. Stačilo ale pár minut aby se naděje rozplynula jako pára nad hrncem. V Edenu šli totiž hosté do deseti. Dravě hrající klokani ukázali, že hodlají získat po čtvrt století tři body z domácího zápasu proti letenským, a to se jim povedlo. Dva slepené góly dokonale otupily jakékoliv naděje sparťanů, kteří mohli jen doufat, že Slavia nevyužije přesilovku a do nadstavby se tak půjde se stejným bodovým rozdílem jako do třicátého kola.
Není červená jako červená
Asi všichni fanoušci sledovali po očku zápasy obou pražských S. V obou zápasech jsme viděli po jedné červené kartě. Na jedné straně s ní odešel John Mercado ze Sparty. Na druhém stadionu Lurvink z Olomouce. Obě červené karty promluvily do osudu zápasů velmi výrazně. Zatímco ta Mercadova byla neoddiskutovatelná, o té na Slavii se bude ještě dlouho mluvit.
Těžko z něčeho vinit ekvádorského reprezentanta, který trest vyfasoval ve vápně soupeře při snaze vystřelit v závaru před brankou. Hráč se snažil o střelu, ale soupeř mu balón ukopl, a Mercadova noha se svezla po kotníku obránce Bohemians. Pro obránce Sparty nešťastná náhoda ve snaze udělat maximum pro vstřelení branky. Stal se tak prvním hráčem letenských, který v aktuální sezóně obdržel červený trest v ten nejnevhodnější okamžik.
Červená karta ve druhém zápase však budí rozpaky. Lurvink špatně zpracoval balón, který mu vypíchl Douděra. Olomoucký hráč při snaze získat jej zpět vystrčil nohu až moc vysoko a kolíky polechtal Douděrovi koleno. Bez jakékoliv intenzity Douděra padá k zemi a sudí sahá do kapsičky. Červená se nelíbila ani Zdeňku Folprechtovi ve studiu OnePlay. Slavia ale nakonec dokázala výhody využít, čímž odskočila svému pronásledovateli na osm bodů a před samotnou nadstavbou je o titulu takřka rozhodnuto.
Gól v devíti
Šance Sparty na zisk alespoň bodu žila dlouho. Pohřbila ji až situace, kdy Asger Sorensen usedl na trávník a nechal se ošetřit. Díky tomu byl vykázán za autovou čáru, kde byl okamžitě připraven vrátit se zpět. Ať se hlásil sebevíc, vstup na hrací plochu mu však nebyl povolen a rozhodčí nechal pokračovat útočnou akci klokanů proti již tedy dvojnásobně oslabenému soupeři. A hráči Bohemians toho dokázali dokonale využít.
Naprosto pochopitelný je tak vztek celé lavičky letenských. Tým hrající s červenou kartou, kterému nebyl vpuštěn hráč na hřiště, byl okamžikem, který naprosto jednoznačně ovlivnil celé utkání. Vina však nejde pouze za Karlem Roučkem, ale také za realizačním týmem Sparty. Ta totiž volila sestavu pro zápas a dala přednost Sorensenovi, který dlouhodobě laboruje s různými zraněními. Hráč především vůbec neměl nastoupit do zápasu. Obránců mají na Letné dost, tak proč nasazují hráče, který není fyzicky dlouhodobě fit?
Špatná rozhodnutí půjdou opět za trenérem Priskem. Nevhodně zvolená sestava, ať už v podobě Mercada v obraně, nebo risku se Sorensenem. To jsou rozhodnutí, která jednoznačně za trenérským týmem jdou. Stejně tak jako střídání. To první bylo další obrovskou chybou právě realizačního týmu.
Ryneš podepsal vlastní výpověď
Červená karta Mercada přinesla nutnost střídání. Trenér Priske ukázal na Matěje Ryneše místo Jaroslava Zeleného. A to byla kardinální chyba. Ryneš už prvním balónem předurčil svůj destruktivní výkon. Svou roli na hřišti vůbec nezvládl. A pokud říkáme vůbec, myslíme tím vůbec. Jeho hra byla místy až trapná. Takhle špatného hráče na hřišti dlouho neuvidíte. Co balón, to ztráta. Co přihrávka, to do prázdna. Hrát vedle takto mizerného hráče, to musí být utrpení i pro ostatní.
Tomáš Rosický před pár dny mluvil o silné mentalitě týmu a o tom, jak zařazují odchovance do systému. Všechna jeho slova se mu za pár dní vrátila jako bumerang. Mentálně silný tým typu Sparty totiž proti soupeři z pásma sestupu nemůže dostat dvě branky během dvou minut, byť hraje v deseti. Mentálně silný tým hrající o titul v posledním kole základní části prostě musí zvítězit nad takovým soupeřem.
A zařazování odchovanců do systému? Takových jako byl Matěj Ryneš dnes, ty možná lepší nezařazovat. Dlouhodobé výkony na úrovni Tomáše Wiesnera, ale aby se na Letné mohli chlubit prací s mládeží, budou je držet v zápasech za každou cenu. Spartu stála špatná rozhodnutí šanci bojovat o titul a opět se ukázal jen fakt, jak daleko je Tomáš Rosický od reality svého vlastního týmu.
