Reklama
Loading...
Reklama

Začíná se stávat tradicí, že v Ostravě nezvládají vstupy do sezony. Tu loňskou, jubilejní, pokřtili potupnou domácí porážkou 0:3 s Olomoucí. Letos pro změnu soubor Pavla Hapala vyjel odevzdat první tři body pod Ještěd. Celkový špatný dojem navíc podtrhla strašidelná hra dvojice Blažek – Juroška na pravé straně hřiště. A právě tohle duo v novém herním schématu zvedá obočí leckterému fanouškovi Baníku.

V Liberci to Baníku nešlo. I když se trenér Hapal snažil najít pozitiva ve druhém poločase, rozhodně se nejednalo o výkon adekvátní ambicím klubu. Všiml si solidního výkonu Filipa Kubaly – alespoň něco. Přejděme klišé o prvním zápasu sezony a řeči o změně rozestavení, na které si tým musí zvyknout. Už zhruba ve 20. minutě muselo být všem na hřišti, na stadionu i u televize jasné, že to opravdu nebude o dynamickém, moderním fotbale, kterým se v Ostravě zaklínají prakticky celé léto.

Kdo zaujal, bohužel ne úplně v nejlepším smyslu slova, byl pravý „wingback“ Juroška. Nestíhal, kazil, dopředu v podstatě nic neukázal a pokud už ano, přesné centry byste spočítali na prstech jedné ruky. Po hříchu si paradoxně roli křídelního obránce osahal v přípravě ze všech hráčů spadajících do kolonky „pravý bek“ s přehledem nejvíce. Jako by snad Pavel Hapal o jiných možnostech od svého příchodu k týmu ani neuvažoval. V minulé sezoně Jurošku stavěl možná až nadmíru, i přes ne vždy perfektní výkony. Ostravané však mají hráče, kteří by typologicky do rozestavení se třemi obránci snad vyhovovali i lépe. Vzhledem k tomu, že v přípravě skoro nebo vůbec nedostali čichnout to ale vypadá, že si na výraznější šanci ještě nějakou dobu počkají.

Reprezentanti jsou málo

Gigli Ndefe a Muhammed Sanneh, oba shodou okolností reprezentanti svých zemí (Angola, Gambie), jen sledovali porážku svého týmu. Ndefe z lavičky, ze které se na plac dostal nějakých dvacet minut před koncem. Sanneh asi z obýváku v televizi, do zápasové nominace se totiž nedostal. Opět. Zrovna třiadvacetiletý bek má potenciál do nově zkoušeného rozestavení zapadnout nejlépe. V Ostravě působí od roku 2021, ale po slibném startu začíná připomínat spíše týmového maskota. S mužstvem obráží soustředění, z nějakého důvodu ale nehraje. Na letošním soustředění v Opalenici si fakticky nekopl. Pořádně se vlastně neví, jak si stojí v hierarchii obránců Baníku ani jaké plány s ním do budoucna vedení má. Za tu dobu už stihl ztratit jak místo právě v reprezentaci, tak tržní hodnotu. Jak dlouho ho bude přehlížení ze strany trenéra, potažmo klubu, bavit?

To Gigli Ndefe už chvíli patřil do základní sestavy Slezské, po Hapalově příchodu ještě šanci dostal, ale herně to opravdu nebylo ono. Dostal tak možnost rozehrát se na hostování v Liberci. Tam do hry starého známého trenéra Luboše Kozla zapadl velmi dobře. Do Ostravy se právem vracel s chutí zabojovat o základ. Hlavní slovo má ale kouč a ten mu v přípravě dal jeden zápas a nějaké drobné.

Co dál?

Byť za sebou máme opravdu teprve jedno kompletní kolo nejvyšší soutěže, personální přeobsazení některých pozic v týmu Baníku se už teď stává otázným a vlastně i nezbytným. Pokud se má tým dále držet tříobráncového systému, musí nutně zrychlit hru na krajích. Liberec už naznačil, že přes pravou stranu ostravských to půjde. Teď se musí v Ostravě připravit na to, jak chytat rychlíky ze Slovácka a hned poté např.: Erika Jirku z Plzně. Největším soupeřem Baníku je ale, čas, o který se sám okradl právě ohráváním varianty s Juroškou místo dynamičtějších Afričanů. A pokud se ani v následujících kolech nezadaří, kdo ví, jestli rozestavení 3-5-2 nezačne, možná i s týmovými maskoty, pilovat někdo jiný.

Reklama