Souboj druhého se třetím tak, jak ho chceme vidět. To nabídl zápas Sparty s Jabloncem v předposledním kole základní části Chance Ligy. Zápas plný akcí a otevřeného fotbalu korunoval svým výkonem Jan Kuchta, který se trefil do sítě hostujícího celku hned dvakrát a od hattricku ho dělilo třicet centimetrů. Sparta tak stáhla vedoucí Slavii na pět bodů a pokud její konkurent neuspěje v nedělním utkání na hřišti Hradce Králové, nadstavba může přinést zajímavou zápletku v boji o titul.

Překvapení letošního ročníku ze severu Čech v posledních zápasech podávalo kolísavé výkony. Když se po zápasech se Zlínem a Baníkem vrátil Jablonec do boje o třetí příčku, mnozí očekávali další tvrdý souboj o každý balón tak, jak jsme v Chance Lize zvyklí. O to větší překvapení bylo, jak atraktivní fotbal se na Letné hrál.

Takový fotbal chceme

Není zvykem, aby český divák viděl fotbalově atraktivní souboj druhého se třetím. Vlastně pohledných zápasů v tuzemské lize je jako šafránu. Většina týmů ze spodní poloviny tabulky proti nejlepším celkům nastupuje s tuhou defenzivou a silnější vždy musí dobývat slabšího. Souboje předních týmů pak připomínají spíš válku, než fotbal. Faul střídá faul, souboj střídá souboj a k pohlednosti má zápas míle daleko.

O to větší překvapení bylo, jaký zápas nám nabídl souboj Sparty s Jabloncem. Ofenzivně atraktivní fotbal s krásnými brankami, při kterých zářil především Jan Kuchta. Ale popořádku. První branka nabídla krásný moment, ve kterém se po skvělé narážečce se Zeleným dostal až do vápna Sorensen, který předložil balón právě Kuchtovi, který se nemýlil. Zelený měl prsty i v další akci, tentokrát ale soupeře. Podskočil cent od hostujícího gólmana čímž umožnil uvolnit se Aleguemu, který našel naprosto volného Nebylu. A ten se nemýlil.

Ještě v první půli ale přišel další nádherný okamžik, když Kairinen přes celé hřiště našel Haraslína za obranou soupeře. 2:1. Kuchta zamíchal hierarchií útočníků na Letné po skvělém úniku Grimalda, do kterého ho sám vyslal. Ten se mu odvděčil zpětnou přihrávkou na velké vápno a Kuchta se nemýlil podruhé. Při zdravotních komplikacích mladého Vojty může již za týden přidělat právě Jan Kuchta vrásky Brianu Priskemu, ale k tomu musí zopakovat minimálně stejně kvalitní výkon jako proti Jablonci.

Vrátí se Sparta do boje o titul?

Sparta svým vítězství stáhla vedoucí Slavii na pět bodů. Ta má sice ještě nedělní zápas k dobru, ale nutno dodat, že jede na půdu Hradce Králové, který svádí tuhý boj o pozici šestého celku po základní části a tedy kvalifikaci do skupiny o titul a boji o evropské poháry. Pokud by totiž Jablonec udržel alespoň čtvrté místo a současně vyhrál MOL Cup, zajistil by pátému celku Chance Ligy účast v předkolech evropských soutěží pro příští sezónu. A právě na páté místo by se Hradec mohl posunout vítězstvím nad Slavií. O motivaci tak bude mít postaráno.

Slavia se na zápas s Hradcem chystá bez Tomáše Chorého a tak její útok bude notně oslabený. V posledním kole zároveň Slavii čeká Sigma Olomouc, která je ve stejné situaci jako Hradec a to na pomezí skupiny o titul. Sigmě letos Konferenční liga zachutnala a tak lze očekávat, že i tady bude snaha o zisk maximálního možného počtu bodů a vyšachovat tak ze hry Slovan Liberec, který aktuálně pátou příčku drží.

Sparta oproti tomu vyráží v posledním kole na Bohemians. Ti sice stále mohou pomýšlet na to, že by se vyhnuli skupině o sestup. Zvlášť když před nimi postavený Zlín a Pardubice sehrají poslední kolo spolu. Se vší úctou ke Klokanům by měla ovšem Sparta mít se soupeřem o poznání menší komplikace, než její největší konkurent. Čím menší rozestup mezi Spartou a Slavií před nadstavbou bude, tím zajímavější se stane tato část sezóny, kterou mnozí považují za zbytečnou.

Kometa i propadák zápasu

Zpět ale k zápasu Sparty a Jablonce. Ocenění hráče zápasu si odnesl Jan Kuchta a asi i zaslouženě. V zápase nejenže střílel branky, ale také dokázal rozehrávat, podržet balón, sklepávat na nabíhající soupeře. Z jeho pohledu asi nejvydařenější zápas aktuální sezóny. Přesto mě oslovil jeden hráč ještě o trochu víc. Tím hráčem je Hugo Sochůrek. Ten nám už pár zápasů ukazuje, že Sparta stále umí vychovávat kvalitní hráče. V jeho věku hraje neuvěřitelně vyspěle. Dovolí si věci, na které si staří pardi netroufnou a na jeho pohyb s balónem je radost koukat. Spartě v něm roste budoucí hvězda a jsem velmi zvědavý jak dlouho se na Letné ohřeje, než si pro něj přijde někdo větší.

Na druhé straně spektra dnes musím vyzdvihnout navrátivšího se Enemeho. Předpokládám, že jeho zařazení do základní sestavy bylo dílem kombinace vykartování Irwinga a až trapné formy nepoužitelného Mannsverka. Návrat po delším časovém úseku ale nepřinesl nic jiného než rozpaky. Už před jeho zraněním mě neoslovil. Na hřišti působil chaoticky, nekoncepčně a spíše než na jistotu hrál velmi často na náhodu. S čím odcházel, s tím se také vrátil.

Chybějící herní praxe může být u profesionálního hráče problém, ale aby někomu odskakovali míče od nohy na pět metrů? Aby hráč několikrát vyslal soupeře do šance díky chybné přihrávce? To už je moc. Navíc jeho projev opět plný chaosu nepřinášel tolik potřebný klid do středové řady. Možná byla jeho nečitelnost i vlastními spoluhráči důvodem toho, že zápas byl opticky atraktivní. Na můj vkus ale z tohoto hráče čiší nejistota na míle daleko.