Masopustův odkaz nechť zůstává s touto krajinou
Píše se 2. červen 1962. Horký chilský vzduch spaluje účastníky Mistrovství světa ve fotbale. Mezi nimi i československé hochy, kteří právě bojují proti věhlasným Brazilcům. Z ničeho nic se legenda “Kanárků” Pelé zraní a co hůř, v této době ještě střídaní neexistuje. Musí tedy v zápase pokračovat. Když pak dostává míč, přibíhá k němu protihráč Josef Masopust a nechává vzniknout jednomu z nejhezčích gest v historii tohoto sportu.
„Masopust se přede mnou zastavil, pozoroval mě, ale do souboje se nepustil. Díval se na mě a čekal, až míč přihraju nebo vystřelím. Už tehdy projevil cit pro fair play, o němž se dnes tolik mluví. Na tohle nikdy nezapomenu. Jiní hráči proti mně hráli jinak. A budu opakovat vždy – tohle byla od Masopusta opravdová úcta k lidské bytosti,” svěřil se Pelé v dokumentu o české legendě.
Ze zapadlé vesničky ke světové slávě
Masopust se narodil v roce 1931 ve Střimicích u Mostu. Už v 17 se stal členem mosteckého áčka a ligový debut si zažil v roce 1950 v Teplicích. Odtud po dvou letech přestoupil do Dukly Praha. Stalo se to při jeho nástupu na vojenskou službu.
Do té doby věrnému fanoušku Slavie příchod do rivalské Dukly zajistil povědomí a slávu. Zde strávil 15 let, téměr celou svoji kariéru. S tradičním pražským klubem získal osm mistrovských titulů.
Záložník Dukly byl výjimečným svým dokonalým vedením míče, skvostnou technikou a schopností střílet oběma nohama. Diváky na stadionech bavila jeho zdravá drzost a sebevědomí.
Nadaný hráč z pražské Julisky se stal ikonou nejen českých, ale i světových fotbalových dějin. Vrcholu dosáhl Masopust v roce 1962. Na již vzpomínaném Mistrovství světa v Chile dokráčel s československou reprezentací až do finále, kde jeho parta nestačila až na brazilský tým a odvezla si z Jižní Ameriky senzační stříbro.
Ve stejném roce se dočkal ještě jednoho ocenění, tentokrát individuálního. Český záložník si svými výkony vysloužil zisk Zlatého míče, ceny pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Šlo o prvního českého hráče se Zlatým míčem vůbec. Po něm už to dokázal jen jeden další a to Pavel Nedvěd v roce 2003.
Masopust byl ve své životní formě a ocenění zcela očekávaně přilákalo zájem klubů ze zahraničí, včetně těch západních. Velký přestup za železnou oponu mu však režim nedovoloval.
Kdyby, kdyby…
Až za dalších šest let se vydal do Belgie, kde dva roky působil v klubu Crossing Molenbeek. Tomu pomohl postoupit do první ligy. Po dvou letech však ukončil svoji bohatou hráčskou kariéru a zpátky doma započal trenérskou.
Po návratu do Československa dovedl k historickému titulu Zbrojovku Brno v sezóně 1977/78. Mezi lety 1984-1988 pak dokonce vedl reprezentaci. Svůj poslední zápas odtrénoval v roce 1996 v týmu FK Pelikán Děčín.
Navždy nezodpovězenou otázkou zůstává, kam by to Masopust dotáhl, kdyby během svého osobního vrcholu mohl přestoupit na již vzpomínaný Západ. Možná i právě proto si zaslouží velké uznání.
Ke svému celosvětovému úspěchu totiž nepotřeboval věhlasný zahraniční klub. Jeho pokora, respekt k fair-play a fotbalový talent totiž dokázali vystřelit daleko za hranice malého pražského klubu. Stát se českým jménem, na které s úsměvem vzpomínají i ti největší hráči fotbalové historie, se povedlo jen málokomu.
Legenda československého fotbalu nás opustila v červnu 2015 v úctyhodném věku 84 let. To, co zde zanechala, tu však zůstane navždy.
„Je to jeden z největších idolů, jaké fotbal poznal,“ prohlásil světoznámý Pelé před pár lety.
Pokud si chcete přečíst článek o Masopustovi přímo v magazínu nebo vidět další články, klikněte na „ČÍST VÍCE“.