I přes mistrovský titul se dostavovala v rámci Viktorie Plzeň jistá skepse. Dělo se tak především z důvodu nejistoty postupu do evropských pohárů. Tento boj měl znamenat patřičný tlak na hráče z mistrovského kádru, kteří něco podobného zažívali poprvé. Zatím však pokračuje pozitivní scénář a navíc stále pokračuje jeden zajímavý fotbalový příběh, jehož hlavní hrdina se musí nacházet v patřičné euforii. Zažívá patrně nejúspěšnější časy na trenérské lavičce.
Michal Bílek zažil dosud své nejpovedenější trenérské angažmá v pražské Spartě, kde slavil celkem sedm titulů jako hráč a v roce 2007 si připsal další z pozice trenéra. V následující sezoně Spartě na poslední chvíli utekl a někdejší reprezentant Letnou v potichu opustil. Tento scénář byl dosud pro jeho trenérskou kariéru v jistém smyslu typický. O to větší euforii musí zažívat po nynějším postupu do Ligy mistrů. V rámci své trenérské kariéry se patrně dostal na vrchol.
Dobrovolný odchod z Letné po domácích kolapsech s Brnem a Baníkem Ostrava nebo pouze dvouměsíční působení v gruzínském Dinamu Tbilisi. To dodávalo jistou skepsi k jeho trenérskému působení a nenacházel se přílišný potenciál pro další výjimečné zaměstnání. Štace v Jihlavě či Zlíně měla představovat jistý důkaz o jeho přešlapování na místě. To nejkritičtější angažmá se však konalo ještě dlouho předtím a celkem jasně nalajnovalo jeho trenérskou dráhu.
V roce 2009 se totiž stal trenérem české fotbalové reprezentace a mnozí říkali, že hlavní podíl na tomto angažmá má tehdejší předseda FAČR Ivan Hašek, braný jako jistý spasitel českého fotbalu. Ten však ve své funkci dlouho nevydržel a tlak na Michala Bílka tak celkem logicky stoupal. Fanouškovská obec se nikdy nepostavila zcela na jeho stranu a nepomohlo mu například ani čtvrtfinále evropského šampionátu, kde tým podlehl 0:1 silnému Portugalsku v čele Cristianem Ronaldem. Ani povedená angažmá v Jihlavě či Zlíně jeho tvář příliš nezlepšila a trenérem kazašské fotbalové reprezentace se stal v podstatě inkognito. Nedostavil se tak přílišný potenciál pro velký úspěch v Plzni, s níž zažil největší úspěchy Pavel Vrba.
Ten byl všemi paradoxně fanoušky vyvoláván v době, kdy Michal Bílek vedl českou fotbalovou reprezentaci a byl vnímán jako jistý český fotbalový spasitel. Přání fanoušků se nakonec splnilo, ale situace se příliš nezlepšila. Západočeský tým převzal po slovenskému trenéru Adrianu Guľovi a přílišné spekulace o mistrovském titulu se nedostavily. Po odchodu slovenského stratéga však situaci otočil správným směrem. S týmem nakonec oslavil mistrovský titul a nyní se s hráči chystá na boje v Lize mistrů. Jedná se o jednu z největších fotbalových satisfakcí.
