Přichází čas pro novou Laštůvkovu pozici

Vítězství nad Pardubicemi znamenalo pro Baník jistou naději na stabilizaci sportovní situace, ale zápas v Teplicích znamenal tvrdý návrat do reality. Na výkonu Baníku v Teplicích jsme mohli vidět skutečně hodně symboliky jeho dosavadních výkonů v této sezoně. V baníkovské hře jsme mohli vidět spoustu nepřesností a nervozity a skutečně se nejednalo o synonymum slova sebevědomí. Ostravský tým se dlouho hledal a divákům nemohlo být jasné, co vlastně přijel na teplická Stínadla hrát. Když k tomu přičteme i jistou smůlu, je další porážka vlastně jen logickým vyústěním dosavadního baníkovského působení v této sezoně.

Představitelé Baníku mluvili před sezonou otevřeně o útoku na evropské poháry a pro tým se jednalo o velkou výzvu, jelikož začínalo období “po Barošovi”. To bylo ze sportovního hlediska už delší dobu jasné, ale všem jistě byla jasná i výjimečná role někdejšího reprezentačního útočníka v kabině a mezi spoluhráči musel působit jako velká autorita. Když přicházel Luboš Kozel do Ostravy, říkla, že nikdo nebude hrát za zásluhy , ale i jemu musela být jasná. Nadstandardní vztahy měly jistě pomoci i rychlejší aklimatizaci pro něj jako pro člověka, jež dosud v praxi nepoznal specifické baníkovské prostředí.

Ve známé Nohavicově písničce se zpívá, že Ostrava je “region razovity”, říká se o ní, že je to “český New York” a jedná se o místo, kde se stále ještě pěstuje skutečný patriotismus. Vzhledem k tomu, kolik dnes najdeme v týmu hráčů bez ostravských kořenů a v jaké situaci se dnes Baník nachází, přichází na mysl jediná osoba schopná zhostit se role Milana Baroše. Pochopitelně se jedná o brankáře Jana Laštůvku, jež začal takřka jistě svou poslední sezonu své kariéry.

Dá se předpokládat, že brankářská jednička posledního mistrovského týmu z Ostravy setrvá i po skončení hráčské kariéry v baníkovských strukturách. Nedávný náhlý odchod Marka Jankulovského minimálně naznačil, že v manažerském týmu ostravského Baníku nemusí být vše úplně v pořádku. Vzhledem k tomu, že Jan Laštůvka zná dokonale ostravské prostředí, má největší předpoklady. Z nové sezony se zatím odehrálo pět zápasů, ale hra Baníku nemá skutečně s týmem usilujícím o evropské poháry nic společného. 

V příštím kole přivítá Baník doma Slavii a zápas s obhájcem titulu může hodně napovědět o tom, kam bude Baník v této sezoně skutečně směřovat. Dá se očekávat fráze, že Baník jde do zápasu s tím, že nemá co ztratit. Případným neúspěchem v tomto domácím zápase toho však může ztratit až příliš mnoho. V případě další ztráty by se mohlo najednou v Ostravě začít mluvit i o boji o záchranu. 

Jan Laštůvka by se v tom případě mohl také dostat i do role jistého krizového manažera na sportovní stránce věci. Současná brankářská dvojka Viktor Budínský již dokázal jednou posadit ostravskou legendu na lavičku, na čemž mělo podíl i Laštůvkovo zranění. Tehdy rozhodně nevyhořel a zdálo se že Baník již našel brankářskou alternativu. Pak se však situace vyvrbila tak, že na hřišti byla potřeba zkušenost a do branky se tak musel vrátit někdejší reprezentační gólman. Čas se však nezastaví a rodák z Havířova se může například dívat na příběhy některých kolegů.

Pozici hrajícího trenéra zastávala kdysi v Jihlavě legenda Sparty Jaromír Blažek a na této pozici odstartoval svou trenérskou a manažerskou kariéru. Nové brankáře vychovával v Bohemians a později se stal marketingovým ředitelem futsalového týmu Sparty. Pokud by se v ostravských Vítkovicích dělo něco podobného, vlastně by se jednalo o ideální scénář a Baník by mohl brzy sklízet své ovoce. Teď se však naskýtá ještě jedna otázka. Kdo udělá onen první krok? Bude to majitel klubu Václav Brabec? Naznačí něco Laštůvkovi trenér Luboš Kozel? Nebo rozlouskne vše jako první právě brankář Laštůvka. Po pěti odehraných zápas nemá Baník příliš mnoho bodů, zato však bude během podzimu možná padat velmi mnoho otázek. 

Související články: