Nováčci si musí uvědomit těžší úkol
Po třech kolech ještě není úplně jednoduché přesně definovat pozice jednotlivých účastníků. I vzhledem k mimořádné situaci se nenašel prostor na skutečný šok, jenž by diváky zvedl ze sedaček. Co by však v podstatě všichni fanoušci fotbalu měli prožívat jsou výkony nováčků. Vzhledem k nouzovému rozšíření nejvyšší fotbalové soutěže se dostavovaly spekulace o tom, jaký vliv může mít tento vliv na úroveň soutěže. Jak se tedy věc vyvíjí?
Pardubice čekaly na postup do nejvyšší soutěže 51 let. Od té doby byl sportem číslo jedna v Pardubicích vždy hokej a jednou za rok si lidé ve městě užili Zlatou přilbu a Velkou pardubickou. Pro fotbalové Pardubice byla od té doby vždy stropem druhá liga, kde klub navíc zpravidla hrál pouze druhé housle. V minulém ročníku prožilo město na soutoku Labe a Chrudimky fotbalovou euforii a nenápadný Stadion Pod Vinicí se stal v podstatě centrem pardubického sportovního dění, na čemž měla podíl i bídná situace v hokejovém týmu, jež se zachraňoval v nejvyšší soutěži za vteřinu dvanáct.
Tým trenéra Krejčího letním vystupování připomínal skutečného nováčka v euforii a jeho pohádku nenarušila ani nutnost opustit domácí stadion a sehrát minimálně tento ročník v azylu. Původně se tak mělo dít v Mladé Boleslavi, ale nakonec se věci ubraly jiným směrem a dočasným domovem pardubického týmu je vršovický Ďolíček. Tamní Bohemians i Pardubice se oprávněně profilují jako týmy ze skromých poměrů a Pardubice přikládají další rys pohádky o chudé Popelce.
Ligový ročník začal pro Pardubice v Jablonci a ze hřiště zkušeného ligového týmu se body snadno nevozí. Vzhledem k trvající pardubické fotbalové euforii však asi nikdo výsledek příliš neřešil. V dalším zápase však již své fanoušky v “domácím” prostředí potěšil a všechny tři body získal tým v souboji s dalším tradičním ligovým účastníkem Teplicemi. V magickém prostoru skromného stadionu, jímž prošly legendy, slavil východočeský tým první historii samostatné české nejvyšší soutěže. Největší oslavy v kabině se však patrně konaly po třetím kole, kdy nováček obral o body mistrovskou Slavii, přičemž s ní sehrál naprosto vyrovnanou partii a paradoxně možná zamíchal i s pozicemi na čele tabulky. Kdyby představitelům Pardubic někdo řekl, že po třech kolech mít tým na kontě čtyři body a na záda mu budou hledět kluby jako Baník Ostrava či Mladá Boleslav, patrně by tomu člověku utrhli ruce. Nyní je jen na nich ukázat, že se nejednalo o náhodu.
Druhý ligový nováček z Brna je na tom mnohem lépe co se týče zkušeností s účinkováním v nejvyšší soutěži. Zpět do ní mu opakovaně pomohly i jiné než sportovní okolnosti, ale na to se již nikdo ptát nebude. Zbrojovku všichni pokládají za tradiční ligový tým, na nějž v 90. letech chodily desetitisíce diváků a v první dekádě nového milénia ho přepadly oprávněně i myšlenky na evropské poháry, přičemž se dostavovaly také myšlenky na plnou rekonstrukci milovaných Lužánek. To se však nikdy nestalo a v roce 2011 byla po 20 letech vedena Zbrojovka ve fotbalových statistikách jako druholigová. Od té doby vidí diváci v Brně takřka dokonalou sinusoidu neustálých ligových návratů a sestupů. Díky výjimečné situaci mělo Brno rovněž jisté štěstí v neštěstí. Teď ho čeká také souboj o pozici brněnské sportovní jedničky, přičemž tamní Kometa se za současné sportovní situace jeví jako nepřekonatelný soupeř. Zbrojovka si tedy musí dávat postupné cíle, ale čas se bude jevit jako nepřítel.
Vstup Brno do sezony nebyl tak velkolepý jako v pardubickém případě. Úvodní debakl se Spartou nikoho příliš nepřekvapil, ale ze zápasů s Bohemians a Zlínem jistě chtěli Moravené více než jeden bod. Tlak v boji o ligovou záchranu je však pro Brno něco, co dlouhé roky dobře znají a jsou na to připraveni. Pardubice se s tím potkávají poprvé. V prvním taktu ligové fotbalové symfonie působí přesvědčivěji Pardubice, ale o to větší drobnohled nad nimi bude držen.
V případě obou klubů jistě měla část fanoušků obavu z nižší úrovně nejvyšší fotbalové soutěže. Jsem i nadále zastáncem toho, že osmnáct prvoligových týmů je na české fotbalové poměry skutečně moc. Pro svazové vedení znamenalo rozšíření soutěže nejméně bolestnou alternativu pro vyřešení mimořádné situace. Oba kluby však bude fotbalová veřejnost vnímat jako jistý symbol toho, že došlo v lize k dalšímu rozmělnění sil a dostaví se větší hrozba “zápasů o ničem”. Pokud by se tak skutečně stalo budou nováčci první na ráně. Pokud mají zájem o zachování jisté fotbalové úrovně, musí cítit o to větší odpovědnost. Pardubice nesmí z relativně povedeného začátku chytit kocovinu a Brno musí nejen ve svém zájmu rychle zabrat.
Související články:
