Reklama
Loading...
Reklama

Lukáš Hradecký, dle mnohých medií spolu s Manuelem Neuerem nejlepší brankář Bundesligy. I díky výkonům finské reprezentační jedničky Leverkusen bodově prohání Bayern Mnichov. Obrovský sympaťák v rozhovoru rozebere svoji vášeň k pivu a otázku, zda by si díky lásce k Praze dokázal představit angažmá ve Slavii. 

Lukáši, ty jsi velký milovník piva, což je vlastnost, která je mi velmi sympatická. Co je mi ale ještě více sympatické, je fakt, že se tím nijak netajíš. Jaká máš oblíbená piva? Já se přiznám, jsem vysazený na belgická piva jako je Delirium tremens, La Chuff nebo Leffe.

Parádní otázka! Ne, proč bych o tom nemluvil, i když jsem hráč a brankář v Bundeslize, tak jsem i normální člověk a pivo se dělá, aby se vypilo. Točené pivo – pro mě Plzeň i Krušovice jsou v pohodě. Ale točené „plzni“ v Praze v nějaké starší hospodě, tomu se nic nevyrovná. A ohledně lahvového, to musíme do Itálie. Peroni Nastro Azzurro mě hodně chutná. 

Jak to vlastně teď řešíš, když jsou hospody zavřené? Docela prekérní situace. Takže nějaká domácí pípa?

No, to mě trochu chybí, to je pravda. Musím se spolehnout na lahváče a tady v Německu je bezvadný servis, jmenuje se to flašková pošta. Do dvou hodin ti přivezou pivo až nahoru do bytu, takže je to super pro líné brankáře (smích). 

Hradecký
Lukáš Hradecký odchytal v roce 2019 bundesligový zápas proti Bayernu Mnichov bez svých čoček / Zdroj: bayer04.de

Ty jsi v  jednom z  rozhovorů řekl, že jako fotbalista se cítíš jako Fin. Jak se cítíš jako člověk? Máš to tak, že nevycházíš ze sauny, nebo slovenská krev převládá a cítíš se více jako Slovák?

Cítím se víc jako Fin. Rád chodím do sauny (úsměv). Tady doma ji nemám, ale na stadionu naštěstí je. Rád samozřejmě jezdím na Slovensko jednou, dvakrát ročně, jsem takový míšený ze dvou kultur, ale více se cítím jako Fin. 

Ty ses naučil fotbal ve Finsku. Z  Turunu Palloseura jsi přestoupil do Esbjergu, pokud se nepletu. Jak je těžké se prosadit ve Finsku, aby si tě všimli z lepší ligy, protože všechny oči sponzorů i mediální zájem je upřený na hokej?

Ano, ano, dobře si pamatuješ. Byl jsem na testech, které probíhaly týden přes léto v naší pauze. Pomohlo mi, že jsem byl v reprezentaci U18 a U20, takže mě vyskautovali. Já jsem finskou ligu nehrál, k mužskému fotbalu jsem se dostal až v Dánsku. Takže tam jsem udělal hlavní kroky. Krásných čtyři a půl roku a pak jsem se rozhodl jít do Brondby.

Brondby Kodaň, velký klub v rámci Dánska, ale asi si taky nebudeme nic nalhávat, že skok do Eintrachtu Franfurkt je velký. Jeden z  největších klubů v  Německu se skvělými fanoušky. Jak pro tebe tohle bylo těžké, protože tlak při potkávaní fanoušků na ulici a všechno s tím spojené, to bylo asi jinde? 

Už v Dánsku jsem hodně koukal na Premier League i Bundesligu a ta se mi opravdu líbila. Byl to sen, která se stal realitou. Když jsem se koukal na zápasy říkal jsem si, proč bych tam nemohl hrát já? Byl jsem přesvědčený, že bych ukázal, že tam patřím, sebedůvěra tam byla. Určitě bylo nejtěžší se tam dostat, samotná sportovní změna nebyla až tak velká, jak jsem se bál. Je to pravda, že fanoušků jsou plné stadiony, to je paráda. 

V Německu to rozhodně v tomto korona čase chybí, nemáš žádný život, žádnou atmosféru. Ale určitě skok z Brondby do Eintrachtu byl nejdůležitější a byl tam i kopec štěstí. V tom času prodal Franfurkt Kevina Trappa do PSG, a tak potřebovali rychle náhradu. A i díky Brondby, které mě prodalo pod cenou, ale nechtělo mi bránit, protože věděli, co to pro mě znamená. Takže rozhodně důležitý krok v mojí kariéře. 

Hradecký a Schick
Hradecký si v kabině hodně rozumí s českým reprezentačním útočníkem Patrikem Schickem / Zdroj: bayer04.de

Dnešní trend u brankářů je jasný – mají zastávat roli libera a přispět tak k rozehrávce mužstva. Jak tento trend posledních let vnímáš ty? 

Máš pravdu, funkce brankáře se za 3 až 5 let hodně změnila. Ve Franfurktu jsem to měl lehčí, nemusel jsem se soustředit na nahrávky, rozehrávky, libero hru, jen jsem chytal míče na čáře a to mi sedlo. V Leverkusenu je to o hodně náročnější, snažíme se hrát hodně po zemi už ode mě, panuje tady okolo toho velká disciplína. Takže ano, je to náročnější, furt v  tom mám mezery, ale učím se. Každý den, každý zápas se pokouším co nejvíc pomoct týmu. Brankáři se naučí nové věci, takže to vnímám pozitivně, je to další věc, ve které brankář může pomoct týmu. 

V utkání proti Bielefeldu sis vstřelil vlastní gól. Ten moment jsi vtipně glosoval, že vítězné pivo chutnalo jako po každém jiném vyhraném zápase, ale co mě zajímá je, jak se s podobnými situacemi vyrovnáváš? Je to něco, co házíš za hlavu, nebo to ještě dlouho máš v sobě?

 

ČÍST VÍCE

 

Přečetl jste polovinu rozhovoru s bundesligovým brankářem Lukášem Hradeckým. Chcete si ho dočíst celý a dozvědět se, co řekl o Slavii? Klikněte na ČÍST VÍCE, rozhovor najdete na straně 30.

 

Související články:

Reklama