Mára od Botiče: Neporazit slabou Boleslav? Do jisté míry umění

Po zápase na světelné tabuli svítila v Ďolíčku, na straně klokanů, opět velká nula. Bohemka v sobotu nedokázala porazit hodně mátožnou a slaboučkou Mladou Boleslav a ztratila další dva body za plichtu 0:0. Třetí remíza v řadě a sešup až na dvanáctou příčku Fortuna ligy. Co se týče výkonů, tak rozhodně patříme do vyšších pater tabulky. Kdyby se ale nejvyšší soutěž hrála na góly, spadneme do 2. ligy, a to bez milosti. Pojďme si dění a zápas s Bolkou rozebrat v mé rubrice ,,Mára od Botiče“.  

Boleslav byla suverénně nejslabší soupeř v Ďolíčku

Jednoznačný průběh prvního poločasu. Nevím, zda hrála Bohemka tak dobře, nebo Bolka tak hrozně. Obojí bude pravdou. Klokani byli všude první, sbírali odražené míče, drželi střed hřiště, stříleli, mačkali Bolku jako houbu. Obrovský tlak, který jsem naposledy zažil v loňském domácím střetnutí s Hradcem Králové a byla z toho nakonec vybojovaná výhra 2:1. V součtu všech soupeřů, nechápu, že pátá Boleslav byla nejhorším celkem, který u nás v letošní sezóně nastoupil. 

Tlak a opět žádná trefa do černého

Dvanáct střeleckých pokusů a z toho osm přímých střel na branku mladoboleslavského gólmana Petra Mikulce. To všechno v prvním poločase. Nebyl z toho žádný gól. S přibývajícím časem to byl opět nedůraz a křeč v zakončení. Z brankáře Mikulce udělali nakonec střelci Bohemky ,,hráče kola“ v našem magazínu Žongl. S velkou dávkou ironie, blahopřeji.

Hálo, Hálo…

Opravdu do nebe volající, že nejsme schopní ani z metru trefit z dorážky prázdnou branku. Martin Hála by mohl povídat, ale stane se, beru to. Mára Suchý to perfektně zblokoval. Zrovna v této tutovce, měl být Hála o tah dopředu, a před dobíhajícím Suchým, zvolit místo tvrdého zakončení, lehký bochánek. Ale chápejte, mně se to kecá. Měl na to vteřinu a nepřemýšlel.

První půlka byla z klokaní strany záživná, ale skončila nefotbalovým výsledkem, a pro nás už s tradičním skóre 0:0.

Druhá polovina už byla vyrovnaná. Až na pár rohových kopů a rány Jana Shejbala, jsme moc nezahrozili. Ba naopak, Mladá Boleslav mohla ke konci strhnout vítězství na svou stranu. Naštěstí pro nás, Vasil Kušej vypálil nad branku a stejně jako my, nazul dřevěné kopačky.

První dotek a zpracování bilo do očí. Beran nemá čísla

Asi se shodneme, že trávník vypadal na první pohled dobře. Zdání trochu klamalo, ale i přes horší podmínky, by si měl prvoligový hráč, umět zpracovat míč tak, jak sám potřebuje. Nejzkušenější borec v tu chvíli na hřišti, mluvím o Janu Kovaříkovi, měl velké problémy s prvním dotekem a dvakrát v jasné střelecké pozici a pro zmíněné špatné zpracování selhal. Hráči to přece musí trénovat každý den.

Kreativnímu Beranovi chybí góly a asistence

Musím se zastavit u záložníka Michala Berana. Všichni fanoušci se v podstatě do jednoho shodnou, že se na něj hezky kouká. Je elegantním a kreativním hráčem. Má cit pro hru, vlaje ve větru a rozdává přesně krátké i dlouhé přihrávky. Hraje na pozici, kde by měl mít hlavně dobrá čísla a podílet se na kvalitní výstavbě do ofenzivy. Ať už asistencemi, nebo brankami.

Na Bohemce ,,Bery“ kope už třetí sezónu. Pořád je jen hostem ze Slavie. Odehrál v zelenobílém dresu již 61 zápasů a navíc v sobotu odehrál 100. prvoligový zápas. Jeho celková čísla v Bohemce? Ani jedna trefa a čtyři asistence za celé působení u Botiče. To je ukrutně málo, od hráče, který u nás před letošním ročníkem nechtěl podepsat smlouvu, protože chce odejít do zahraničí ze Slavie a zadarmo. Já mu říkám ,,povápňák“. Na půlce dokáže kouzlit, rozdávat přesné pasy, ale když se dostane blíže k ohrožení branky soupeře, otáčí se, přihrává dozadu a nezakončí, i když může, má a musí.

Devět zápasů bez výhry a pád do skupiny o záchranu

Je sice hezké, že jsme z devíti utkání prohráli jen ve dvou případech, ale my ani jednou nevyhráli! Šílená bilance pokračuje i po zápase se Středočechy. Boleslav jsem považoval za klíčového soupeře. Od tohoto zápasu jsme se mohli odrazit a vyhrát jej. Bohužel se nestalo. Vyfičeli jsme z prostřední skupiny. Strmý pád až na dvanáctou příčku a koukáme pod sebe. Nemám to rád, nerad spoléhám na ostatní výsledky. Jsme remízovými králi. Fotbal, jaký na jaře předvádíme, je celkem obstojný, ale doma je to velký zmar, křeč a nedůraz v šestnáctce. Venku jsme silnější a nemusíme tvořit.  

Další šance ve Zlíně a Hrubý proti ,,svým“

Před reprezentační pauzou vyjíždíme v dalším kole na zlínskou Letnou. Poslední zápas ve Zlíně mám v živé paměti. Dostali jsme tam nářez a prohráli 1:4. Tehdy v dresu domácích řádil Robert Hrubý. Ano, ten Hrubý, co se v našem dresu v letošním ročníku naprosto trápí a hledá formu. 

Moc bych si přál, jako všichni naši fanoušci, po dlouhých měsících poznat chuť a pocit z vítězství. Je jedno jak, ale prostě tu smůlu konečně protrhnout. Jakákoliv výhra. Takže vyhrajeme 1:0 a branku dá ,,Hrubajz“. 

Už chci vyhrát, klokani!

Ať žije Bohemka, jediná milenka!