Martin Svědík zažívá úspěšné angažmá ve Slovácku. Dělá mnoho pro celý český fotbal
Svědíkovo angažmá v týmu Slovácka se jeví jako skutečná trefa do černého. Svého současného zaměstnavatele totiž převzal jako tým ze druhé poloviny tabulky a nyní s ním bojuje o evropské poháry, přičemž nedávno si z jeho hřiště odvezla čtyřgólový debakl pražská Sparta. Z posledních dvou ligových utkání však odešel jeho tým s prázdnou, ale stále ho můžeme vidět jako člověka, který přinesl do českého fotbalu něco nového, díky čemuž může být učitelem i pro zkušenější kolegy, kteří jinak působili jako lidé, jejichž zkušenosti pro něj mnohé znamenaly.
Když se podíváme v rámci celého českého fotbalu do nedaleké i vzdálenější minulosti, vidíme často hledání příčin porážky v jindě než ve vlastním týmu, jenž právě zklamal své fanoušky a vytvořil si jistý závazek pro další utkání. V žádném ze svých dosavadních angažmá neměl Martin Svědík za úkol bojovat o příčky nejvyšší a ve Slovácku tak nyní zažívá něco nového. Po vítězství nad Spartou se mluvilo o pokračujícím stoupání jeho týmu v ligové tabulce, ale v posledních dvou utkání se dostavila velmi nepříjemná kocovina působící jako brzké varování. V případě trenéra Slovácka však nevidíme hledání fotbalových alibi, ale kouč Slovácka začíná u sebe.
O posledním listopadovém víkendu jelo Slovácko v roli favorita na jih Čech. S hráči v té době patrně ještě pracovala velká euforie po vítězství nad Spartou a Svědíkův tým se špatně zhostil role favorita. Slovácku nepomohl ani dvoubrankový náskok či to, že Dynamo hrálo od 68. minuty v oslabení. Martin Svědík otevřeně mluvil o strašidelných dvaceti minutách. Zdůrazňoval také nesmyslném nakopávání balonů a nepokryté průnikové přihrávky v podání Českých Budějovic. Za hlavní spouštěč obratu zápasu označil první gól Českých Budějovic. Ten Slovácko inkasovalo po třech minutách převahy jednoho muže, které mělo pomoci jeho týmu dokráčet pro tři body.
Ještě větší prostor pro hledání jistých fotbalových alibi vznikl v posledním ligovém zápase, které sehrál Svědíkův tým v domácím prostředí s Viktorií Plzeň. Pro Slovácko skončil porážkou 1:2. Fanoušci po zápase velmi čile řešili neuznaný gól Marka Havlíka. Tento verdikt měla způsobit ruka přihrávajícího Michala Kohúta. Rozhořčení Moravanů chápal i
plzeňský trenér Michal Bílek. Ve druhém poločase byl pak odvolán ještě jeden gól Slovácka z důvodu těsného ofsajdu. Martin Svědík si stěžoval jen na to, že sudímu trvalo dlouho zkoumání dané situace. Jako hlavní příčinu porážky však Martin Svědík prezentoval větší plzeňskou efektivitu v zakončení, která naopak jeho týmu chyběla.
V české fotbalové historii najdeme několik příkladů stížnosti na výkon rozhodčích, díky nimž zaniklo vlastní selhání ve finální fázi zápasu. Jeden z příkladů poslední doby bylo hodnocení Petra Rady zápasu v Ostravě, kde rozhodčí podle jeho názoru neměli přílišný cit pro hru. Luboš Kozel ještě jako trenér Dukly Praha na jaře 2015 říkal: “penalta v 90. minutě za vyrovnaného stavu musí být stoprocentní”. Tu ze zápasu s Plzní tehdy takto jasně neviděl, což umocnila patrně penalta ze 73. minuty která poslala Plzeň do vedení. Znovu zde mluvil o přílišné roli rozhodčího. Nejviditelnější vyjádření nesouhlasu se datuje patrně do roku 2006. Karel Jarolím tehdy ještě jako trenér Slavie odvedl svůj tým ze hřiště z důvodu nespokojenosti s výkonem sudích v zápase s Libercem. Po chvíli své svěřence na hřiště vrátil. Bude Martin Svědík příkladem pro kolegy?
Související články:
