Už další kolo může rozhodnout o mistrovském titulu. Slavia pohár drží jednou rukou a dá se říct, že jen čas dělí její fotbalisty od toho, aby opět po roce zvedli trofej nad hlavy. Sparta zažije další sezonu bez poháru. Pojďme si říct, proč tomu tak je a jako „bonus“ si pojďme přiblížit, proč je rezerva na sestupu.
1. Velké zápasy nezvládnuty
Po třiceti kolech mít 63 bodů není špatně – dříve by to v některých sezonách bez nadstavby stačilo i na titul. V současné době však velké zápasy, které rozhodují o tom, jestli bude sezona úspěšná nebo ne, rudí zkrátka nezvládají. Viděli jsme to v poháru proti Boleslavi, v ligovém utkání v Plzni nebo na Slavii a i v dvojutkání proti Alkmaaru. Všechna tato střetnutí ukázala Spartě zrcadlo a je to hlavní důvod sezony bez trofeje.
2. Ladislav Krejčí
Udržet takového hráče je pro české kluby velmi těžké. Ale tato ztráta spartanský tým bolí – dá se říct – dodnes. Slávisté se s odchodem Dioufa, až na začátek sezony, dá se říct, vyrovnali. Sparta „druhého“ Krejčího dodnes nemá. Lukáš Haraslin je dobrý kapitán, sbírá góly i asistence, ale aby dokázal strhnout svůj tým jako rodák z Rosic, to u něj nevidíme. Ten faktor X, co Láďa má, to je prostě něco, s čím se musíte narodit. Krásně to bylo vidět v zápasech baráže o mistrovství světa.
3. Přestupová politika
Dominik Hollý – 1 start, Kevin Milla – 5 startů, Chávez přišel zraněný, všichni samozřejmě bez gólů. Dále se můžeme bavit o tom, jak moc mužstvo posouvají hráči jako Kuol, Irving nebo Grimaldo. Že by mě někdo z nich učaroval jako třeba olomoucký Šturm nebo Fabijan Krivak, to říct nemohu. Samozřejmě ne všechno se všude podaří, ale přestupová politika Sparty má podle mého názoru velmi malé procento úspěšných přestupů.
4. Brian Priske
Jedno přísloví říká: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, neboť jiné řeky tudy plynou.“ První působení dánského kouče nemělo z pohledu Sparty moc chyb – dva tituly, jeden český pohár, co chcete víc? Jenže všichni víme, že druhé působení na lavičce Sparty se šilo tak trochu horkou jehlou, když klub odmítlo několik trenérů. Je ke cti trenéra, že angažmá i přesto vzal, ale i tak můžeme říct, že kouzlo z prvního působení je pryč. Dán už nedokáže mužstvo tak dobře připravit na soupeře jako dřív. Hra rudých je často čitelná.
Rezerva je na spadnutí
Čtyři kola před koncem je sparťanské béčko poslední a ztrácí 6 bodů na předposlední Prostějov. Tomáš Rosický až na jeden zápas drží své slovo a fotbalisty z áčka zatím do rezervy neposílá. Mužstvo Luboše Loučky ve svém středu nemá zkušeného hráče – v sestavě můžeme najít kluky kolem dvaceti let, ale právě v těchto situacích, kdy jde o všechno, by se nějaký ten zkušený mentor hodil. Od vedení Sparty můžeme slýchat, že takový hráč by jen zabíral místo. Ano, zabíral by, ale pravděpodobně by se pak neřešily starosti s tím, že klub v případě sestupu ztratí minimálně rok v rozvoji těchto mladých hráčů. Proto si říkám, že je lepší mít dva zkušené hráče v sestavě než řešit sestupové starosti. Druhá liga má svoji úroveň a hrát ji jen s mladými (19 bodů z 26 zápasů) ukazuje, že to moc nejde dohromady. Navíc pokud Sparta z této cesty (jen mladí fotbalisté) neuhne, nikde není napsáno, že tento tým dokáže za rok z ČFL postoupit – i zde najdeme kluby s ambicemi na postup: Domažlice, Písek nebo rezervu Viktorie Plzeň.


