Ovlivní kontroverzní výzkum NSA prostředí českého fotbalu?
Od úterý hýbou českým sportovním prostředím výsledky výzkumu Národní sportovní agentury o popularitě či atraktivitě konkrétních sportů mezi občany České republiky. Fotbal se v něm umístil až na 8. místě z pohledu divácké atraktivity. Z jakého důvodu jsou výsledky výzkumu považovány za kontroverzní a přispěje výzkum ke změně českého fotbalového prostředí?
K zmíněnému výzkumu se za dobu od jeho zveřejnění stihlo vyjádřit široké spektrum sportovních představitelů. Předseda FAČR Martin Malík je společně s šéfem Ligové fotbalové asociace Dušanem Svobodou výsledky značně pobouřen. Oba kritizují zejména použitou metodologii.
Není se čemu divit. Fotbal jakožto nejrozšířenější světový sport a pro svou členskou základnu v tuzemsku i český fenomén se v divácké atraktivitě umístil až na osmém místě. Mezi sporty atraktivními pro aktivní sportování dokonce až na místě sedmnáctém. Odpovídají však tyto výsledky realitě?
Skutečná vypovídající hodnota výsledků
Cílem výzkumného šetření realizovaného Národní sportovní agenturou bylo zjistit, jaký je vztah Čechů ke sportu, jak jsou podle nich jednotlivé sporty atraktivní z divácké perspektivy a jak z pohledu aktivního provozování, alespoň tak o tom informuje prezentace výsledků výzkumu zveřejněná na webu NSA. Ve spojení s tímto cílem však vyvstává hned několik problematických aspektů.
Prvním z nich je bezpochyby chybějící definice divácké atraktivity i atraktivity z pohledu aktivního provozování. V prezentaci výsledků není zveřejněno, co přesně realizátoři výzkumu těmito pojmy myslí, resp. jaká kritéria tyto dva pojmy charakterizují, což je nezbytnou součástí tradičně prováděních sociologických výzkumných šetření.
Druhým poněkud atypickým aspektem je samotná metoda sběru dat. Panel respondentů o počtu 5000 účastníků zastoupených adekvátně ke složení české společnosti se dá považovat za relevantně nastavený. Nikoliv však aplikovaný způsob dotazování.
Respondenti měli u 105 druhů sportu zaškrtnout na škále od 1 (nejméně atraktivní) do 10 (nejvíce atraktivní), jak jim přijdou atraktivní divácky a jak z pohledu aktivního provozování. S narůstajícím množstvím posuzovaných sportů výsledky logicky ztrácejí vypovídající hodnotu, protože respondenti u takto velkého množství nemohli zachovávat stejnou míru zájmu a pozornosti při posuzování. Zvýhodněny tak mohly být sporty, které byly posuzovány jako první.
Kromě toho ve výčtu posuzovaných sportů zcela chybí běh. Jsou zde zastoupeny jeho konkrétní druhy jako orientační běh, rádiový orientační běh nebo nadřazená disciplína atletika. Ale samotný běh, který provozuje v dnešní době obrovské množství lidí tu zastoupen není. Je to s podivem i v kontextu předešlých výzkumů podobného typu. Například v generační studii agentury Ipsos z roku 2018 obsadil běh první místo mezi nejoblíbenějšími sporty generace Z (věk 17-23 let). Důvod opomenutí však spočívá v tom, že sporty byly do výzkumu NSA zařazeny dle existence sportovních svazů.
Třetí závažný nedostatek výzkumu je skryt u otázky: Do jaké míry jsou sporty atraktivní z pohledu aktivního sportování? Nedostatečně specifikovaná otázka může přinášet informace o tom, který sport si Češi rádi vyzkouší nebo který jim přijde zajímavý. Nikoliv však, který by byli ochotni aktivně provozovat.
Rozdělování financí podle výsledků výzkumu?
Důvodem velkého rozčarování představitelů fotbalu je záměr NSA vytvořit z výsledku výzkumu jedno z kritérií při rozdělování peněz pro sportovní svazy. Podíl výsledků výzkumu na rozhodování o penězích má být navíc padesátiprocentní. Znamená to tedy, že Česká kuželkářská a bowlingová federace by na tom podle kritéria aktivního provozování byla při rozdělování financí výrazně lépe než FAČR, protože bowling obsadil ve výzkumu první místo, zatímco fotbal ve stejné kategorii až místo sedmnácté.
„Dotace sportovním svazům jsou rozdělovány na základě velkého množství kritérií, mezi které patří například počet aktivních členů nebo velikost mládežnické základny. Nově mezi kritéria patří i zmíněný průzkum popularity sportů,“ komentuje význam výzkumu předseda NSA Milan Hnilička.
Právě ve vlivu výzkumu na přítok financí do českého sportu spočívá největší problém. Dle Zákona o podpoře sportu má být hlavní prioritou ČR sport dětí a podpora sportovních reprezentantů. Tím by se měla řídit i finanční podpora sportovních svazů.
Ušlechtilý cíl NSA transparentně rozdělovat peníze do sportu podle priorit Čechů a motivovat sportovně neaktivní lidi k vykonávání pohybově zábavných činností jako je třeba bowling lze pochopit. Nesmí však zastínit priority spočívající ve výchově talentů či ve sportování mladé generace. Kolektivní sporty v čele s nejvíce provozovaným fotbalem přispívají nejen pohybem a zdravím, ale také výchovou a sociálními interakcemi. Bez jejich dostatečné podpory se dalších Nedvědů či Čechů nedočkáme.
Na druhou stranu vedení českého fotbalu by si mělo uvědomit, že vliv korupčních skandálů vrhá na kopanou jako takovou špatné světlo. Výzkum realizovaný NSA nastavuje FAČR zrcadlo s tím, že veřejnost tyto kauzy vnímá. I přes nevhodně aplikovanou metodologii výzkumu je to další důkaz, že změna v českém fotbale je více než nutná!