Reklama
Loading...
Reklama

Remíza s Polskem, který v současné kvalifikaci prochází ještě větší krizí, je zklamáním. Národní tým si však za to může opět sám. Špatně zvolená sestava a individuální chyby předurčil neúspěch. S Moldavskem to bude bohužel o hodně těžší.

Doba, kdy tuzemský fanoušek s radostí usedal před televizní obrazovku při zápase národního týmu, je pryč. Místo příjemně stráveného večera tak sedí před televizí a stočen v klubíčku čeká, co opět reprezentace pod taktovkou sbormistra Jaroslava Šilhavého předvede za parádu. Jedinou dnešní útěchou byla skutečnost, že Poláci se nachází v podobném rozpoložení. Ne-li dokonce v horším. I proto by byla prohra v dnešním utkání velkým zklamáním.

Šilhavého náhodný generátor základní jedenáctky

Zápas ještě ani nezačal a český fanoušek již byl značně v rozpacích. Lze jen totiž velmi nejasně uvažovat, dle jakého klíče český lodivod vybral dnešních jedenáct borců. Pokud se rozhodoval na základě současné formy, tak do této varianty jen stěží zapadá David Zima, Jan Kuchta či brankář Jindřich Staněk. Právě Staněk byl příčinou snad veškerého chaosu v našem pokutovém území. Byl přibitý na čáře, ustrašený v rozehrávce. Ono když postavíte do brány hráče, který v minulém zápase inkasoval čtyři branky, tak sebevědomí u něj budete hledat jen těžko.

Jan Kuchta nejen, že je několik posledních měsíců absolutně bez formy, dokonce ani jeho přínos na hřišti z pohledu bojovnosti je na nule. Díky jeho laxnosti při krytí míče vzniknul brejk, ze kterého Češi v prvním poločase inkasovali. Reprezentace v prvním poločase navíc hrála naprostý defenzivní fotbal s nakopávanými míči, který proti urostlé obraně neměl ani malinkatou šanci. Trochu mi vrtá hlavou nenasazení Tomáše Chorého, který by alespoň pár soubojů vyhrál a roztrhl nějaké to obočí.

Skalpovaný Souček opět zachráncem

Že první poločas nesnesl ani základní měřítko naštěstí vycítil i Šilhavý. Po vystřídání neviditelného Mojmíra Chytila a otřesného Kuchty reprezentace ožila, avšak jen do vstřelené branky. Místo tlaku na rozložené Poláky přišel opět nakopávaný antifotbal. Opadlo nasazení a opět byl jediný cíl: nedostat za žádných okolností branku.

I přesto se národnímu mužstvu naskytla jedna naprosto tutová šance, která ovšem brankou neskončila. Jen škoda, že v tento moment měl rozhodnout hráč, který v letošním sezóně odehrál úctyhodných 87 minut. Koukatelný fotbal se začal bohužel hrát až v nastaveném čase. Celkem povzbudivý byl výkon střídajícího Alexe Krále. Absolutorium si však opět zaslouží Tomáš Souček. Opět skóroval a opět málem přišel o hlavu. Bez něj by byl národní tým poloviční.

Reklama