Reklama
Loading...
Reklama

Mohl být klid, mohlo být hotovo. Místo toho však čeká reprezentaci po remíze s Albánií čeká ještě tuhý boj v kvalifikační skupině. Základní jedenáctka bez tvůrce hry a nesmyslná střídání opět poukázala na to, že se tým okolo Jaroslava Šilhavého nepoučil ze svých předchozích chyb a stále tak zůstává největší brzdou nároďáku.

Jak již jsem psal pár měsíců dozadu, českému nároďáku se vyprofilovala velmi slušná sestava borců, kteří mohou leckoho v následujících zápasech překvapit. Stačí je jen správně poskládat. Dnes se to však opět nestalo a konečným důsledkem je úplně zbytečná remíza s naprosto průměrnou Albánií, které stačilo k remíze jen jediná střela na branku.

Bez tvůrce hry se kontroluje hra velmi špatně

Snad úplně každému, kdo za svůj život viděl pár fotbalových zápasů, bylo nanejvýš jasné, že Albánci do Prahy nepřijedou útočit. Hrají svou životní kvalifikaci a každý ubojovaný bod z venku má pro ně cenu zlata. I přesto však Jaroslav Šilhavý nastoupil s variantou tří stoperů. To byl však nebyl až takový problém, kdyby je nedoplnil dvojicí čistokrevných defenzivních záložníků, Součkem a Králem.

Ve středu hřiště tak nebyl nikdo, kdo by dokázal vymyslet nějakou nepředvídatelnou přihrávku nebo vůbec cokoliv. Roli tvůrce hry tak musel převzít kapitán Souček a díky bohu odehrál snad svůj nejlepší reprezentační zápas. Byl všude a veškerý kredit na vstřelené brance Václava Černého by měl být připsán právě jemu.

To samé však neplatí o jeho souputníkovi Královi, který byl celý druhý poločas zralý na vystřídání a z nějakého nepochopitelného důvodu zůstal na hřišti po celý zápas. Razítko na svůj výkon dal při vyrovnávací brance Albánců. Je to pouhé kdyby, ale jak Lingr, tak i Sadílek by se na tento typ zápasu, kdy potřebujete hlavně tvořit, hodili daleko lépe.

Střídání z klobouku. Šilhavého specialita

Po vyrovnávací brance musely přijít změny. V tu chvíli jako nejvhodnější se jevila výměna právě chybujícího Krále za Lingra či nizozemského Sadílka a nalít čerstvou krev do útoku stažením nevýrazného Kuchty. To poslední sice český kouč splnil, ale zároveň vystřídal po brance nabuzeného Černého. Mimochodem v tu chvíli jediného kreativního hráče na place. Za něj naskočil Jurečka a bylo po nadějích na přemíru akcí z pravé strany.

Pomyslnou třešničku na dort nasadil český zmatený lodivod stažením Ladislava Krejčího. Byť se zdá změna rozestavení na dva stopery logická, tak když už, měl být sundán Brabec. Takhle reprezentace přišla ke konci zápasu i o sílu ve vzduchu a nějaké naděje na zlomení výsledku vzaly za své.

Bavme se o vyrovnanosti, jak dlouho chceme, ale proti dnes hrající Albánii to měla být povinná výhra nejméně o dvě branky. Nakonec je z toho pouze bod a venkovní zápasy v Polsku a Albánii před námi. A z takto rozehrané skupiny nepostoupit, to by byl opravdu majstrštyk.

Reklama