Tři soutěže, tři zápasy, tři porážky. Tak lze charakterizovat posledních pár dní pražské Sparty. Nejprve si neporadila v MOL Cupu s Mladou Boleslaví, kde padla po penaltách. Následná porážka v derby ji „připravila“ o šanci na titul v Chance Lize. Porážka s Alkmaarem ji zase přiblížila konci v Konferenční lize. Bylo tak na čase zabrat proti Slovácku.

Letenské dohání nejen náročný zápasový program, ale také šířka kádru, kterou její fanoušci kritizují již delší dobu. V posledním zápase jsme tak měli možnost vidět některé hráče, kteří v základu nastoupili vůbec poprvé, i systém, který Brian Priske jen tak nevytahuje. Sparta nakonec svůj poslední ligový zápas zvládla v poměru 5:2 a už ji dělí jen odveta s Alkmaarem od vytoužené reprezentační přestávky.

Ani deset obránců nezaručí kvalitu

Široká marodka donutila trenérský štáb domácích přemýšlet nad změnou rozestavení a herního systému. Snad poprvé v této sezóně tak Sparta nastoupila se čtveřicí obránců. A ne ledajakých. Do sestavy se dostal opět Pavel Kadeřábek. Na druhé straně se do ní zatáhl Oliver Sonne a do jejího středu se postavil Martinec, kterému se více než nepovedlo derby. Po dlouhé době v něm dostal šanci si zahrát pár minut a byl u dvou vstřelených branek soupeře.

Ač měla Sparta papírově na hřišti více obránců než běžně, na kvalitě jim to rozhodně nepřidalo. Především v kvalitě rozehrávky to byla doslova tragédie. Hráči pod tlakem soupeře nebyli schopni kvalitně rozehrát a místo aby se zbavili míče dlouhým nákopem, hráli si na Barcelonu. A vymstilo se jim to ještě v první půli, kdy pod tlakem rozehrávající Irwing našel přihrávkou pouze soupeře a za pár vteřin už tahal Surovčík balón ze sítě.

Já nevím, ale když nemám kvalitu na konstruktivní rozehrávku, tak to nedělám. Obrana Sparty dostala několik varování a nedala si říct a dál si svými pokusy zadělávala na problémy. Až k němu skutečně došlo. To je jak, když Jirka Luňák chtěl hrát ty barcelonské trojúhelníky. Ještě, že proti Spartě stálo Slovácko, které nedokázala jejich chyb využít víc než jednou. Občas by neškodilo zahrát balón na vysokého Vojtu. Sparta v něm hledá svého Chorého, ale obrana chce být za každou cenu kreativní.

Hra na morál

Zápas hodně ovlivnilo nejen množství absentujících, ale také očekávaná odveta proti Alkmaaru. Tam bude muset Sparta zabrat díky porážce v prvním duelu. Pro zápas se Slováckem se nabízelo postavit základní jedenáctku ze stabilně střídajících hráčů a pošetřit síly právě na Konferenční ligu. To by ale Sparta musela mít alespoň tolik zdravých náhradníků, aby tu druhou jedenáctku postavila.

Na hřiště se sice dostal Grimaldo nebo Sochůrek, ale víc se nahradit nepodařilo. Na lavičce dva brankáři, aby tam vůbec někdo seděl, a vedle nich hráči, kteří jsou pod silnou kritikou Briana Priskeho za svůj přístup či formu. Konkrétně se jedná o Kuchtu, Rrahmaniho, Kuola či Mercada. Jména jednoznačně zajímavá, forma však nikoliv. Plzeň zvítězila proti Bohemians a dotáhla Spartu na tři body a tak jejich nenasazení bylo logickým krokem. Přeci jen by to byl velký risk směrem k finále Chance Ligy.

Celá řada hráčů tak hrála s posledními zbytky sil. Ještě ve čtvrtek se usilovně bránili atakům aktivního Alkamaaru, aby o tři dny později nutně potřebovali zvítězit proti Slovácku. Vůbec se není čemu divit, že řada hráčů tahala nohy. Slovácko naštěstí zlobilo jen v první půli a tak se letenští mohli soustředit především na to, aby se nikdo nezranil před veledůležitým čtvrtkem. Nakonec to pár statečných zvládlo s bravurou a na Konferenční ligu se tým naladil nejlepším možným způsobem.

Zajímavé debuty

Svou premiéru v základní sestavě áčka si odbyl nejen Joao Grimaldo, ale také teprve sedmnáctiletý Hugo Sochůrek. A jejich první vystoupení v základu vůbec nebylo špatné. Grimaldo svým vzezřením připomíná Pavla Horvátha, především postavou, která není zrovna prototypem profesionálního fotbalisty. Od svého příchodu na Letnou pár kilo evidentně shodil, a i díky tomu mu to na hřišti sedělo. Rychlostně neztrácel a je otázkou, zda to bylo nedůslednou a nekvalitní obranou soupeře, nebo jeho dovednostmi.

Jestli Grimaldo vypadal na hřišti dobře, ještě lépe vypadal Hugo Sochůrek. Na svůj věk vynikal drzostí v osobních soubojích i technickou vyspělostí v přechodové fázi. V útočné třetině pokazil jedinou přihrávku a celkově v zápase pouhopouhé čtyři. Sparta si v něm pěstuje odchovance, který by mohl v áčku předvést i nějakou tu kvalitu. Vedle Ševínského a Vydry by tak mohl být dalším důkazem kvality práce s mládeží. Ale dejme mu čas, než ho budeme detailně hodnotit.

Jako určitou formu debutu by se dali označit i branky Jana Kuchty, který se trefil poprvé od zápasu s Libercem v polovině prosince. V té době už definitivně rozebraný soupeř mu umožnil skórovat dokonce dvakrát a Kuchta se tak vrací do souboje o místo útočníka č. 2. V tuto chvíli totiž prim hraje Matyáš Vojta.