Reklama
Reklama

David Joch

Jste kapitán mužstva v jednom z nejlepších týmu v zemi, o zařazení do sestavy nemusíte přemýšlet, ale co když je to málo? Co když se ozve tým ze špičkové soutěže, který však místo bojů o trofeje a Evropské poháry hraje o záchranu a jako „bonus“ k tomu všemu řeknou – nic jisté tu mít nebudeš, protože konkurence je tu přinejmenším jednou taková? Kdekdo by zvolil pohodlnější variantu a měl své jisté. Obránce se čtyřiačtyřiceti starty se lvíčkem na srdci Marek Suchý zvolil sportovní výzvu. Nejen o ní v následujícím rozhovoru:

Marku, když řeknu 14.5. 2005, utkání v Příbrami, tvoje premiéra v lize, Pavel Kuka v 90, minutě dává gól na 0-1. Co se ti vybaví?

No, to jsi pěkně zabrousil do historie (úsměv). Vybaví se mi splněný sen, zápas za áčko Slavie v lize, prostě super krásná vzpomínka, začátek všeho. Bylo to období, kdy jsme s pár klukama z dorostu trénovali s áčkem několik týdnů. Přišly karetní tresty, někdo vypadl a trenér na nás ukázal. Já jsem hrál defenzivního záložníka, na stoperu nastoupil Jirka Studík a nastoupil i Milan Černý, můj velmi dobrý kamarád, se kterým se znám od osmi let. Velké vzpomínky.

Marek Suchý
Suchý stále patří k nejlepším stoperům, které Česko má / Zdroj: Profimedia

Dva roky po tvém debutu Slavia zažívá snové období – dva tituly, Liga mistrů, nový stadion. Předpokládám, jedno z nejúspěšnějších období tvé kariéry. V čem byla hlavní síla týmu, že se povedlo tolik skvělých věcí najednou?

To období bylo krásné pro mě jako slávistu, od malička jsem za žádný jiný klub nehrál, tak tohle bylo… (přemýšlí). Dlouho se mluvilo o Lize mistrů, několikrát se to nepovedlo, dlouhé čekání i na titul a najednou se nám to povedlo a já byl toho součástí. Pro mě jako pro odchovance to byla pohádka. Vážil jsem důvěry, kterou jsem dostával od trenéra, parta byla skvělá, to k tomu patří. Měli jsme samozřejmě i štěstí, to k úspěchu samozřejmě potřebuješ hlavně na mezinárodní úrovni. Byli jsme dobrá parta, chtěli jsme hrát fotbal po zemi, dominovat na balonu. Byl to mix všech těchto věcí.

Moment, který to dlouhé čekání zlomil, byl dvojzápas s  Ajaxem Amsterdam. Obrovská vzpruha pro klub. Právě v té době se hodně diskuzí neslo v tom smyslu, že kdyby se postup nepovedl, tak na tom Slavia bude finančně opravdu hodně špatně. Byl cítit tlak, že hrajete skoro o existenci klubu, protože v tu dobu výplaty včas rozhodně nechodily?

My jsme po prvním zápasu, kdy jsme si přivezli výhru 0-1 hlavně díky Vaňousovi, který čaroval, do té odvety nastupovali komfortně. Já jako mladý kluk tyhle věci okolo klubu vůbec nevnímal, to šlo absolutně mimo mě. Já se soustředil jen na zápas. Samozřejmě, bylo to obrovské utkání, hrálo se o Ligu mistrů, ale tyhle věci jsem nevnímal, jen jsem se soustředil na výkon, aby se to povedlo. Ta odveta byla velká euforie, povedlo se nám dát gól, Ajax musel celý zápas dotahovat. to nám hrálo do karet. A když dal Stenly druhý gól, to mi naskakuje husí kůže i teď, to je nepopsatelné.

Nicméně sešívaná etapa v zimě 2010 skončila, šel jsi do Spartaku Moskva, ale ne na přestup, bylo tam hostování s opcí. Jak to bylo náročné, protože se asi shodneme, že hráč, který nemá své jisté, musí makat o to víc, aby ho klub nakonec koupil?

Po pěti sezonách ve Slavii jsem ten krok, jít ven, chtěl udělat. Dostal jsem nabídku ze Spartaku, v tu dobu byli jako jediní velice konkrétní. Při těch jednáních jsem věděl, že je tam trenér, který se nebojí dávat šanci mladším hráčům, věděl jsem, že se budou hrát evropské poháry, potenciál tam byl velký. Máš pravdu, že to bylo s opcí, ale už při jednáních mi bylo řečeno, že do toho půjdou a opce bude uplatněna, takže nad tím jsem nepřemýšlel.

VIDEO – Marek si v dresu Spartaku zahrál i proti slovutné Barceloně

O Rusku se říká, že je to země neomezených možností. Jaký je tedy život v  Moskvě? Jaká byla tvá oblíbená místa?

Zvykli jsme si rychle. Měl jsem s sebou přítelkyni, rok přede mnou odešel do CSKA Tomáš Necid, takže jsme spolu samozřejmě byli v  kontaktu, pomohl mě v začátcích. Našel jsem si pár oblíbených restaurací, pár míst na procházky, bylo to dobrý. Rád jsem chodil na Rudé náměstí a nakonec jsem tam požádal manželku i o ruku, takže k tomu mám vřelý vztah. Samozřejmě je to úplně jiný svět, ale já ani přítelkyně jsme nikdy nepropadli tomu velkému luxusu, která Moskva taky nabízí. Máme rádi obyčejné věci. Já jsem tam byl kvůli fotbalu, takže jsem byl rád, že nastupuju, že jsem si vybudoval pevnou pozici v týmu a hlavně – pravidelná účast v Evropě. To mě naplňovalo.

Další tým, kde jsi zanechal podle mého hlubší stopu, je FC Basilej. Čtyřikrát jsi zvedl nad hlavu pohár pro mistra, ale já se zeptám jinak: Je ve Švýcarsku podobně vyhrocený zápas, jako moskevská derby s Dynamem nebo s CSKA?

Pro mě osobně jako pro odchovance je Slavie proti Spartě prostě jedinečné a největší derby. V Rusku to bylo s CSKA na stadionu Lužniky. Přišlo i 80 tisíc lidí, to bylo úžasné. Ve Švýcarsku Young Boys Bern, ale to byla spíš sportovní rivalita, protože hráli nahoře jako my. Ale pro Basilej byl největší zápas s FC Curych, tam to člověk pocítil, že to pro fanoušky znamená hodně. Na tréninku nám visel vzkaz nebo nás přišli osobně povzbudit na předzápasový trénink s dýmovnicemi, lidi tím žili.

Marek Suchý Real
Suchý bránil v dresu Basileje i madridské superhvězdy / Zdroj: Zimbio

Já musím zmínit asi největší úspěch, co se vám s Basilejí povedl, a to postup do osmifinále, kde vás sice vyřadilo Porto, ale ve skupině, ze které jste postoupili, byly Real Madrid, Liverpool a Ludogorets Razgrad. Neumím se zeptat jinak než – jak se vám to povedlo?

 

ČÍST VÍCE

 

Přečetl jste polovinu rozhovoru s Markem Suchým. Chcete si ho dočíst celý? Klikněte na ČÍST VÍCE, rozhovor najdete na straně 30.

Související články:

Reklama