
Na Letné potřebují jednu Spartu
Nejčtenější

Slavia má za sebou dvě jarní ligové ochutnávky. Nyní je před ní jedna z těžších zkoušek v cestě za titulem

Sudí v hledáčku: Další kolo, další hrubá chyba rozhodčích. Tentokrát ostře zařízli Liberec. Jak moc velký význam má potom VAR?

Baník Ostrava odolal náporu Hanáků a zvítězil, přestože byl bez několika opor
Když se podíváme na čtyři poslední zápasy Sparty, vidíme dva ligové průšvihy orámované krásnými vystoupeními v Evropské lize, z níž odcházel potupen slavný Celtic Glasgow. Ani léty proškolenému fotbalovému fanouškovi to hlava nebere. Tým, který v domácí sutěži nejdéle vydržel bez ztráty bodu nyní ztrácí již čtyři body na vedoucí Slavii a naopak v Evropské lize se dostává zpět do hry o postup do vyřazovací části, přičemž práve Celtic z ní fakticky vypadl. Všechny čtyři zápasy se odehrály během sedmnácti dnů. Tým z Letné připomíná v podstatě dokonalou sinusoidu. Měl by se však zamyslet nad tím, jak definitivně ustálit sportovní polohu, což se už několik let nedaří.
Do zápasu v Glasgow šla Sparta v situaci “hop nebo trop” a s touto pozicí se popasovala na výbornou. Na hřišti fakticky existovalo pouze jedno mužstvo a hráči skotského týmu byly rádi za prázdné tribuny. Sparťanští fanoušci byli u vytržení a Václav Kotal se najednou ještě více jevil jako trenérská trefa do černého. Před blížící se reprezentační pauzou se konal velký nával optimismu a příznivci Sparty se ještě mnohem více těšili na konfrontaci z Plzní, ze které v poslední době odcházela častěji se skloněnou hlavou. Před utkáním v Doosan areně na území západočeské metropole všichni ještě mnohem více litovali, že se zápas musí obejít bez fanoušků a konat se v komorní atmosféře. Spartě však utkání zhořklo ještě mnohem více než v předchozích případech.
Euforii hodně rychle ztlumil plzeňský záložník Pavel Bucha a ještě do poločasu uzemnil Spartu ještě více útočník Zdeněk Ondráček. Plzeň opět více věřila ve vlastní schopnosti, což na začátku druhého poločasu potvrdil Jan Hejda a Spartu velmi důrazně vrátil do reality. Najednou jí všichni připomínali, že se jednalo o první těžší ligovou konfrontaci a tu letenský tým prostě a jednoduše nezvládl. Následující utkání s Českými Budějovicemi poté patří do kategorie těch, na něž se má velmi rychle zapomenout. O umocněném de javú loňského zápasu, jež skončil remízou 3:3, se toho také napsalo hodně.
V odvetném domácím zápase se skotským Celticem jsme na hřišti naopak zase viděli úplně jinou Spartu. Působila celkem sebejistě a tým z Glasgow i přes vedoucí gól postupně naprosto zmizel z povrchu letenského. Po zápasech v domácí soutěži se mluvilo hodně o tom, jak svou roli nezvládají hráči, jimž se přikládá vůdčí pozice v čele Bořkem Dočkalem. Na toho se například po zápase s Českými Budějovicemi snesla vlna kritiky a byl považován mnohými za jistý symbol tohoto průšvihu. V zápase se Celticem fanoušci naopak viděli Dočkala před odchodem do Číny. Fanoušek rudého vyznání nemůže příliš chápat, co všechno se musí ve sparťanském kádru dít. Zatím totiž vystupuje jako novodobá verze filmu jeden hot a druhý čehý.
Logicky tak bude velkou zkouškou již nejbližší zápas s Teplicemi. Pokud by Sparta opět nedokázala v lize potvrdit povedené pohárové vystoupení, jednalo by se o další důvod k zamyšlení. Hrozilo by totiž ještě větší vzdálení prvního místa v ligové tabulce a v takovém případě by se Sparta nemusela u náročného publika vykoupit ani pohárovým úspěchem v Lille. Pobyt ve stínu Slavie považují fanoušci již za nezdravě dlouhý a jejich trpělivost není nekonečná. Pozice trenéra Václava Kotala by se tím stala ještě těžší.
Toho česká fotbalová veřejnost chválí především pro jeho skvělou práci s mládeží. Nyní se však nachází v pozici, na níž si ještě patrně zcela nezvykl a stejně na tom mohou být i někteří mladší hráči ze sparťanské soupisky. Zvládnout pozici, v níž se vítězství nepovažuje za úspěch, ale jedná se o naprostou samozřejmost, může být větší kumšt než se na první pohled zdá. Po dílčím úspěchu na evropské scéně možná do útrob sparťanského stadionu nakoukla myšlenka, že vše již půjde samo. Pokud ji Sparta rychle nevyžene, může se vrátit třeba o dva roky zpátky a po tom jistě nikdo netouží.
Související články: