Milan Pavlů: “Každý český klub je ve výsledku jen přestupní stanicí”
Slovan Liberec v dobách Československa nikdy nehrál nejvyšší fotbalovou soutěž. V té se však ocitl hned v první sezoně po jeho rozdělení a dnes už ho tak všichni berou jako tradiční ligový klub. Největší vzestup zaznamenal na začátku tohoto milénia, v němž slavil tři mistrovské tituly a absolvoval řadu pohárových bitev. Nikdy se však nedostal do pozice týmu, v němž by chtěli hráči zažít vrchol své kariéry. Jak to vnímají fanoušci. To všechno nám nastínil Milan Pavlů.
Jak se z vás stal fanoušek Slovanu Liberec?
“Dá se říct, že někdy v 6-7 letech kdy mě táta začal brát na zápasy. Ale propadl jsem tomu někdy kolem 15 let.”
Slovan Liberec hraje 1. ligu od roku 1993. Jaká byla do té doby pozice fotbalu v Liberci?
“Neustále se plácal ve druhé lize. pokud vím postoupil z nějaké 6. pozice. Takže pro Slovan byl postup do první ligy obrovský úspěch”.
Dokázal jste si tehdy Slovan představit v evropských pohárech?
“Vzhledem k mému věku jsem tehdy fotbal ještě nesledoval. V době, kdy jsem začal na Slovan chodit, čili někdy v roce 1996, jsem si náhodou nedokázal představit, že by mohl hrát na špici tabulky nebo v evropských pohárech. Až sezona 2000/2001, kdy jsme vyhráli pohár byla přelomová.”
Ano, tehdy si zahrál Liberec poprvé Pohár UEFA a pod Ještěd přijel i slavný Liverpool. Rozrůstala se tehdy fanouškovská obec?
“To si úplně nemyslím. Slovan měl už po postupu do ligy spoustu fanoušků, kteří na domácích i venkovních zápasech uměli vytvořit dobrou atmosféru. Spíš se fotbal začal dostávat do povědomí lidí, kteří ho úplně nesledovali a Slovan si začínal dělat jméno v Česku i v Evropě.”
V následující sezoně slavil Liberec první titul. Připadali si fanoušci jako ve snu?
“Myslím, že si tak připadali nejen fanoušci, ale i hráči. Po dlouhé éře nadvlády Sparty to bylo něco neskutečného a ještě dlouho potom jsme tomu nemohli uvěřit. Byl to obrovský úspěch pro tak malý klub ve srovnání s pražskými “S”.”
Jak fanoušci zpětně vzpomínají například na zajímavou trenérskou dvojici Škorpil- Csaplár?
“Jako na bohy. Tenkrát celkem neznámí trenéři dokázali hrát s neznámými hráči útočný fotbal, kterým Liberec přehrával i slavné evropské kluby. Slavili jsme díky tomu první titul. Nikdy na ně nezapomeneme a k oběma cítím velký respekt a úctu.
Jak fanouškům bylo při hromadném stěhování hráčů do Sparty v létě 2005?
“No, nebylo to nic příjemného. Šlo o klíčové hráče a navíc odešli k velkému rivalovi. Naštěstí jsme díry dobře zacelili a vyhráli jsme následně další titul.”
Jednalo se o jistou satisfakci?
“Rozhodně. Navíc to bylo se “sparťanským” trenérem Víťou Lavičkou. Vzhledem k podmínkám, v jakých náš klub dlouhodobě funguje, se každý úspěch cení dvojnásob.”
Třetí titul vyhrál Liberec v roce 2012. Vyhovovala mu podle vás pozice nenápadného třetího týmu mezi Spartou a Plzní?
“Dá se říct, že ano. Od nás ten titul po předchozích sezonách nikdo nečekal a o to menší byl na nás tlak. Hráči hráli uvolněně a to bylo znát. Vyvrcholilo to v posledním infarktovém zápase doma s Plzní.”
Co je podle vás důvodem toho, že se Liberec nikdy nedostal do hlavní fáze Ligy mistrů?
“Asi to, že majitel klubu bere Slovan hlavně jako obchod a víc si cení krátkodobých zisků než dlouhodobých. A s touto strategií a pravidelnou obměnou kádru je těžké se prosadit v předkole Ligy mistrů.. Ale co si budeme povídat, Slovan měl do Ligy mistrů dvakrát slušně nakročeno a podle mě nás o postup připravila jen trocha smůly.”
Mnoho fanoušků z České republiky bere Slovan Liberec jako “přestupní stanici”. Jak vnímáte tento názor?
“Každý český klub je ve výsledku jen přestupní stanicí. Ten názor respektuji a nemám s ním problém. Jsme malý kraj s málo fotbalisty a přitom se pereme se sousedním Jabloncem a dá se říct, že i s Mladou Boleslaví. Jen velmi těžko by se tu dal vybudovat silný klub, který by se mohl měřit s bohatými kluby z Prahy.”
Dnes probíhá častá spolupráce hlavně se Slavií. Jak je to fanoušky vnímáno?
“Popravdě už nám to dost leze na nervy. Jakmile někdo umí trochu kopnout do balonu, automaticky je v hledáčku Slavie. Myslím, že ta spolupráce nám z ekonomického hlediska vyhovuje, nicméně tímhle způsobem zásobovat čistě jeden tým mi přijde zvláštní. Vždyť Slavia měla při včerejším utkání (se Sigmou Olomouc- pozn- red.) na soupisce 9 hráčů z Liberce.”
Mají tito hráči pozici “zrádců”?
“Řekl bych, že ne. S Jabloncem by to bylo jiné. Možná i se Spartou. Slavia nemá zase tak špatnou pověst mezi našimi fanoušky.”
Kdo je největší liberecký rival?
“Jablonec. Potom Sparta. A potom je zbytek ligy.”
Jaký je váš nejkrásnější zážitek se Slovanem Liberec?
“Je těžké vybrat jeden. Asi poslední titul v roce 2012, u kterého jsem byl konečně přítomen. Ale rád bych zmínil ještě autobusový zájezd na utkání v Marseille, kde jsme proti šílenému tlaku zvítězili 0:1.”
A ten nejhorší?
“Asi sezona 2014/2015 a hra o záchranu. Případně vypadnutí s Rapidem Bukurešť po výhře 0:3 venku.”
Jaký je váš největší sen v souvislosti se Slovanem Liberec?
“Asi podívat se do skupiny Ligy mistrů a zahrát si proti nějakému slavnému týmu.”-
Jak byste charakterizoval typického českého fanouška?
“Jako remcala, který nerad chválí, ale rád si zanadává, když se jejich týmu nedaří a který si spíš hledá důvod proč zůstat doma a nejít na stadion.”
Související články:
